Praha - Právě před rokem se Václav Klaus stal podruhé prezidentem republiky. Jeho cesta na Pražský hrad nebyla jednoduchá. Přestože jako kandidát ODS měl být favoritem, musel nakonec svést nečekaně tvrdou bitvu s kandidátem zelených a sociálních demokratů ekonomem Janem Švejnarem, který získal obrovskou podporu veřejnosti. Za rok, který uplynul do jeho znovuzvolení, je o Václavu Klausovi stále více slyšet, a to zejména na poli zahraniční politiky. Jeho kritický postoj k evropské integraci se objevuje stále častěji, a to zejména v souvislosti s ratifikací Lisabonské smlouvy. O jeho postřehy nebyla nouze ani na domácí politické scéně. Na podzim totiž vyvrcholily jeho spory s ODS, která mu pomohla i podruhé na Hrad. Klaus na prosincovém kongresu strany z ODS odešel zejména kvůli změně orientace strany na politický střed. Za jeho odchodem byly samozřejmě i spory s premiérem Mirkem Topolánkem, a to i o Lisabonskou smlouvu.
Václav klaus:
„Já budu prezidentem všech občanů České republiky a stejně tak prezidentem všech z vás. Ještě jednou děkuji.“
Právě nová reformní smlouva EU dojednaná v Lisabonu a s ní související současný proces evropské integrace patří mezi hlavní problémy, k nimž se Klaus často vyjadřuje. Klaus několikrát zopakoval, že Lisabonská smlouva je pouze přejmenovanou euroústavou, kterou v minulosti některé členské státy odmítly. Smlouvu považuje za „tragický omyl“ a poté, co ji v referendu odmítlo Irsko, už podle něj nemá cenu pokračovat v ratifikaci. Své odmítavé stanovisko ke smlouvě prezentoval i u Ústavního soudu, který na podnět senátorů ODS projednával soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem. Soud nakonec rozhodl, že ČR smí v ratifikaci smlouvy pokračovat.
Naposledy prezident Klaus okomentoval i současnou snahu evropských politiků řešit ekonomickou krizi v rámci Evropy společně. Česká republika jako předsedající země EU svolala na počátek března summit EU k řešení problémů souvisejících s krizí. Nicméně prezident se na rozdíl od evropských politiků domnívá, že summit pravděpodobně řešení nepřinese. „Nevěřím tomu, že racionální ekonomické řešení přinese jeden summit, který skončí ve čtyři ráno,“ poznamenal Klaus v reakci na otázku, zda by EU neměla proti nynější hospodářské krizi zasáhnout na vrcholné úrovni. Někteří Klausovi kritici tvrdí, že výroky poškozují Českou republiku. Část evropských politiků jej považuje za provokativního řečníka, který nepřináší žádná řešení.
Václav Klaus
„Ta krize přestane sama a zásahy státu v tom hrají miniaturní roli. Všichni dobře víme, že drtivá většina opatření po krizi zatím v lidské historii přišla až poté, co ta krize skončila.“
Kromě Lisabonské smlouvy a ekonomické krize se Klaus neshodl ani v dalších zahraničněpolitických otázkách: za rozpoutání konfliktu na Kavkaze neviní Rusko, ale Gruzii a vládu kritizuje za uznání Kosova.
Klaus se definitivně rozešel s ODS
Hlavní událostí v Klausově politické kariéře byl dozajista jeho rozchod s ODS, kterou začátkem 90. let minulého století zakládal. Dlouhodobé napětí mezi ním a předsedou strany a premiérem Mirkem Topolánkem se vyostřilo po říjnových krajských a senátních volbách, v nichž ODS utrpěla porážku. Klaus se připojil k názoru opozice, že volby byly referendem o Topolánkovi. Hloubka jejich sporů vynikla právě na prosincovém kongresu, kde Václav Klaus vystoupil s krátkým projevem, v němž poděkoval občanským demokratům za spolupráci v minulých letech a nakonec prohlásil, že se strany odchází.
V boji o vedení strany na prosincovém kongresu ODS prezident podporoval Topolánkova protikandidáta a pražského primátora Pavla Béma, který však neuspěl. Na úvod kongresu se navíc Klaus vzdal funkce čestného předsedy strany. ODS, která se podle něj posunula do politického středu, označil za stranu spíše lobbistických zájmů než idejí.
