Praha - Riziko předčasného úmrtí se v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí snížilo v České republice nejvýrazněji ze zemí Evropské unie - a to jak ve srovnání s novými členskými státy, tak i zeměmi bývalé patnáctky. Za zlepšením podle odborníků stojí moderní medicína a léčba, změna životního stylu i lepší stravování. Naopak velká rizika v Česku stále představují kouření a alkohol.
Čísla přinesl projekt, který pořádá Polsko, financuje ho spolu s unií. Zaměřuje se na nerovnosti ve zdraví a na snižování předčasné úmrtnosti (tedy před 64. narozeninami). Projekt uvádí, že v roce 1990 umíralo v Česku předčasně 731 mužů a 284 žen na sto tisíc obyvatel. V roce 2002 to bylo 500 mužů a 207 žen. Průměr deseti postkomunistických zemí přitom činil 682 předčasně zemřelých mužů a 333 žen, průměr patnáctky pak 261 mužů a 162 žen na 100 tisíc obyvatel.
I přes takové snížení rizika předčasného úmrtí, je hrozba pro Čechy, že zemřou předčasně, vyšší než v 15 starých unijních státech. V roce 2002 mohl takto předčasně zemřít každý čtvrtý Čech a zhruba každá devátá Češka. Ve starých státech EU to byl v průměru zhruba jen každý šestý muž a každá dvanáctá žena. „Zde jde stále ještě o dědictví z let minulých, je ještě vidět jakási železná opona. Situace se ale pomalu zlepšuje. Když začnete hubnout, nepovede se to za týden,“ komentuje Ivana Holcátová z Ústavu hygieny a epidemiologie.
