Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v září zastavit systém docházky nezaměstnaných DONEZ. Projekt má bránit práci načerno. Uchazeči o zaměstnání, které do systému úřad práce zařadil, se musí ve stanovenou dobu hlásit na určené poště, jinak jim hrozí vyřazení z evidence nezaměstnaných. Projekt odstartoval v listopadu 2011 a měl bránit zaměstnávání načerno. Kritizoval jej mimo jiné ombudsman, ale i odbory nebo opoziční ČSSD.
„Lidé budou na poštu docházet méně často a my jim budeme nabízet i nová volná pracovní místa. Těch lidí bude také celkově méně. Ke korekci bude docházet do konce srpna. Projekt v září končí a dál jej nebudeme provozovat,“ prohlásila ministryně práce Ludmila Müllerová s tím, že peníze, které by z projektu zbyly, by byly určeny právě na podporu nalézání práce.
Pavel Čižinský z iniciativy ProAlt:
„V zákoně ta povinnost dostavit se na výzvu na úřad práce nebo na poštu bude dál, takže to ministerstvo může kdykoli obnovit. My jsme zásadně proti tomuto systému. Jde o samoúčelnost. Není uvedeno, zda dostavení dotyčného někam bude mít smysl. Lidé jsou systematicky samoúčelně nuceni, aby na poštu chodili, ačkoli to pro ně nemělo žádný smysl, pouze jim zkomplikovat život.“
Podle Jiřího Vaňáska, který řídí jako zastupující náměstek sekci zaměstnanosti, ministerstvo systém DONEZ vyhodnotilo. Vaňásek uvedl, že „na jednu stranu“ byl přínosný. Podařilo se prý odhalit lidi, kteří byli v evidenci nezaměstnaných a pracovali načerno. Zastupující náměstek dodal, že do systému DONEZ zařazovaly úřady práce jen ty, u nichž byl předpoklad, že nelegálně pracují. Projekt si pochvalovala i Česká pošta. Například v loňském prvním čtvrtletí jí vzrostly tržby. Mluvčí pošty tehdy uvedla, že podíl na tom měly i nové služby jako DONEZ.
Podle Varvařovského systém odporuje lidské důstojnosti
Nezaměstnaní si na systém DONEZ stěžovali u ombudsmana Pavla Varvařovského. Upozorňovali přitom na vysoké náklady spojené s dojížděním a uváděli, že mají kvůli systému potíže s hledáním práce. Ombudsman se setkal i s případem, kdy nezaměstnaný kvůli tomuto nařízení procestoval až dva tisíce korun za měsíc.
Podle ombudsmana povinnost nezaměstnaných hlásit se na poště odporuje lidské důstojnosti. Chtěl kvůli systému loni v prosinci podat žalobu na ochranu veřejného zájmu ke správnímu soudu. Po jednání s ministryní Müllerovou dal jejímu úřadu měsíc na nápravu. Šéfka resortu se pak znovu s veřejným ochráncem práv setkala v Brně minulý týden. Systém kritizovala i opoziční ČSSD. Šéfka Českého helsinského výboru Anna Šabatová označila pravidelné hlášení na poště za šikanu. Proti se stavěly i odbory, které žádaly zrušení DONEZ.
Systém funguje jen pro „vybrané“
Povinnost hlásit se na určené pobočce pošty se nevztahuje na všechny nezaměstnané, nýbrž jen na část z nich, kteří byli vybráni podle předem stanovených kritérií. Do této skupiny patří lidé opakovaně evidovaní na úřadu práce, dále uchazeči, kteří v posledním půlroce pracovali méně než deset dní, absolventi a také například nezaměstnaní ve věku do 26 let.
Nezaměstnaní často nemohli na pohovor - museli totiž na poštu
Lidé tvrdí, že kvůli neustálým návštěvám pošty nemají čas na to, hledat si práci. Termíny návštěvy pošty a pohovorů s možnými novými zaměstnavateli prý často kolidují. Občané poukazují na to, že na kontaktním místě je jim direktivně nařizováno, kdy mají zase přijít, aniž by se přihlíželo na jejich potřeby.
Čas další návštěvy totiž vygeneruje systém, aniž by měli uchazeči o zaměstnání jakoukoli možnost termín ovlivnit. Značné potíže s tím mají lidé se špatným dopravním spojením, ale také rodiče, kteří musejí v přesně určený čas vyzvednout děti ze škol.
Projekt ministerstvo odstartovalo pod vedením svého tehdejšího šéfa Jaromíra Drábka (TOP 09). Loni sdělilo, že za prvních pět měsíců systémem prošlo asi 47 tisíc lidí. Správní řízení o vyřazení z evidence zahájily úřady práce s víc než 4 000 z nich a asi 550 osob si hned po zapojení do projektu našlo práci. Za pět měsíců se státu podařilo ušetřit po odečtení nákladů 140 milionů korun.
