Praha - Většina senátorů ČSSD odmítla podpořit zprávu vlády o vyjednání výjimky z Listiny základních práv EU pro Česko, kterou prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu. Senát přesto zprávu standardně vzal na vědomí. Rozhodnutí předcházela dvouhodinová debata senátorů, které dominovala slovní přestřelka hlavně mezi zástupci ODS a ČSSD. Kromě toho senátoři projednali i další věci, mimo jiné zamítli vládě zákonem zakázat privatizaci ruzyňského letiště, jak to chce ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Zákon se tak vrací do sněmovny, kde ale poslanci mohou senátorské veto přehlasovat.
„Lisabonská smlouva nic nemění na suverenitě, kterou jsme dosud měli a kterou do budoucna budeme mít. Ale o suverenitu přišel parlament tím, jak celá věc proběhla,“ zdůvodnila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), proč zprávu nepodpoří. Navíc podle ní vláda výjimku z listiny dojednala bez souhlasu parlamentu. To odmítl ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle, zároveň připomněl, že i jednání vlády o mandátu pro dojednání výjimky byli přítomni předsedové obou parlamentních komor. „Byli jsme maximálně transparentní, jak jsme jen mohli,“ dodal Füle.
Karel Schwarzenberg
„Někteří, kteří teď zděsivše se, s čím souhlasili, požadují výjimku od výjimky, byť nejdřív rozšafně přitakávali panu prezidentovi, že se musíme dát do boje o obhajobu Benešových dekretů.“ Dále poznamenal také, že sociální demokracie ve Švédsku, které nyní EU předsedá, byla dost moudrá na to, aby tato země zůstala královstvím. „A tudíž se vyhnula potížím, které některé evropské republiky se svými hlavami států mají,“ dodal.
Zákaz prodeje Ruzyně se vrací do sněmovny
Senátoři nepodpořili normu, která zakazuje prodej pražského ruzyňského letiště, schválenou ve sněmovně hlasy ČSSD, KSČM a pěti lidoveckých poslanců. Norma se tak vrací zpět poslancům k novému projednání.
Návrh z dílny ODS na zrušení koncesionářských poplatků vrátili senátoři zpět k doplnění výborům.
Senátoři také schválili novelu obchodního zákoníku, která akcionářům umožní například hlasování na valných hromadách na dálku, například prostřednictvím videokonference nebo dopisů.
Horní komora Parlamentu rovněž posvětila návrh novely zákona prodlužující o pět let lhůtu pro získání vysokoškolského diplomu pro učitele bez dostatečné kvalifikace. Pedagogové by měli na studium deset let místo současných pěti a se svým vzděláváním by mohli začít až v roce 2014.
