Praha - Firmy budou nejspíš i v budoucnu mít možnost odebírat výrobky postižených místo toho, aby je zaměstnávaly. Plánovaná sociální reforma měla tuto možnost zrušit. Na jejím zachování a přísnějších pravidlech, která by měla bránit zneužívání, se dnes dohodli představitelé ministerstva práce, Charty sociálního podnikání a rady postižených.
Změny v podpoře zaměstnávání postižených má přinést novela zákona o zaměstnanosti, která je součástí chystané sociální reformy. Ve firmách s více než 25 zaměstnanci mají postižení tvořit nejméně čtyři procenta pracovníků. Pokud to zaměstnavatel neplní, měl by za každého nepřijatého handicapovaného odebírat výrobky chráněných dílen, nebo zaplatit státu stanovenou částku.
Národní rada osob se zdravotním postižením si opakovaně stěžovala na to, že se takzvané náhradní plnění - tedy odebírání výrobků místo zaměstnávání handicapovaných - zneužívalo. Dohodnutá úprava počítá s tím, že se vydaná suma od jednoho zaměstnavatele na jednoho zaměstnance omezí na 35násobek průměrné mzdy, tedy ročně zhruba na 800 000 korun. Limit má bránit fiktivnímu zaměstnávání.
Postižení se o práci snad už bát nemusejí
Dál by se mělo podporovat i založení a provozování chráněných míst. „Příspěvek na provoz bude nově pro zaměstnavatele s více než 50 procenty osob se zdravotním postižením po roce fungování firmy nárokový. Pro stávající zaměstnavatele osob se zdravotním postižením bude podmínka jednoho roku vztažena již před účinnost zákona,“ uvedl náměstek ministra Karel Machotka.
Změnit by se měla i výše příspěvků. Podnik by měl dostávat tři čtvrtiny vydaných mzdových nákladů, a to do 6 000 korun měsíčně. Nyní je to až 8 000 korun. Firma by mohla na provoz získat také až 4 000 místo nynějších 2 000 korun, na které zatím není nárok.
Například v pěti chráněných dílnách v areálu Ústavu sociální péče v Hrabyni pracuje 140 tělesně postižených lidí. Petr Kubala žije v hrabyňském ústavu 37 let. Od dětství trpí obrnou, zatím ale vždy pracoval. Teď pomáhá v místní chráněné dílně, kde se vyrábí krmivo. Ztrátu místa si on ani ostatní postižení raději ani nepředstavují. „To by byla totální katastrofa. To bychom se jen tak bez cíle pohybovali tady po areálu,“ říká. A souhlasí s ním i ostatní. „Pokud bych nepracoval, tak dostanu nějakých 900 až 1 100 korun na měsíc, z toho si musím hradit veškeré opravy, denní potřeby, oblečení, léky. Prostě bych na to neměl,“ tvrdí další klient ústavu v Hrabyni Oldřich Brantl.
