Do zdravotní péče poputuje letos od pojišťoven 267 miliard korun, což oproti minulému roku představuje navýšení o necelých 15 miliard. Za posledních pět let narostly náklady na zdravotní péči zhruba o 43 miliard. Více peněz letos půjde na platy lékařů a sester, na drahé léky ve specializovaných centrech i na nové přístroje.
- v roce 2017 - 267,3 miliardy
- v roce 2016 - 252,9 miliardy
- v roce 2015 - 244,8 miliardy
- v roce 2014 - 231,9 miliardy
- v roce 2013 - 223,0 miliardy
- (zdroj: ministerstvo zdravotnictví)
„Já to samozřejmě beru jako část příjmů, se kterými pracujeme. Těžko bych asi odmítal nějakou pravidelnou valorizaci, je to bezesporu přínosné,“ hodnotí trend ředitel největší zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek.
Příjmy pojišťoven mají vzrůst o 13 miliard. Hodně peněz vydají na platy zdravotníků
Zatímco loni systém veřejného zdravotního pojištění vykázal příjmy 263,6 miliardy korun a dosáhl přebytku 2,4 miliardy korun, letos by měly narůst zhruba o pět procent, respektive 13 miliard korun, na 276,59 miliardy korun. Tři čtvrtiny příjmů tvoří vlastní výběr pojistného, necelou čtvrtinu (23,8 procenta) tvoří platby státu za státní pojištěnce.
Jen české nemocnice dostanou na zdravotní péči o 10 miliard víc než loni. Většina z toho půjde na desetiprocentní zvýšení základních platů zdravotníků. Celkem nemocnice letos od pojišťoven získají přes 142 miliard.
„Zároveň jsme nalezli v systému dalších 600 milionů korun pro navýšení platů pro sestry u lůžek, a to od 1. července 2017,“ avizuje ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Na vyšší platy v nemocnicích půjde 7 miliard korun, úhrady pro soukromé lékaře se zvýší o 3 miliardy a 1,5 miliardy navíc dostanou nemocnice na léčbu pacientů ve specializovaných centrech, kde se léčí třeba lidé s roztroušenou sklerózou nebo rakovinou.
Nárůst je raketový. Více zaměstnaných lidí odvede víc peněz pojišťovnám
„Nárůst patnáct miliard jsme nikdy neměli. Je to tím, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, tím, že firmy navyšují platy, pak jsou vyšší odvody na zdravotním pojištění,“ shrnuje příčiny přítoku peněz do systému ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Podle lékařské komory ale ani téměř patnáctimiliardové zvýšení výdajů do zdravotnictví na dlouhodobé udržení kvality péče nestačí. „Zvyšme platbu za státního pojištěnce o 30 miliard korun, zkvalitněme zdravotní péči, zajistěme její lepší dostupnost pro občany,“ vyzývá prezident České lékařské komory Milan Kubek.
V přímém rozporu s ním jsou postoje pravicových parlamentních stran. Podle nich by měli do zdravotnictví více přispívat sami pacienti. Předseda ODS Petr Fiala se přiklání k tomu, aby lidé platili za běžnou péči, jako třeba za léky při chřipce. „Přece je důležité, aby mi pak byla hrazena léčba nějaké vážné nemoci,“ vysvětluje. Vláda ovšem spoluúčast pacientů nijak zvyšovat nehodlá.
Nemáme prostor vytvářet rezervy na horší časy, konstatují pojišťovny
Velký tlak na růst plateb poskytovatelům zdravotní péče a vysoké tempo jejich růstu neumožňuje pojišťovnám vytvářet adekvátní rezervy pro případ recese nebo zpomalení hospodářského růstu.
„Naopak, míra rezerv systému se v roce 2017 plánuje snížit. Odolnost systému vůči vnějším negativním šokům se tak dále sníží,“ uvádí zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven, podle nichž nejsou nastavené parametry hospodaření udržitelné ze střednědobé ani dlouhodobé perspektivy. Při zpomalení hospodářského růstu by už za dva roky klesly zůstatky pojišťoven na kritickou úroveň.
Hospodaření s přebytkem plánuje letos Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) a Oborová zdravotní pojišťovna (OZP). Ostatní čtyři pojišťovny předpokládají záporný výsledek.
