Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více, než předpokládal předběžný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání s prvním kvartálem se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,9 procenta, uvedl ČSÚ. Hlavními faktory růstu byly silná zahraniční poptávka a stabilní spotřeba domácností.
Českou ekonomiku táhl ve druhém čtvrtletí zejména automobilový sektor. Silná poptávka ze zahraničí se podepsala na jeho vysokých exportech i produkci. Ekonomice také pomohla spotřeba domácností, jako výsledek zvyšující se zaměstnanosti i růstu mezd.
Naopak investiční aktivita se na výkonu ekonomiky podepsala negativně. „To souvisí zejména s poklesem stavebních investic – pomalý náběh nového programového období evropských fondů a problémy s EIA u nejvýznamnějších infrastrukturních projektů,“ vysvětluje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Na straně výroby rostla hrubá přidaná hodnota napříč všemi odvětvími tuzemské ekonomiky s výjimkou stavebnictví. V poklesu stavebnictví se opět zrcadlí slabší příliv prostředků z evropských fondů a tedy nižší objem projektů, které Česko spolufinancuje s EU.
Celkově lze podle analytiků však konstatovat, že z pohledu výkonu HDP si česká ekonomika vedla zatím letos velmi dobře. „Tempo mezičtvrtletního růstu HDP 0,9 procent je velmi solidní. V meziročním vyjádření růst české ekonomiky sice zpomaluje, ale to není překvapivé, neboť se zde meziročně porovnáváme s velmi silným rokem 2015, “ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Z tohoto pohledu lze podle něho předpokládat, že meziroční tempo růstu HDP v letošním druhém pololetí dále zpomalí. „Takřka s jistotou to lze očekávat v případě letošního třetího čtvrtletí,“ dodává.
Hlavní roli v růstu bude hrát domácí poptávka
V příštím roce pak odhady ING Bank očekávají opětovné zrychlení české ekonomiky blíže ke třem procentům. „V obou letech, letošní i příští rok, by však měl ekonomický růst v Česku patřit mezi ty vyšší v rámci zemí EU,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
A jak upozornil hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda, data za druhé čtvrtletí jsou nyní dostupná za tři čtvrtiny zemí OECD, tedy za více než dvacítku zemí. „A z nich rychlejší mezičtvrtletní dynamiku růstu než ČR vykazuje pouze jediná – Maďarsko,“ uvedl.
V dalších čtvrtletích by tak měla podle analytiků přebrat roli tahouna od zahraniční poptávky poptávka domácí. „Růst bude postaven na spotřebě domácností, postupně očekáváme oživení investiční aktivity. Letošní celoroční růst by se měl nacházet kolem 2,5 procent,“ dodává Vejmělek.
