Do rozpočtu českého zdravotnictví by nově mohla plynout část daně z tabáku - ročně by tak získalo navíc pět miliard korun. Tento návrh České lékařské komory (ČLK) zařadí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) do krizového plánu, který mu uložil vypracovat do konce května premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Němeček to uvedl po jednání s prezidentem ČLK Milanem Kubkem.
Ministr zdravotnictví se ale s prezidentem lékařské komory neshodli na tom, kolik peněz příští rok potřebuje resort z odvodů státu, aby mohly platy a mzdy v nemocnicích stoupnout o slíbených deset procent.
Prezident ČLK Milan Kubek ministru Němečkovi vytkl, že netrvá dost důrazně na původním návrhu navýšení odvodů za děti, důchodce či nezaměstnané o 9,88 miliardy a mluví už jen o pěti miliardách korun. Podle Němečka ale na růst platů a mezd v nemocnicích pět miliard korun stačí.
Materiál nazvaný Strategie zdravotnictví do roku 2017 má shrnout kroky, jež by vláda měla stihnout ve svém funkčním období. „Ministerstvo akceptuje některé návrhy lékařské komory, tedy že část daně za tabákové výrobky půjde do zdravotnictví. Přizve také komoru k práci na novém sazebníku výkonů,“ konstatoval Němeček.
Kubek připomněl, že komora už před čtvrt rokem varovala, že není schopna garantovat bezpečnost zdravotní péče. Situace se nezměnila, kampaň Zdravotnictví volá o pomoc proto pokračuje. Podle Kubka chybí ve strategii zásadní věci.
Pro řešení personální krize a zastavení odchodů lékařů a sester z nemocnic nestačí podle něj slib desetiprocentního zvýšení platů a mezd v příštím roce. Komora postrádá výhled dlouhodobého růstu příjmů. Do resortu by měla plynout také část daně za alkohol.
Místopředseda sněmovního zdravotního výboru Jaroslav Krákora (ČSSD) řekl v Událostech, komentářích, že část peněz přesto bude třeba získat ze státního rozpočtu. „České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancováno. Máme 7,1 procent hrubého domácího produktu. Země, které poskytují obdobnou péči na stejné úrovni jako my – SRN, Rakousko – mají deset až jedenáct procent HDP,“ poukázal.
Největší díl diskuse byl o seznamu výkonů, podle kterého zdravotní pojišťovny léčbu hradí. Milan Kubek uvedl, že se tento seznam musí změnit v reálný ceník, kde bude zohledněna cena lidské práce tak, aby zdravotnická zařízení nebyla už závislá na dotacích. Zdravotní pojišťovny musejí podle požadavku ČLK platit za stejnou péči všem zařízením stejně, což se nyní neděje.
Komora také požaduje navrácení kompetencí ke kontrole personálního zajištění nemocnic a trvá na sjednocení odměn ve státních nemocnicích i akciových společnostech a soukromých zařízeních, tedy všude tam, kde čerpají úhrady ze zdravotního pojištění. Sliby o růstu příjmů ve všech zařízeních nestačí, jednotné odměňování se musí zakotvit v zákoníku práce.
Proti jednotným tabulkám ve státních i soukromých zařízeních, jež požadují odbory, ale vystupují některé asociace nemocnic, připomněl Němeček a slíbil, že se pokusí při dalších jednáních najít řešení.
Podle Hegera je tabáková daň do zdravotnictví populistickým krokem
„Požadavky lékařské komory jsou poměrně ultimativní,“ myslí si bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP09). „Kroky, které komora volí, situaci spíše ztěžují,“ dodal s tím, že nespokojenost lékařů sice chápe, nelíbí se mu ale rétorika, s níž se snaží více peněz do zdravotnictví získat.
Velkým tématem zdravotnictví je podle Hegera novelizace výkonů a je dobře, že právě tomuto tématu se zdravotnické odbory rovněž věnují. „Přenos daní z tabáku do zdravotnictví je poněkud populistický krok,“ myslí si naopak Heger.
Naopak Jaroslav Krákora míní, že jde o standardní způsob, jak zajistit peníze pro zdravotnictví. „Zdravotní daň není nic neobvyklého, je to v mnoha zemích světa,“ poukázal v Událostech, komentářích.
Mladí lékaři vyzvali vládu ke komplexní reformě vzdělávání
Vzdělávání mladých lékařů při přípravě na atestaci se musí stát pro nemocnice prioritou a jeho financování musí být zajištěno ze státního rozpočtu, požaduje spolek Mladí lékaři, podle něhož nelze personální krizi v nemocnicích řešit bez investic do vzdělávání. Spolek vládu vyzval, aby se zabývala komplexní reformou vzdělávání mladých lékařů a zajistila na ni peníze. Reforma vzdělávání lékařů a sester je součástí Strategie zdravotnictví do roku 2017.
Z lékařských fakult ročně vychází tisícovka lékařů, z nichž pětina vůbec do českého zdravotnictví nenastupuje. Podle nejnovějšího průzkumu organizace HealthCare Institute se situace vyostřuje, pracovat po studiu v cizině chce už 28 procent mediků. Důvodem jsou vyšší platy, získání zkušeností a možnost studia cizího jazyka. Lékaře vyhání do ciziny také složitý systém specializačního vzdělávání v ČR.
Spolek připomíná, že většina finanční zátěže spojené se školením mladých lékařů nyní leží na nemocnicích. Stát by podle Mladých lékařů měl hradit nemocnicím náklady na vzdělávání lékařů jako v ostatních vyspělých zemích. Za to by měl požadovat kvalitní přípravu dostatečného počtu specialistů.
