Bělobrádek tlačí na novou koncepci jádra. Hraje se o bloky v Temelínu i Dukovanech

Praha – Vláda si s energetickou koncepcí musí pospíšit, tvrdí vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Podle jeho názoru by měl český stát během 12 měsíců prodloužit činnost jaderné elektrárny v Dukovanech minimálně o deset let. Na stole je také vypsání tendrů na nový blok v Dukovanech i Temelíně. „Domnívám se, že nám nezbývá moc času. Takže musíme rozhodnout poměrně rychle,“ prohlásil šéf lidovců v souvislosti s energetickou bezpečnostní a napjatými vztahy s Ruskem. Poslední zadávací řízení na dostavbu dvou bloků v Temelíně zrušil ČEZ letos na jaře (čtěte víc).

Zda vůbec a kdy bude vypsána nová soutěž, zatím není jasné. V poslední době se ale stále častěji hovoří o nové variantě: místo dvou bloků v Temelíně by mohl vzniknout jeden v Temelíně a jeden v Dukovanech. Nedávno tuto možnost připustil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Dnes se do jeho názorového „tábora“ přidal také Bělobrádek. „V současné době je v Evropě díky cenám v podstatě jakákoliv investice do energií nerentabilní, ale domnívám se, že budeme muset stavět ,“ řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Otázka Temelína by ale podle něj měla přijít na řadu až po vyřešení koncepce Dukovan. Vicepremiér je přesvědčen, že by neměla končit činnost dříve než za deset let. „Je nezbytně nutné pokusit se o prodloužení alespoň o tuto dobu u stávajících bloků a dostavět tam další minimálně jeden blok,“ dodal. V souvislosti a Temelínem se ale obává finančních nákladů, které by tendr za současných podmínek pro stát nesl. „Tam je jediný problém v tom, jestli ten kontrakt je v našich silách, ale domnívám se, že to tak z těch čísel zatím vypadá,“ vyjádřil Bělobrádek.

Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL: „Budeme to muset budovat i za cenu, že to bude nerentabilní, ale je to otázka strategická i bezpečnostní… A musíme rozhodnout poměrně rychle.“

Předseda KSČM Vojtěch Filip označil ukončení tendru na dostavbu dvou bloků Temelína za chybné a s urychlením koncepce souhlasí. Nyní je podle něj věcí vlády, aby předložila strategický dokument, v němž si stanoví priority. „Evropa není v dobrých vztazích s většinou arabského světa, norsko nestačí a jinde energetické zdroje jako ropa a plyn nejsou. V tomto ohledu nechápu, proč pět let diskutujeme nad něčím, co mělo dávno být součástí koncepčního řešení,“ zmínil Filip.

Vládní analytici se teď zabývají hlavně otázkou, z čeho nové zdroje zaplatit. Kabinet už v minulosti vyloučil možnost, že by se stát zaručil za výkupní ceny elektřiny, aby zajistil návratnost investice (více zde). Aktuálně zvažovanou variantou je vstup strategických investorů, kteří by se podle Mládka mohli například stát minoritními vlastníky a nesli by tak část podnikatelského rizika.

Dva nové bloky temelínské elektrárny měly podle původních plánů víc než zdvojnásobit její výkon, který nyní činí 2 000 megawattů. Stavba měla být dokončena v roce 2025, nové bloky měly být v provozu 60 let. Hodnota zrušené zakázky činila cca 200–300 miliard korun.

Komunisté vládní rozpočet zřejmě nepodpoří

Šéf třetí nejsilnější opoziční strany dnes také naznačil, že jeho poslanci neplánují podpořit současný návrh rozpočtu pro příští rok. Vadí mu hlavně nedostatečné změny v sociální a daňové oblasti. I přesto si ale vláda vystačí s koaliční převahou ve složení ČSSD, ANO a lidovců. Vláda plánuje rozpočet se schodkem 100 miliard korun, letošní schválený hospodářský plán předpokládá deficit 112 miliard korun.

Sněmovna při projednávání služebního zákona
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK/Krumphanzl Michal

Při debatě o slabších členech vlády pak zmínil ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nebo ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO). Z lidoveckých ministrů podle něj bývá výrazně lépe připraven ministr kultury Daniel Herman než šéf zemědělství Marian Jurečka.

Bělobrádek se Jurečky zastal, odvedl podle něj obrovský kus práce. Poznamenal také, že lidovci zatím nechtějí měnit žádný z resortů, který vedou. O výměně ministerstev se v poslední době spekuluje v médiích, zejména pokud jde o resorty vedené sociální demokracií a hnutím ANO. Za nepříjemné pak vicepremiér označil, že koaliční kabinet zaostává v plnění svého legislativního plánu. Důležitější je ale podle něj kvalita výsledných předloh než třeba měsíční zpoždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku.
před 1 hhodinou

Objem hypoték se v srpnu meziměsíčně snížil

Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 34,5 miliardy korun. Ve srovnání s loňským srpnem to znamená nárůst o čtyři procenta, proti červenci se ale objem hypoték snížil o patnáct procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o třináct procent na 26,8 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na pět procent z červencových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor, data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
08:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoKarenční doba by přinesla úspory, míní Murová. Kovářová vítá, že se nevrátí

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 9 hhodinami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 9 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.