Praha – Sexuální výchova jako samostatný předmět ve školách je podle psycholožky Václavy Masákové spíše zbytečný, jeho náplň podle ní dokážou pokrýt ostatní předměty. Ve školách by se však určitě vyučovat měla. Jakým způsobem se má ve školách učit sexuální výchova, se také přeli odborníci a další diskutující na dnešním semináři v Senátu. Zatímco jedna skupina klade důraz na biologickou stránku, podle druhé by měla mít širší rozměr. Zástupkyně ministerstva školství Jiřina Tichá poznamenala, že úřad chápe oba tábory. Debatu o sexuální výchově vyvolala před dvěma lety příručka pro učitele, která vzbudila kontroverze a ministerstvo ji nakonec stáhlo ze svých webových stránek.
Sexuální výchova představuje v dnešní školní koncepci tzv. průřezové téma, to znamená oblast informací, která se striktně nemusí ve školních rozvrzích objevit jako samostatný předmět, ale vyučující by ji neměli opomenout. Podle psycholožky Masákové je takový stav dostatečný; sexuální výchova zahrnuje biologickou, psychologickou i sociální rovinu, a je proto dobře ji rozdělit do více předmětů.
Jak Masáková uvedla, samostatný předmět by mohl být celé osvětě na škodu. „Pro řadu lidí to může být zavádějící. Ne, že by to bylo špatně (mít samostatný předmět – pozn. red.), ale když řeknu 'sexuální výchova', tak si řada lidí představí, že děti učíme fungovat jen na té biologické rovině,“ podotýká psycholožka.
Konzervativní rodiče chtějí „výukový revers“
Proti sexuální výchově na základních školách soustavně brojí konzervativní rodičovská sdružení, především Výbor na obranu rodičovských práv. Jeho předsedkyně Anna Brychtová dnes v České televizi obhajovala svůj postoj s tím, že nejsou pro zrušení sexuální výchovy jako takové, jen si nepřejí, aby ji museli povinně absolvovat všichni.
„Je spousta rodičů, kteří své děti umí do života sexuálně připravit,“ uvedla Brychtová. „Nechceme připravit o sexuální výchovu děti, jejichž rodiče si ji přejí, protože ji nezvládnou, a současně souhlasí s tím, co se budou jejich děti v tomto směru učit. Proto nechceme, aby sexuální výchova neexistovala, ale aby byla nepovinná.“
Výboru na obranu rodičovských práv vadí například to, že sexuální výchova nabízí jeden druh životního stylu jako správný, aniž by hovořila o alternativách. Rodiče, kteří s její výukou nesouhlasí a chtějí své děti poučit sami, by měli mít možnost podepsat „výukový revers“, který by jejich potomky ze sexuální výchovy uvolnil.
Masáková: Nepovinná sexuální výchova by byla nekoncepční
Jak však uvedla psycholožka Masáková, vyčlenění sexuální výchovy z povinných témat by bylo kontraproduktivní. „Nepovinná sexuální výchova jde proti celkové koncepci výchovy a tomu, o co se ve školském systému snažíme. Součástí prevence je i prevence před riziky, které nese sexualita,“ konstatovala psycholožka.
Za to, aby se sexuální výchova neomezila jen na biologické a lékařské hledisko, se při debatě v Senátu přimlouval například Jaroslav Lorman z Katolické teologické fakulty Karlovy univerzity. Škola by podle něho měla respektovat to, že děti vyznávají různé hodnoty, a je vhodné nastínit například i možnost předmanželské sexuální abstinence. „Nerodinná sexuální výchova neodpovídá západní tradici,“ uvedl.
Za klasickou sexuální výchovu se nepřímo přimlouval psycholog Petr Weiss, podle kterého jen nízký podíl lidí získal informace o sexu od rodičů nebo ve škole. Situace se nelepší a absurdní je to, že převládajícím zdrojem informací o sexualitě jsou kamarádi a vrstevníci, poznamenal Weiss. Z průzkumů podle něho vyplývá, že v případě mužů snižuje informovanost o sexu ve škole a v rodině promiskuitu, počty náhodných sexuálních partnerů, výskyt pohlavních chorob i počty těch, kteří nepoužívají antikoncepci. Negativní vlivy informovanosti o sexualitě z důvěryhodných zdrojů zjištěny nebyly, zdůraznil psycholog. Další psycholog Jeroným Klimeš by dal rodičům pravomoc rozhodnout o tom, že konkrétní učitel jejich děti učit o sexu nebude.
