Vysokoškolská novela přinesla změnu ve způsobu akreditací vyučovaných oborů. Současnou akreditační komisi nahradí Národní akreditační úřad. Jeho šéfem by se mohl stát Jiří Zlatuška (ANO). Informovaly o tom Lidové noviny. Pokud by funkci v novém úřadě získal, vzdal by se poslaneckého mandátu i pozice děkana na Masarykově univerzitě.
Poslanec Jiří Zlatuška, který ve sněmovně předsedá výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, by se podle Lidových novin mohl stát hlavou nového akreditačního úřadu. Zlatuška je ještě emeritním rektorem brněnské Masarykovy univerzity a děkanem její fakulty informatiky. Uvedl, že v případě získání postu by opustil jak poslaneckou funkci, tak i pozici děkana, jak ukládá nový vysokoškolský zákon.
Lidové noviny uvedly, že byli osloveni i další bývalí rektoři jako Richard Hindls z Vysoké školy ekonomické, Ivo Mathé z Akademie múzických umění a Vladimír Večerek z Veterinární a farmaceutické univerzity. Všichni tři však nabídku údajně odmítli.
Obory si budou školy vypisovat samy, povolení získají pro oblast
Novelu školského zákona v březnu podepsal prezident Miloš Zeman. Vysoké školy by měly být podle této legislativy i díky změně akreditací samostatnější. Akreditační komisi totiž nahrazuje Národní akreditační úřad, který už nemá vydávat doporučení ministerstvu školství, ale rovnou povolení.
Úřad má pak možnost vedle akreditace studijního programu udělit i institucionální akreditaci, která vysoké škole umožní samostatně vytvářet a uskutečňovat studijní programy. Pozměnila se také úprava rady pro vnitřní hodnocení vysoké školy.
Novela pak upravuje i odebírání neoprávněně získaných titulů a poplatky za uznávání vzdělání. Sociální stipendium, které mělo vládním návrhem vzrůst z 1620 na 2100 korun, má podle sněmovních úprav novely nově představovat čtvrtinu minimální mzdy.
Novela rovněž umožňuje, aby se mimořádným profesorem stal odborník ze zahraničí, jenž by mohl působit i jako garant studijního programu, nebo významný odborník s dvacetiletou praxí.
