Praha – Hlavním problémem českého zdravotnictví, který potřebuje akutní řešení, jsou vysoké objemy přesčasových hodin lékařů. Myslí si to alespoň sněm Lékařského odborového klubu. Od vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) očekává, že do 30. června nastíní, jakým způsobem hodlá lékařské přesčasy řešit.
Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-ČSL) upozornil, že v tuzemských nemocnicích se už čtyři měsíce porušuje nová legislativa, která stanovuje maximální přesčasy. Česku totiž skončila výjimka z evropské směrnice, podle které může mít lékař za rok 416 přesčasových hodin (dosud jich míval průměrně 1 090). Nesoulad mezi právem a skutečnými podmínkami, v jakých lékaři pracují, údajně může ohrozit poskytování péče.
„Sněm LOK-ČSL očekává od vlády České republiky do 30. 6. 2014 zásadní návrhy řešení problému přesčasové práce v nových legislativních podmínkách. Sněm upozorňuje, že při dodržování platné legislativy nelze v České republice zajistit dostupnost nemocniční péče po celý rok 2014 a v letech dalších,“ sdělil místopředseda lékařských odborů Miloš Voleman.
Zároveň zdůraznil, že je nepřípustné, aby byli lékaři nuceni k porušování zákona. V této souvislosti odborový sněm doporučil českým lékařům, aby „od 1. 7. 2014 důsledně dodržovali zákony, zejména pak zákoník práce“. Prodloužení výjimky na vyšší limit přesčasových hodin lékařů šéf odborů Martin Engel za řešení nepovažuje.
„My jako centrální LOK nabádáme místní organizace, aby v dohledné době, jak budou dobíhat dohody o pracovní činnosti, je dále už nepodepisovaly, a tak se dál nepodílely na falšování skutečné situace,“ avizoval Engel. Nemocnice totiž řeší nadměrné přesčasy tím, že lékař má vedle pracovní smlouvy ještě dohodu o pracovní činnosti, a hodiny se tak evidují odděleně.
O tématu bude odborový předák jednat ve středu s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) a v pátek s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).
Náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp České televizi potvrdil, že ministerstvo o prodloužení výjimky z evropské směrnice na počet přesčasových hodin ani neuvažuje. Že budou do konce pololetí na stole zásadní návrhy řešení přesčasů, je podle Philippa reálné. Jako příklad možných opatření uvedl přesun kompetencí a pracovních povinností mezi lékaři a ostatním zdravotnickým personálem.
„Nelékařští zdravotní pracovníci udělali v posledních letech velký kus práce na svém vzdělání. Jsou velmi erudovaní, ve většině případů vysokoškolsky vzdělaní,“ je přesvědčen náměstek, podle kterého se ale řešení přesčasů „neobejde bez určitého navýšení finančních prostředků“.
Změnu potřebuje i postgraduální vzdělávání, tvrdí odbory
Jako druhou kritickou oblast tuzemského zdravotnictví označili odboráři postgraduální vzdělávání lékařů. „Hromadné odchody absolventů českých lékařských fakult a nepříznivý demografický vývoj v populaci českých lékařů považuje sněm za alarmující,“ konstatoval Voleman.
Odborový klub očekává od resortu zásadní změnu ve fungování systému postgraduálního vzdělávání, a to v krátké době. Touto otázkou se už zabývá ministerská komise. „Během dvou tří měsíců jsme schopni dát na stůl ucelenou koncepci toho, jakým způsobem budeme dále postupovat v postgraduálním vzdělávání lékařů,“ ujistil náměstek Phillip.
Odbory žádají také stanovení minimálního odměňování doktorů. Zatím se ve zdravotnictví používá dvojí odměňování – ve veřejném sektoru platy s tarify a tabulkami, v soukromém mzdy. „Odměňování by mělo být podle jednotného systému. Vychází nám, že platový systém je výhodnější. Chceme, aby byly pevně stanoveny minimální odměňovací hodnoty stejné pro všechny lékaře,“ vysvětlil Engel.
