Člověk, který žije na ubytovně, už nebude dostávat příspěvek ve výši 90 procent úředně stanovených nákladů za byt. Novela zákona o hmotné nouzi totiž počítá pouze s 80 procenty, původně to mělo být ještě méně. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) si od toho slibuje méně lidí na ubytovnách. Platforma pro sociální bydlení ale chystané krácení dávky kritizuje - majitelé ubytoven podle ní ceny nesníží, lidé tak budou muset střechu nad hlavou zaplatit z peněz na jídlo.
„Nějaký v uvozovkách podnikatel může koupit polorozpadlou nemovitost a nastěhuje do ní ty sociálně nejslabší úplně z druhého koutu země. Stát tam platí nemalé částky za ubytování těchto osob a tomu bychom chtěli zabránit,“ vysvětluje Marksová záměr novely.
Doplatek na bydlení, který dostávají od státu lidé na ubytovnách, má po zaplacení nákladů na bydlení a služeb člověku či rodině zajistit, aby měla peníze na živobytí. Podle stanovených nákladů se částka v nájmu v Praze pohybuje podle počtu osob od 7623 do 18 674 korun měsíčně, v nejmenších městech a obcích od 4730 do 12 430 korun. Lidem z ubytoven by se z toho nově mělo započítat 80 procent místo 90 procent. Původně přitom ministerstvo navrhovalo snížení na 70 procent.
Nevládní organizace jsou ale přesvědčeny, že návrh lidem cestu ven z ubytoven neotevře. To totiž nastane až tehdy, kdy bude dostatek sociálních bytů. „Tento návrh není založen na žádné analýze. To je prostě jednostranný tlak na snižování sociálních dávek a útok na ty nejchudší. Zdá se nám to, zvlášť od politiků sociální demokracie, velmi nefér,“ uvedl předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka, který už před časem upozornil na to, že ceny v ubytovnách se v důsledku novely nesníží. „Lidé dostanou na bydlení na dávkách méně, takže budou muset ubytování zaplatit z peněz, které mají na jídlo. Budou mít hlad,“ dodal.
Názory na novelu se ale liší i v samotné ČSSD. „Ve vztahu k tomu snížení jsme dávali zásadní nesouhlasnou připomínku,“ uvedl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). „Po připomínkách, které přišly z protichůdných stran, ten návrh bude vypadat tak, že to chceme snížit na osmdesát procent, ale v podstatě pro ty nově příchozí,“ vysvětlila Marksová zvýšení hranice ze 70 na 80 procent. Současní nájemníci ubytoven by měli dostat roční odklad, pak se už ale snížení doplatku nevyhnou.
Původně se měla pouze vyškrtnout města
Novela vznikla původně kvůli tomu, aby se ze zákona o hmotné nouzi vyškrtlo problematické ustanovení o souhlasu obce s vyplácením dávek na bydlení. To se do normy dostalo jako pozměňovací návrh a platí od letošního jara. V praxi ale působí potíže, mohlo by být i v rozporu s ústavním pořádkem. Ministerstvo práce ale rovnou přidalo i úpravu výše doplatků a další opatření.
Na ubytovnách by měli lidé dávku dostávat, pokud bude jejich případ „hodný zvláštního zřetele“ - v obci či městě budou mít trvalý pobyt, rodinu, práci, děti ve škole či budou muset zůstat na ubytovně, protože jiné bydlení pro ně není dostupné, nebo si ho nemůžou najít a udržet. Úřad práce by měl o tyto informace požádat radnici. Pokud od ní vyjádření nedostane, posoudí situaci sám. Úředníci by měli s nájemníkem z ubytovny, který pobírá doplatek na bydlení, vypracovat „motivační plán“. Obsahovat má opatření a harmonogram k nalezení běžného bytu. Pokud příjemce dávek nebude úkoly plnit, mohl by o peníze od státu přijít.
