Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce propojit jednání vlády o penzích horníků s řešením problému společnosti OKD Zdeňka Bakaly na Karvinsku. Jde podle něj o peníze, které má Moravskoslezský kraj zaplatit za pozemky pod zónou Barbora, a možnost propouštění dalších horníků z Dolu Paskov. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která návrh na dřívější odchod horníků do penze kabinetu předkládá, nevidí ve spojení těchto bodů souvislost. Vláda nakonec plánované jednání o návrhu odložila na příští týden.
„Řekněte (moravskoslezskému hejtmanovi Miroslavu) Novákovi, ať těch 180 milionů za pozemky pošle vám,“ řekl Babiš hornickému předákovi Janu Sábelovi před Strakovou akademií, kam přijeli horníci z Ostravska demonstrovat.
Babiš horníky odkázal na Bakalu, který se podle něj o ně má postarat. Vadí mu nedávné rozhodnutí vlády o podpoře průmyslové zóny Barbora. Moravskoslezský kraj má vykoupit pro zónu za 200 milionů korun pozemky od Bakalovy společnosti.
Sábel přitom ještě ráno žádný problém neočekával. „Jak KDU-ČSL, tak sociální demokracie chtěly předřadit bod jednání o důchodech a schválit to, i když ministr Babiš je proti,“ uvedl. Následně však dostal informaci, že šéf lidovců Pavel Bělobrádek, přestože podle Sábela přislíbil podporu, tento bod nepodpořil.
Marksová o odchodu do důchodu jednala už na jaře
Marksová řekla, že nevidí souvislost mezi hornickými důchody a osobou Bakaly. „Pro mě je to problém těch horníků, kteří pracují v extrémně složitých podmínkách. Nemáme žádnou moderní technologii, která by jim podmínky ulehčila,“ dodala.
Ministryně chce, aby horníci chodili do důchodu o pět let dřív než ostatní pracovníci. Hornické odbory argumentují tím, že řada horníků se důchodu ani nedožije. Resort práce tak chce řešit propouštění kvůli zavírání dolů. Kabinet o dřívější penzi pro horníky diskutoval už na jaře a naposledy v červenci v Ostravě, zatím nerozhodl.
Souvislost mezi hornickými důchody, podnikatelem Bakalou a pozemky nevidí ani OKD. „Odchody do důchodu jsou přirozenou záležitostí, OKD je soukromá společnost, která nebude a nemůže platit důchody horníkům. A co se týká kontextu s ministrem Babišem, aby to platil hejtman Novák či majitel dolů Bakala, my v tom vůbec nevidíme žádnou souvislost,“ uvedl mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
A dodal, že odborovému svazu vyjadřuje plnou podporu ohledně dřívějšího odchodu do důchodu. „Práce horníků je velmi těžká a určitě si zaslouží, aby odešli minimálně o pět let dříve do starobního důchodu než ostatní obyvatelé,“ řekl Čelechovský.
- Podle připravované novely by dřívější penze byla pro horníky, kteří pracovali pod zemí. Za sebou by měli mít 3300 směn v dole a 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole a o 219 u uranu méně. Nová pravidla by měla platit od října příštího roku.
Celkové výdaje do roku 2055 spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun. V nejbližších letech by důchodový systém vyplatil desítky milionů ročně. Přes sto milionů by se suma dostala v roce 2022. Kolem roku 2040 by mohla dosahovat asi 700 milionů, pak by klesala.
Babiš v červnu řekl, že dřívější důchod horníků podporuje, protože si ho zaslouží. Vadí mu ale, že by opatření mělo dopad na rozpočet. Míní, že by se měl podílet i majitel dolů. “Ministr Babiš argumentuje tím, že Bakala ukradl 100 miliard, ať to všechno (důchody) zaplatí on. Nás nezajímá, kdo to zaplatí, ať si to stát po Bakalovi vymáhá jakýmkoliv způsobem. Nás zajímá, aby se vláda postavila čelem k důchodům horníků,“ řekl Sábel.
Do roku 1993 existovaly v ČR takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.
