Brno - Nejvyšší soud vyhověl Britce Trudie Bryksové a vrátil na začátek spor, v němž se dosud neúspěšně domáhala stotisícového odškodnění za smrt manžela, válečného hrdiny Josefa Brykse. Pilot Bryks zemřel v roce 1957 jako politický vězeň, odpykával si třicetiletý trest uložený mimo jiné za velezradu. Soudci NS kritizovali kolegy z pražských soudů za přílišný formalismus a poukázali na lidský a morální rozměr případu.
„Aby bylo dosaženo účelu zákona o soudní rehabilitaci, nelze v tomto případě přehlédnout, že se jedná o naprosto výjimečný případ a že i rehabilitace za tyto trestné činy byla dokončena až v roce 2006,“ informovala mluvčí Nejvyššího soudu Marika Komoňová.
Soud připomněl, že při výkladu zákona o soudní rehabilitaci je třeba postupovat tak, aby se podařilo odčinit co nejvíce křivd. Obvodní soud pro Prahu 6 a poté ani Městský soud v Praze nárok na jednorázové odškodnění nepřiznaly kvůli promeškaným lhůtám.
Bryks jako bojovník proti totalitě
Josef Bryks vstoupil po začátku druhé světové války do britského letectva, v roce 1941 však byl sestřelen a uvězněn. Opakovaně se pokoušel o útěk z německého lágru, jednou se mu dokonce podařilo připojit k polským odbojářům, ale byl znovu zatčen. Němce mátl falešnými identitami, díky čemuž dvakrát unikl oprátce. Mnohokrát byl bit a mučen.
Jako bývalý československý pilot v britském letectvu byl Bryks pro nový poválečný režim v Československu nepohodlný. „Když přišli v roce 1948 s pistolemi a zatkli ho ještě v posteli, byla jsem strašně naštvaná. Měli jsme pár let po svatbě a dítě v kolébce,“ vzpomínala vdova po odbojáři pro Události, komentáře loni v červenci.
V roce 1949 byl odsouzen za vojenskou zradu a zběhnutí k deseti rokům vězení. Kvůli údajnému pokusu o útěk z vězení mu pak soud uložil ještě 20 let vězení za velezradu v komunistických lágrech uranových dolech. Když v roce 1957 zemřel, měl již díky prezidentské amnestii první trest odpykaný a ve vězení zůstával už jen za velezradu. Právě to se stalo argumentem českých soudů, proč stotisícové odškodnění vdově nepřiznat.
Justice Bryksové nevyhověla s vysvětlením, že muž zemřel v okamžiku, kdy si odpykával trest za velezradu, za kterou byl rehabilitován již v roce 1993, a lhůta pro podání žaloby proto vypršela již v 90. letech. „Nejvyšší soud také ukázal, že vůbec není důležité, jestli pan Bryks zemřel během prvního nebo druhého výkonu trestu,“ reagoval Bryksové právní zástupce Lubomír Müller.
Josef Bryks byl postupně rehabilitován po roce 1989. Úplné rehabilitace a zrušení posledního zbytkového trestu se ale pozůstalí dočkali až v roce 2006. Tehdy také vdova podala žalobu kvůli odškodnění podle zákona o soudní rehabilitaci. Loni byl in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála.
Pro znalce vojenské historie výjimečnou postavou díky své odvaze a nezlomnosti. „Ze čtyřiceti roků, které mu osud vyměřil, jich dvanáct prožil buď v německém zajateckém táboře, nebo v komunistickém vězení,“ upozornil Jiří Rejlich z Vojenského historického ústavu.
