Mnichov - Dneškem končí 46. mnichovská bezpečnostní konference, na které nebylo o České republice příliš slyšet. Příčinou nebyla jen neúčast některých českých ministrů. Podle senátora a bývalého ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry je to ukázka ústupu Česka z mezinárodního výsluní v oblasti bezpečnostní politiky, na kterém se vyhřívala posledních dvacet let. Naopak předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jan Hamáček to chápe jako potvrzení faktu, že se republika plně integrovala do západních struktur a nepatří do problémového regionu. Oba byli na mnichovském fóru jako hosté.
Podle Vondry se na pozici ČR podepsalo i odvolání stavby radaru v Brdech
Podle Vondry se tento ústup z výsluní netýká jen Prahy, ale celé střední a východní Evropy. „Samozřejmě díky americkému systému protiraketové obrany jsme se my a Poláci vyhřívali na tom výsluní o několik let déle,“ připustil Vondra a řekl, že na současné pozici Česka se podepsalo i odvolání záměru USA postavit v Brdech radar jako součást amerického protiraketového deštníku v Evropě. Důvody spatřuje i v odklonu od debaty o rozšiřování NATO. Týká se to podle něj i nově připravované obranné strategie amerického prezidenta Baracka Obamy.
„Takhle by to měli číst i Češi. Buď se nějakým způsobem přihlásí, budou mít na ten systém vliv a budou z toho nějakým způsobem těžit, nebo budou čekat, jestli je někdo osloví, a stane se třeba to, že je vůbec nikdo neosloví,“ míní Vondra, podle něhož je to případ i nedávného oznámení rumunské vlády, že se dohodla s USA na umístění některého z prvků nového protiraketového systému na svém území. S tím souhlasí i Jan Hamáček. „Já to rozhodnutí rumunské vlády chápu spíš jako snahu se k tomu systému přihlásit ještě před tím, než se vůbec ví, jak bude vypadat, a získat možná trochu náskok před ostatními spojenci,“ domnívá se zahraničněpolitický expert sociální demokracie.
Hlavním tématem mnichovského fóra byl iránský jaderný program
Hlavním tématem letošní mnichovské bezpečnostní konference se stal jaderný program Íránu, který je pod tlakem Západu, aby své nukleární aktivity podřídil mezinárodnímu dohledu. Předem neavizovaný příjezd íránského ministra zahraničí Manúčehra Mottakího do bavorské metropole ale podle obou českých zástupců k posunutí této problematiky nepřispěl. Vondra řešení íránské otázky považuje za běh na delší trať, zatímco Hamáček na něj hledí spíše skepticky.
Mluvilo se i o budoucnosti NATO
Ke stěžejním bodům agendy bezpečnostního fóra patřila i budoucnost Severoatlantické aliance. Ta se bude podle českých politiků zastoupených v Mnichově minimálně částečně odvíjet od výsledku války v Afghánistánu. Podle Vondry by se měla posoudit i míra zapojení ČR do tohoto konfliktu. Hamáček, jehož strana je proti navyšování počtu českých vojáků v Afghánistánu, však považuje za chybu redukovat diskuzi o této otázce jen na množství vyslaných posil. Důležité je podle něj také to, co tam vojáci mají dělat, přičemž jako nejpotřebnější v současnosti vnímá výcvik afghánských policistů.
