Praha – Hlavní město má podle předběžných výsledků loňského sčítání vůbec nejvíc obyvatel ve své historii. Žije v něm 1 272 690 lidí, tedy o 104 000 víc než před deseti lety. Za přírůstkem jsou hlavně cizinci, kteří tvoří už 14 procent obyvatel. Praha má také nejstarší populaci ze všech krajů, má nejnižší podíl dětí v celém Česku.
Na přírůstku obyvatel se podílejí podle statistiků hlavně cizinci. Každý sedmý člověk, který v Praze žije, nepochází z Česka. Podle vedoucí pražské části sčítání Evy Vojtové na území hlavního města žijí dvě pětiny všech lidí ze zahraničí, kteří do Česka přišli. Do metropole nejčastěji zamířili Ukrajinci, Rusové a Slováci.
I když se počet obyvatel proti poslednímu sčítání v roce 2001 zvedl o devět procent, dětí přibylo jen o 3,5 procenta. Praha tak stárne. „Na sto lidí ve věku nad 64 let připadalo 77 dětí do 15 let,“ upřesnila Vojtová. Podle ní má tak metropole nejnižší podíl dětí v Česku.
Přibylo rozvedených a svobodných
Rovněž přibylo rozvedených a svobodných Pražanů. Procento těch, kteří žijí v manželství, naopak klesá. Mezi muži jsou nejpočetnější skupinou svobodní. Žije tak už přes 44 procent pražských mužů. Zatímco před deseti lety bylo v metropoli svobodných 32 procent žen, při loňském sčítání jich bylo už 36 procent.
Hlavní město má podle statistiků také nejvzdělanější populaci. Skoro čtvrtina dospělých má vysokoškolský titul. Nejčastějším dosaženým vzděláním je střední s maturitou. Má ho 34,5 procenta Pražanů. V ostatních krajích je to střední vzdělání bez maturity.
Druhou nejčastejší národností jsou Slováci
O svém náboženství a víře obyvatelé metropole při sčítání mluvit příliš nechtěli. Na tuto otázku neodpovědělo skoro 46 procent z nich. K vyznání se přihlásilo 136 816 lidí, téměř tři pětiny z nich patří k římskokatolické církvi. Také národnost si nechalo pro sebe skoro 29 procent lidí. Ti, co ji uvedli, se hlásili k české národnosti. Druhou nejčastější byla národnost slovenská.
Podle předběžných výsledků bylo v hlavním městě skoro 90 000 obydlených domů. Přibylo jich tak skoro o desetinu. Podle Vojtové je nárůst ve srovnání s předchozími sčítáními nejvyšší. Praha má nejvíc bytových domů ze všech krajů. Zatímco před deseti lety skoro 11 procent z nich patřilo městu a státu, nyní je to jen necelých šest procent. Zhruba 11 procent domů s byty má společenství vlastníků. V Praze bylo celkem 496 911 obydlených bytů. Nejvíc jich bylo v osobním vlastnictví, a to 37 procent. „Od předchozího sčítání se naopak snížilo zastoupení nájemních bytů ze 47,2 na 28,5 procenta,“ uvedla Vojtová. Valná většina bytů se vytápí ústředním či etážovým topením. Je jich 82 procent. Dřevem a uhlím topí jen procento bytů. V Česku je to v průměru 16 procent.
