Praha - Novela zákona 56/2001 sb. o podmínkách provozu na pozemních komunikacích umožňuje obcházení evropské směrnice o zpracování odpadu. Tvrdí to čeští provozovatelé ekologických autovrakovišť. Novela podle nich totiž dovolila majitelům starších aut při jejich odhlášení z centrálního registru vozidel doložit na místo potvrzení o ekologickém zpracování pouze dokument o jejich dalším využití. To k prostředí šetrné zpracovatele vraků samozřejmě poškozuje. Ztrátoví jsou ale také kvůli nevyřešenému systému financování likvidace vyřazovaných automobilů. Hospodářský výsledek odvětví by letos mohl skončit ztrátou 60 až 80 milionů korun. Kvůli neúnosné situaci si chce Sdružení zpracovatelů autovraků na tuzemské orgány stěžovat u Evropské komise v Bruselu.
Velká část vraků končí mimo šrotoviště, tvrdí provozovatelé ekologických autovrakovišť. Umožňuje to podle nich novela zákona o provozu na pozemních komunikacích. Majitelé tak prý nemusí při odhlašování vozidel z registru dokládat potvrzení o ekologicky šetrné likvidaci, ale stačí písemné potvrzení o dalším využití vozidla.
„Lidé vyfotí svůj zahradní gril či dětskou průlezku, řeknou: To je moje Škoda 120 s příslušným identifikačním číslem a úředník za tisícikorunový poplatek odhlásí vozidlo z registru,“ tvrdí předseda Sdružení zpracovatelů autovraků Jan Volejník. Majitelé starých vozítek je tak mohou odvézt například do sběren železa.
Provozovatelé šrotoven doslouživších vozů od ledna používají informační systém, který má likvidované automobily evidovat. Zatímco v únoru na šrotovištích skončilo 13 tisíc aut, z centrálního registru vozidel jich bylo vyřazeno dvakrát tolik.
Vrásky mají vrakoviště i z nedostatků ve financování
Od nového roku platí novela zákona o odpadech, která zavedla ekologické poplatky za koupi či zdědění staršího vozu, deset tisíc korun se platí například za registraci vozu bez katalyzátoru. Poplatky však nekončí u ekologických zpracovatelů vyřazených automobilů, ale ve Státním fondu životního prostředí.
Předseda Sdružení zpracovatelů autovraků Jan Volejník:
„Poplatky by měly být skutečně poplatky na podporu sběru, zpracování aut. Pokud skončí ve Fondu životního prostředí, tak není stanoven způsob nakládání, takže ministerstvo a fond životního prostředí mohou vypsat program na podporu sběru PET lahví z těchto peněz.“
Stát přispěje na likvidaci již neexistujících značek
Stát ani prodejci vozidel na ekologickou likvidaci aut podle Volejníka nepřispívají a od majitelů zpracovatelé poplatky vybírat nesmějí. Jediný příjem tak tvoří platby za vytěžený šrot. Výkupní ceny kovů přitom proti loňsku klesly o 40 procent. „Cena likvidace jednoho vozu se pohybuje kolem 3 000 korun, zpracovatelé přitom v současnosti na jednom voze 800 až 1 400 korun tratí,“ uvedl předseda sdružení.
Podle mluvčího ministerstva životního prostředí Jakuba Kašpara bude stát vrakovištím přispívat na likvidaci vraků již neexistujících značek ze Státního fondu životního prostředí, do kterého právě plynou ekologické poplatky za přeregistraci ojetin. Situaci by měl podle něj zásadně zlepšit připravovaný nový zákon o odpadech, který dává povinnost všem výrobcům a dovozcům aut smluvně zajistit a hradit vrakoviště alespoň na jednom místě v působnosti každé z 206 obcí s rozšířenou působností.
Ročně k ekologické likvidaci putuje kolem 70 tisíc vozů. Licenci na zpracování autovraků má v současnosti 490 firem. Ve sdružení, které si zakládá na dodržování zákonných pravidel, však působí jen 21 subjektů.
