Praha - Přijímací řízení mezi nižším a vyšším stupněm víceletého gymnázia bude pravděpodobně zrušeno, ale možná až od příštího školního roku. Změnu měla ještě letos přinést novela školského zákona. Senát dnes její záměr podpořil. Postavil se ale proti dalším pasážím novely, které by podle něj přinesly neúměrné zvýhodňování škol s jiným vyučovacím jazykem než českým. Novelu tak bude muset znovu projednat Poslanecká sněmovna asi počátkem roku.
Novela počítá s tím, že studenti víceletých gymnázií by po úspěšném absolvování nižšího stupně školy postupovali do vyššího stupně automaticky. Podle platného zákona musí podstoupit další přijímací řízení, což autoři novely pokládají za zbytečnou byrokratickou zátěž. Letos se řízení poprvé dotklo studentů šestiletých gymnázií, v budoucnu pak i studentů osmiletých gymnázií.
„V podstatě žáci, kteří chtějí dále pokračovat ve studiu a kteří splňují všechny náležitosti, to znamená studovali dobře, musí jít opět do přijímacího řízení,“ uvedl za autory novely poslanec Miloslav Soušek (ČSSD).
Přijímací řízení nicméně mělo umožnit žákům devátých ročníků základních škol zapojit se do víceletých studijních programů a odhalit gymnazisty, kteří na studium nestačí. Novela tuto prostupnost ruší, čímž argumentovali senátoři Milan Bureš (ODS) a Jiří Zlatuška (za LiRA), kteří proto navrhovali zamítnutí novely. Na svou stranu ale získali jen 11 dalších senátorů.
Studenti víceletých gymnázií se podle Zlatušky nemusejí bát nového přijímacího řízení po čtyřech letech studia, protože prý jde jen o „srovnávací zkoušky, které pouze poskytují potvrzení toho, že to vzdělání, které dostávají, je lepší než u uchazečů, kteří přicházejí z devítiletek, které jsou kolem“. „Jestli se někdo tohoto bojí, tak toto vidím jako pravděpodobnější motiv pro odstraňování těch zkoušek než jenom tu otázku byrokracie,“ uvedl Zlatuška.
Senátor ODS Zdeněk Janalík ale namítl, že žáci po absolvování 9. třídy mají možnost studovat na gymnáziích ve čtyřletém studiu. „Z hlediska vzdělávacího se mi jeví jejich příchod do kolektivu, který spolupracuje čtyři roky, jako problematický,“ podotkl. Také Soušek podotkl, že se na nižších stupních gymnáziích vyučují předměty, které na základní škole chybí.
Poslanci chtěli novelou zrušit povinnost pro zřizovatele škol s vyučovacím jazykem národnostních menšin, kteří musí ze svého rozpočtu hradit zvýšené náklady na vzdělávací činnost v případě, že mají málo žáků. „Vzniká zde nerovnost, protože pro školy s vyučovacím jazykem českým tato možnost neexistuje,“ uvedl Janalík, který proto příslušnou pasáž navrhl zrušit. Uspěl i s návrhem, aby se Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání nestalo státní příspěvkovou organizací, neboť by to bylo v rozporu se zákonem o majetku státu.
