Vimperk - Hlídky ekologů objevily v dosud bezzásahových zónách Národního parku Šumava tisíce stromů označených oranžovou barvou ke kácení. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha jde o stromy rostoucí v oblasti Červenohorského močálu kolem Ptačího potoka mezi Černohorskou nádrží a Modravským potokem, ale i jinde. Ředitel parku Jan Stráský odmítl, že by dal k něčemu takovému příkaz.
Ministr Tomáš Chalupa (ODS) ke Stráského návrhu, který chce pustit těžaře i do oblastí divoké přírody, zatím souhlas nedal, upozorňuje Bláha s tím, že čeká na odborné posudky. „Já jsem příkaz k označování stromů určitě nedal, ani ho dávat nebudu, ale musím zkontrolovat, zda v celé té složité soustavě náměstků, péče o les, územních pracovišť a tak dále, nějaká taková věc nenastala,“ komentoval situaci Stráský.
Nový čéf parku chce těžit stromy v horských pralesích, rašeliništích i mokřadech v srdci Šumavy, upozorňují ekologové. Stromy se mají kácet v oblasti Mlynářské a Rybárenské slati, v Tříjezerní, Jezerní i Mezilesní slati, Černohorském močálu, Tetřevské slati a mnoha dalších. Dřevorubci by šli do rozsáhlých bažin v okolí Vysokých Lávek a Hůreckých močálů i svahů kaňonu řeky Křemelné. Padnout mají pralesy na Smrčině a Hraničníku i horské lesy mezi Poledníkem a Ždánidly. Kde se má kácet, si lidé mohou prohlédnout na: www.sumavapro.cz, uvedl Bláha. Zatímco Stráský a zastánci jeho postupu míní, že navrhovaná opatření Šumavě pomohou a v mnoha místech se kácí odjakživa, jeho kritici jsou opačného názoru.
Kůrovec na Šumavě podle šéfa zoologického oddělení správy národního parku Miloše Juhy pravděpodobně vylétne koncem dubna, anebo první týden v květnu. Záležet bude na počasí. Loni na lýkožrouty správa parku nastražila na 35 000 kusů lapáků. Expertní komise ředitele Stráského ale považuje „použití obranných opatření za zcela marginální.“
Šumavu možná čeká použití chemie
Člen Stráského komise:
„Když si stromy svými obrannými mechanismy s kůrovcem neporadí, přijde na řadu chemie.“
Proti kácení stromů a použití insekticidů protestuje řada vědců. Při asanaci těžkými stroji se podle nich zničí zmlazený les, změní se odtokové poměry, odvezou se z lesa potřebné živiny. Asanace podle nich nikdy lýkožrouta zcela nepotlačí. Kde je smrk, tam prý je lýkožrout. O obnovu lesa se v bezzásahovém pásmu postará příroda, uvádějí vědci a argumentují statistikami i fotodokumentací. Opatření, jež chystá Stráský, by způsobila podle vědce Karla Matějky nevratné a nenahraditelné škody. Zasahovat proti kůrovci by se mělo důsledně na okrajích parku. Insekticidy kůrovce pod kůrou nezasáhnou, ale zahubí tisíce hmyzích jedinců.
