Civilní lékaři Vojenské nemocnice Brno odmítli zaskakovat za ostatní

Civilní lékaři Vojenské nemocnice Brno odmítli v případě krize nemocniční péče zaskakovat za kolegy z jiných nemocnic. Nemíní prý nahrazovat ty, kteří dali výpověď, a riskovat chyby pramenící z nezvládnutého množství práce. Akci Děkujeme, odcházíme civilní lékaři nemocnice podporují, uvedli dnes v prohlášení, které rozeslal předseda tamního lékařského odborového klubu Martin Chochlík.

Chirurgické i anesteziologické týmy vojenských nemocnic nabídl pro případ krize tento týden ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). V brněnské vojenské nemocnici pracuje 58 civilních lékařů a 20 lékařů-vojáků z povolání. V dnešním prohlášení civilní lékaři odmítli stát se „jedním ze spasitelů brněnského/jihomoravského zdravotnictví“, jak prý v krizovém scénáři počítá vláda.

„Vyzýváme tímto odpovědné politiky našeho státu, aby okamžitě začali konstruktivně řešit požadavky vznesené naší odborovou centrálou a nehledali naprosto nesmyslná řešení, kterými pouze ohrozí životy pacientů,“ uvedli odboráři.

Lékaři z vojenských nemocnic hrozí, že neuzavřou smlouvy o přesčasové práci

Když se prý vláda s lékaři nedohodne, jsou lékaři připraveni neuzavřít smlouvy o přesčasové práci nebo ty, které už podepsali, vypovědět. Pohrozili tím už dřív. Akce prý není namířena proti vedení nemocnice. Ředitel Vojenské nemocnice Brno Antonín Vodák se dnes k situaci v nemocnici nevyjádřil, je na pracovní cestě na ministerstvu obrany. Podle informace z jeho sekretariátu bude oficiální vyjádření za nemocnici poskytovat ministerstvo. Pracovnice sekretariátu odkázala i na jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD), který předsedá krajské bezpečnostní radě.

Na jihu Moravy dalo výpověď 18 procent nemocničních lékařů, horší než počty je však podle krajského radního Oldřicha Ryšavého (ČSSD) struktura odcházejících lékařů. Výpověď dalo hodně anesteziologů, chirurgů a traumatologů, což může citelně oslabit možnosti operovat.

V ČR fungují čtyři vojenská zdravotnická zařízení, kromě brněnské nemocnice ještě Ústřední vojenská nemocnice v Praze a Vojenská nemocnice Olomouc. Čtvrté, Ústav leteckého zdravotnictví v Praze, zajišťuje péči a vyšetření hlavně pro civilní a vojenský létající personál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...