Jordánsko, oficiálním názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Saúdská Arábie, Sýrie. Ve starších pramenech je současné území uváděno jako Transjordánsko nebo Zajordánsko, protože leží na východ od Jordánu. Jako Transjordánsko (nebo Zajordánsko) je také označováno území dnešního Jordánska v letech 1921 – 1946, kdy podléhalo jako mandátní území Britům.
Jordánsko
Rychlá navigace:
Měna, kurzy
Klimatické podmínky
Ceny
Clo, dovoz, vývoz
Časový posun
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Fotografování a filmování
Internet
Jazyky, dohovoření
Kriminalita
Kuchyně - jídlo a nápoje
Místní doprava a taxi
Nákupy a suvenýry
Oblečení, zavazadla
Opalování
Pláže a koupání
Pošta
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Restaurace, ceny, doporučení
Různé
Spropitné
Svátky
Telefonování + roaming
Tísňová volání
Víza, vstupní formality
Zajímavá místa
Zábava, kultura, sport
Zastupitelské úřady
Zdravotní péče, očkování, hygiena
Zvyklosti a obyčeje
Měna, kurzy
Měna 1 dinár (JOD) = 100 piastrů
Aktuální kurz: 1 JOD = 26,67 Kč
Jordánský dinár (JOD) = 100 piastrů (qirshů) = 1000 filsů. Papírové bankovky jsou v hodnotách 50, 20, 10, 5 a 1 JOD; mince v hodnotách 0,5 JOD (50 piastrů) a 0,25 JOD (25 piastrů) a 10, 5 a 1 piastr (qirsh). Údajně jsou v oběhu i mince 2,5 piastru a 0,5 piastru.
Přestože filsy jako mince byly zrušeny, v cenách jsou ještě udávány. Pokud uslyšíte „sto filsů“, je míněna desetipiastrová mince. Nálepka „0 750“ na zboží znamená cenu 0,75 JOD čili 75 piastrů.
Směnit peníze lze v kterékoliv jordánské bance (cestovní šeky za poplatek), nebo autorizované směnárně, která nabízí i o něco lepší kursy (denní kursy měn publikuje místní tisk). Peníze lze směnit i v hotelích, většinou však nevýhodně. Banky jsou otevřeny od neděle do čtvrtka od 8.00 do 15.00 hodin, v pátek jsou zavřeny. Povinná směna valut neexistuje a zbylé dináry lze před odjezdem směnit na volně směnitelnou měnu.
Běžně se platí v jordánských dinárech, ale v některých luxusních restauracích a hotelích lze platit i americkými dolary. Platební karty přijímá většina velkých hotelů, restaurací a obchodů. Nejrozšířenější jsou American Express, Visa, Diners Club a MasterCard.
Bankomaty (sítě Cirrus a Plus) se nacházejí v každém městě; doporučovány jsou bankomaty Arab Bank a The Housing Bank for Trade and Commerce. V mnoha turistických lokalitách (Wadi Rum, Mrtvé moře, Petra) však bankomaty nenajdete. Proto se vybavte i hotovostí, nejlépe v bankovkách menších hodnot.
Klimatické podmínky
Na severu a západě Jordánska je klima středomořské, na jihu a východě typické pouštní. Obecně zde vládnou teplá suchá léta a mírné vlhké zimy. Průměrné roční teploty dosahují 15 – 25 °C, v létě v pouštích ale běžně stoupají na 40 °C. Roční srážky dosahují v západních horách průměru 800 mm, kde ojediněle v zimě i zasněží, avšak na 90 % rozlohy země jsou nižší než 200 mm, v pouštích pouhých 25 – 50 mm. Průměrné měsíční teploty v Ammánu jsou v lednu 12 °C, v srpnu 36 °C; v letních měsících zde prakticky vůbec neprší.
Aktuální teploty:
Az Zarqa' 30 °C, Amman 30 °C, Al Aqabah 38 °C
Ceny
Uvedené ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně, v konkrétních podnicích i vlivem inflace. Ceny ovoce a zeleniny se liší dle druhu a ročního období.
V obchodě:
trvanlivé mléko 1 l = JOD 1,20
vejce 6 ks = JOD 1,00
chléb arabský 1 kg (asi 10 placek) = od JOD 0,16
pečivo (6 ks) = JOD 0,30 – 0,50
jogurt bílý 200 g / ovocný 125 g = JOD 0,50
máslo 200 g = JOD 2,00
halva 0,5 kg = JOD 1,00
žvýkačka 10 ks = JOD 0,30
ovocná šťáva, nealko nápoje 330 ml = od JOD 0,50
nápoje s bublinkami 250 ml = od JOD 0,25
balená voda / minerální voda 1,5 l = JOD 0,30 / 0,50
džus krabicový (dle druhu ovoce a značky výrobce) = JOD 0,50 – 2,00
pivo v plechovce 0,33 l / pivo z dovozu = JOD 0,8 / 1,50
Další ceny:
pohlednice 10 ks = JOD 10
vstupné na pláže veřejné / soukromé = JOD 5 / od 25
Ammán city tour = JOD 3
vstupné Madaba plus hora Nebo = JOD 2
vstupné Jerash = JOD 8 plus místní průvodce = JOD 20
vstupné Petra 1 den / 2 dny = JOD 21 / 26
svezení na velbloudu = JOD 15
vstupné „Petra v noci“ = JOD 12
vstupné Wadi Rum = JOD 2
jeep tour 2 hod / 4 hod = JOD 44 / 67
Clo, dovoz, vývoz
Bezcelně lze do Jordánska dovézt osobní věci v objemu přiměřeném předpokládané délce pobytu, 1 nebo 2 lahvičky parfému a kolínské vody pro osobní použití a dále dárky do hodnoty JOD 50 nebo USD 150; osoba nad 18 let též 200 ks cigaret nebo 25 doutníků nebo 200 g dýmkového tabáku a 1 litr alkoholického nápoje.
K proclení je nutno přihlásit předměty obchodního charakteru. Je zakázáno dovážet zbraně, střelivo, výbušniny, jedy, pornografické tiskoviny a zboží, ptáky a ptačí produkty. Přísné tresty hrozí za pašování jakýchkoliv drog a narkotik. Dovoz cizí měny je neomezený za podmínky její deklarace při vstupu do země; její vývoz je možný do výše dovezených prostředků. Vývoz místní měny je omezen na 300 JOD.
Z Jordánska je zakázáno vyvážet jakékoliv starožitnosti či archeologické nálezy, zlato nezpracované do šperků a nasbírané nebo bez dokladů zakoupené korály a mušle. Na hraničních přechodech (včetně letiště) jsou prováděny časté a pečlivé kontroly.
V případě cestování se zvířaty je vyžadován jejich mezinárodní veterinární zdravotní průkaz.
Časový posun
Jordánsko je proti ČR posunuto o jedno časové pásmo na východ. Přitom zavádí letní čas, a to vždy od posledního pátku v březnu do posledního čtvrtka v říjnu, zatímco ČR vždy od poslední neděle v březnu do poslední soboty v říjnu. Kromě čtyř dní v roce je tak časový posun v Jordánsku trvale +1 hodina proti ČR.
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Elektrická soustava je 220V/50 Hz. Zásuvky jsou většinou dvoukolíkové evropského typu, nebo podle britského standardu se třemi hranatými kolíky, můžete se však setkat i se starou britskou normou (tři kulaté kolíky), výjimečně i s dalšími. Sehnat adaptér však není problém.
Fotografování a filmování
Zásadně respektujte zákaz fotografování, který je obvykle doprovázen srozumitelným piktogramem. Rozhodně nefotografujte osoby v uniformách a vojenské a strategické objekty (mosty, nádraží, vojenskou techniku). Místní, zejména muslimské obyvatele fotografujte výhradně po jejich předchozím svolení; zejména ženy si to často nepřejí. Při fotografování dětí se dovolte rodičů. Malá odměna je samozřejmostí.
Nezapomeňte dostatek filmů, případně nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a přiměřenou paměťovou kapacitu karet.
Internet
Dostupnost internetu se zlepšuje; internetové kavárny najdete zejména v Ammánu, Aqabě a větších městech; cena je zpravidla 1 – 2 JOD za hodinu podle lokality. Hotely vyšších cenových kategorií nabízejí připojení notebooku na internet buď modemem, nebo místní sítí. Obvykle lze zakoupit předplacenou kartu pro vytáčené, wi-fi nebo mobilní připojení.
Jazyky, dohovoření
Úředním jazykem je arabština. Anglicky se dorozumíte v hotelích a restauracích vyšších cenových kategorií; v turistických lokalitách a informačních centrech a se vzdělanými Jordánci. Někde uspějete i s francouzštinou a němčinou.
Arabsky se naučte alespoň několik slov, místní obyvatele mile překvapíte: dobrý den, buďte vítáni / odpověď = ahlan wa sahlan / ahlan bék; dobrý den, ahoj / odpověď = as-salaam-alejkum / va alejkum-salaam; ahoj = marhaba; na shledanou = ma´a saláma; dobré jitro / odpověď = sabach al-chejr / sabach an-nur; dobrý večer/ odpověď = masa al-cheir / masa an-nur; dobrou noc / odpověď = tisbah ´ala cheir / wa inta min ahalu; jak se máte = kayf hálak / hálik (muži / ženě); dobře = al –hamdu lillah; jak se jmenuješ = šu ismak / ismik (muži / ženě); jmenuji se Eva = ismí Eva; odkud jste = min wayn inta; jsem z = ana min; ano = ajva, na´am; ne = lá; prosím (žádost) = min fadlak/ fadlik (muži / ženě); prosím (formálně) = lau samaht / samahti (muži / ženě); velice děkuji = šukran džazílan; není zač (též promiňte, nezlobte se) = afuan; kolik = bikam; OK = mú muškila; okamžik = lahza; nevadí = máleš, kde je = fein al; nerozumím = ana la afham; jedna, dvě, tři, čtyři, pět = wahid, ithinin, talatha, arba´a, khamisa; azzabtak = neformální vyjádření vděčnosti za službu nebo pomoc.
Kriminalita
Obecně je bezpečnostní situace v Jordánsku dobrá. Je to přátelská země uprostřed relativně neklidné oblasti. Riziko teroristických útoků existuje v celém regionu a návštěvníci by měli být ostražití, zejména na rušnějších turistických místech, a nechovat se nápadně. Zejména by se měli vyhnout všem pouličním shromážděním. U státních hranic s Izraelem a Irákem je třeba zvýšené opatrnosti.
Z bezpečnostních důvodů jsou na mnoha místech zřízena kontrolní stanoviště jordánské armády, kde je kontrolována identita cestujících; pas je třeba mít vždy u sebe. Při individuálních cestách do odlehlých venkovských oblastí doporučuje MZV ČR zvýšenou obezřetnost, případně místní doprovod. Všudypřítomné kontroly, policejní zátarasy a kontrolní rámy v hotelech a památkách byly instalovány i pro vaši bezpečnost.
Přestože je Jordánsko muslimskou zemí, je přístup k turistům tolerantní. Přesto je zbytečné místní obyvatele provokovat, zejména ve venkovských oblastech. Ženy by rozhodně neměly mít holé paže, sukně nad kolena a už vůbec ne hluboké výstřihy nebo dokonce šaty „na ramínka“. Pokud je povolen vstup do mešity, zahalení se od hlavy k patě je podmínkou. Pití alkoholu na veřejnosti je zakázáno, v průběhu postního měsíce ramadánu není dovoleno během dne na veřejnosti jíst, pít a kouřit. Nevhodné jsou projevy důvěrnosti mezi mužem a ženou na veřejnosti (vodění za ruce, objímání, polibky).
Mělo by být samozřejmé dodržovat základní pravidla osobní bezpečnosti, zejména dávat pozor na kapsáře, především na nádražích a tržištích, v autobusech a tlačenicích. Nenoste u sebe větší obnosy peněz, šperky a jiné cennosti. Nikdy nenechávejte věci a příruční zavazadla bez dozoru, zejména pokud v nich máte doklady a peníze. Pas, letenky, platební karty a vyšší částky v hotovosti patří do hotelového trezoru, při přesunech pak do uzamčeného kufru v zavazadlovém prostoru autokaru, pas uschovaný pod oblečením na těle. Buďte obezřetní při vybírání peněz z bankomatu.
Pokud dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu či občanského průkazu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) nebo občanského průkazu pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Pokud dojde ke krádeži, nahlaste ji policii; o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.
Kuchyně - jídlo a nápoje
Jordánská kuchyně, ovlivněná po tisíciletí kuchyní syrskou, libanonskou i palestinskou, je chutná a vydatná. Překvapí předkrmy „meze“ (mazzah, muqabalat), široká nabídka chuťovek v miskách – sýr, olivy, jogurt v různých úpravách, saláty, nakládaná zelenina (okurky, hrášek, rajčata, lilky), plněná a zapékaná rajčata, vinné či zelné listy, pikantní zeleninové směsi, kousky pečených ryb, grilovaná játra, papriky pečené na dřevěném uhlí, různé uzeniny a speciality jako humus a koubba. Jí se rukama nebo se sousta nabírají chlebovými plackami khobz. Po předkrmu následuje polévka (zeleninová, čočková) a poté hlavní chod: zelenina, rýží plněné papriky nebo tykve či lilky, rajčata, cukety, mrkev, fazolové lusky, luštěniny (cizrna, boby, fazole, hrách) a kořeněné mleté maso, většinou zformované do koulí nebo šišek a poté grilované (kebab).
Nejoblíbenější úpravou masa je grilování a maso na rožni (jehněčí, skopové, hovězí, kůzlečí nebo kuřecí, neboť vepřové islám zakazuje). Obvykle se objednává pro celý stůl. Méně časté jsou ryby. Běžnou přílohou je arabský chléb a dušená rýže. K ochucení se používají cibule a česnek, olivy a olivový olej, okurky, nať koriandru, bazalka, oregáno, petržel, čerstvá i sušená máta a pálivé omáčky. Nesmí chybět semínka a ořechy, zejména vlašské, lískové, arašídy, kešu, pistácie, mandle. Do mnoha jídel se přidávají rozinky a sezamová či piniová semínka, jež jsou rovněž základem sladkých moučníků, podávaných na závěr jídla. Moučníky (např. baklava, halva, konáfa) jsou přeslazené, máčené v medu nebo sirupu; podává se i místní ovoce (datle, fíky, hroznové víno, granátová jablka, meloun, mango) a pražená dýňová, melounová či slunečnicová semínka.
Na závěr jídla se v miniaturních šálcích podává aromatická a silná arabská káva „kahva“, přeslazená a ochucená skořicí, kardamonem, hřebíčkem, vanilkou, oříškovou esencí nebo zázvorem. Pokud nesladíte, oznamte to předem. „Nes“ je káva v našem pojetí, „kacar“ skutečně silná káva. Arabský „šáj“ (čaj) dostanete rovněž přeslazený; lze si vybrat černý („šáj Lipton“, s mlékem nebo citronem) nebo bylinný.
Pije se džus, voda (požadujte výhradně originálně balenou, s neporušeným uzávěrem), limonády a dovážené i místní pivo Petra (8 % alkoholu). V mezinárodních hotelích jsou v nabídce víno i destiláty, přestože alkohol islám zakazuje. Místní víno představují značky St George a Machereus; pálenka „arak“ se vyrábí z vinných hroznů s přidáním anýzu.
Vybrané speciality
falafel: smažené kořeněné kuličky nebo placky (karbanátky) z mleté cizrny
fuul (fool): fazole ochucené česnekem a citronem
mensaf: dušené jehněčí v jogurtové omáčce s rýží a piniovými oříšky
hommos (humus): pyré z vařené cizrny (římský hrách), do něhož se přidává sezamová pasta (tania), olivový olej, citrónová šťáva a česnek
kebab: kuřecí kousky obalované ve směsi skořice, kardamonu, tymiánu a koření baharat
konáfa: závitek z listového těsta plněný pistáciovými oříšky
koubba: smažené masové šišky plněné kořeněným mletým masem s piniovými oříšky
mansaf: skopové, jehněčí nebo kuřecí maso kořeněné bylinkami, v jogurtové omáčce a s arabskou rýží, mandlemi a piniovými oříšky
shawarma: obdoba řeckého gyrosu; grilované jehněčí, hovězí nebo kuřecí maso zabalené do chlebové placky („Khoubz Sh´rak“ je plněná jehněčím a kuřecím)
Místní doprava a taxi
Letecká. Z osmi letišť s přistávací dráhou dlouhou delší než 3047 m slouží tři jako mezinárodní: Queen Alia International Airport (Ammán), Marka International Airport (Ammán, které zajišťuje jediné vnitrostátní spojení do Aqaby) a King Hussein International Airport (Aqaba). Queen Alia International Airport se třemi terminály ročně odbaví 4 – 5 milionů cestujících, stavba čtvrtého má zvýšit kapacitu na dvojnásobek. Spojení s centrem města zajišťují autobusy a taxíky (jízdné cca 30 JOD). Národním dopravcem je Royal Jordanian.
Železniční. Železnice jsou pouze úzkorozchodné, o celkové délce přes 500 km. Využívají se pouze jako nákladní, od roku 2006 se osobní doprava neprovozuje. Nová železniční spojení mezi velkými městy měla být vybudována do roku 2013, osud projektu je zatím nejasný (2009).
Lodní. Jediný přístav je Aquaba (Al 'Aqabah). Trajekty pro osobní i nákladní dopravu míří do egyptských přístavů Nuweiba a Sharm el-Sheikh. Sezónní spojení rychlými „vznášedly“ pro turistické výlety bývá v sezóně zavedeno mezi Aqabou a egyptským letoviskem Taba. Nákladní a kontejnerový přístav je v současné době přesouván z centra Aqaby na jih, mimo město.
Autobusová. Metropole Ammán je spojena spolehlivou a levnou autobusovou dopravou s Aqabou a s hlavními městy sousedních zemí. Mezi velkými městy pravidelně jezdí pohodlné klimatizované autobusy společností Jett a Trust International. Spojení mezi menšími městy bývá omezeno na zastaralé minibusy, které obvykle vyjíždějí poté, co je vůz podle řidiče dostatečně obsazený. Po cestě staví „na znamení“. Četné turistické lokality jsou bez pravidelného autobusového spojení (Mrtvé moře, Pouštní hrady, Bethany, hora Nebo), výjimkou je trasa mezi Petrou a Wadi Rum (cca 6.00 nádraží Wadi Musa – cca 8.30 návštěvnické centrum ve Wadi Rum; odjezd zpět do Petry cca ve 20.30, jedna cesta cca 5 – 10 JOD dle počtu pasažérů).
Městská doprava. Pravidelné spoje jezdí jen ve velkých městech. V Ammánu je doprava chaotická a orientace ve spojích téměř nemožná. V plánu je výstavba tří linek metra (plánované dokončení v roce 2025). Městskou dopravu v Aqabě obstarávají autobusy, vyjíždějící z nádraží před policejní stanicí a od Princess Salma Parku. Vyjedou, když jsou obsazené; cílová stanice je napsána arabsky na boku autobusu, trasa může být pozměněna dle úvahy řidiče a zastávky jsou „na znamení“ (k nástupu mávnutí, k výstupu ťukání mincí na okno). Pokud autobus jede jinam, než jste chtěli, nevystupujte: autobus se vrací na výchozí nádraží. Cena za jednu jízdu bez ohledu na vzdálenost je 0,15 JOD. Není slušné, aby si v autobuse muž přisedl k cizí ženě nebo žena k neznámému muži.
Taxi. Běžné je zastavení taxi na ulici, vozy jsou žluté a cena asi 1 JOD za 5 km. Všechny by měly mít taxametry (při nástupu zkontrolujte vynulování), ale doporučuje se vždy dohodnout cestu předem, zejména mimo Ammán, a ujistit se, že jde o celkovou cenu, nikoli za osobu. Pokud se s řidičem (zásadně předem) na ceně nedohodnete, zastavte jiné taxi. Spolehlivého řidiče vám případně sežene hotelová recepce. Běžný je i pronájem taxi na celý den k výletům do okolí nebo k nákupům suvenýrů; cena je věcí dohody a počítejte asi 25 JOD za den, při delších trasách více o cenu paliva. Taxi mezi Petrou a Wadi Rum stojí asi 35 JOD za jednu cestu, z Ammánu do Petry pro tři osoby tam a zpět 75 JOD. Taxíkem můžete i do Eilatu v Izraeli.
Kromě běžných žlutých taxíků fungují ještě tzv. service taxis (servees) na pravidelných trasách, zpravidla shodných s autobusy. Proti autobusům jsou rychlejší, ale dražší.
Nákupy a suvenýry
Oblíbené suvenýry jsou beduínské koberce, stříbrné šperky, barvami hýřící textilie a oblečení, originální nože a dekorativní lahve a lahvičky všech tvarů a velikostí, naplněné barevným pískem (v Petře přímo před vašima očima, případně dle vašeho přání). Místní řemeslné výrobky jsou vyráběny ručně; velmi levně nakoupíte výrobky ze dřeva vykládané perletí, sošky, obrazy, měděné či mosazné předměty, vodní dýmky, kožené zboží z velbloudí nebo buvolí kůže (bundy, kabelky i tašky) nebo tapisérie. Unikátní je kosmetika z Mrtvého moře, s léčivými účinky; v nabídce jsou mýdla, krémy, bahno i soli. Pěkným dárkem je i CD s místní hudbou, korále z přírodních materiálů a samozřejmě ořechy a oříšky, orientální koření a sušené ovoce. Mimořádně kvalitní rukodělné výrobky, dodávané družstvem, jež si založily beduínské ženy, najdete v Aqabě v obchodě Noor Al-Hussein Foundation's Jordan Design & Trade Center, naproti muzeu.
Smlouvání patří k nákupům. Mělo by probíhat s úsměvem, je to společenská záležitost. Přestože vás prodavač pozve na čaj a zahrne vás nevídanou pozorností, můžete nabízené zboží zdvořile ale rozhodně odmítnout. Řekněte o něco nižší částku, než za kterou jste zboží ochotni koupit, a poté jistě dojdete ke kompromisu (adekvátní cena bývá mírně nad polovinou částky prvně požadované prodavačem).
Obchody jsou otevřeny obvykle od 9.00 do 13.00 a od 16.00 do 19.00, ve větších městech déle, v turistických lokalitách jako Madaba, Petra či Jerash i bez polední přestávky a dlouho do noci. Velké obchody jsou otevřeny do 22 – 24 hodin, některé supermarkety i nonstop. V pátek je většina obchodů zavřena, výjimkou jsou nákupní centra. Křesťanské obchody mají zavírací den neděli. Během ramadánu je otvírací doba omezena, případně se přesouvá do večerních a nočních hodin.
Oblečení, zavazadla
Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Pokud letíte, do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, do města nemačkavé směsové, volné a dobře sající pot. Přestože v Jordánsku nemusí ženy chodit zahaleny (jako například v Iráku nebo Saudské Arábii) a dokonce nemusí nosit ani šátek přes vlasy, turistky by určitě neměly provokovat místní obyvatele vyzývavým a provokativním oblečením (šaty na ramínka, tílka, hluboké výstřihy, odhalené břicho, minisukně, šortky). Naopak nezapomeňte přibalit i dlouhé kalhoty a ženy delší sukni nebo šaty a košili nebo halenku s dlouhými rukávy. Do mešity je zahalení nutné (obvykle je za bakšiš nabízeno na místě) a nezbytné je se i zout. Letní večery mohou být chladné, přibalte svetřík.
Důležitá je pohodlná obuv, například pevné sandály. Nezapomeňte pokrývku hlavy, sluneční brýle a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Hodit se může i baterka.
Opalování
Nepodceňujte vybavení opalovacími krémy s vysokým UV faktorem. Ani u Mrtvého moře se neopalujte přes poledne. Na rty použijte jelení lůj a oči chraňte kvalitními slunečními brýlemi s UV filtrem. Při pobytu v pouštních oblastech pamatujte na ochranu pokožky a rtů před vysušením a před jemným pískem (zvlhčující krém, vlhké ubrousky).
Pláže a koupání
Pláže u Rudého moře jsou buď veřejné, nebo soukromé (dražší vstupné znamená větší komfort a širší nabídku služeb). Přímo ve městě Aqaba se nacházejí pláže Aquamarina 1, Intercontinental Beach a Mövenpick Beach; veřejná pláž Al-Hafayer již byla kvůli probíhající výstavbě uzavřena. Další pláže naleznete jižně od města.
Pláž Aquamarina (hotel Aquamarina 3*, vstupné 5 JOD) má být v budoucnu zrušena. Je malá, vybavená lehátky a slunečníky, vhodná pro děti, možný je plážový volejbal a do hlubší vody vede molo. Intercontinental Beach (hotel Intercontinental 5*, vstupné 25 JOD, 10 minut chůze z centra) je písečná, vybavená lehátky, slunečníky a osuškami; k dispozici jsou bazén a bazén pro děti, vířivka, bar, plážový volejbal a vodní sporty. Mövenpick Beach (hotel Mövenpick Resort 5* v centru města, vstupné 40 JOD, z toho 5 JOD voucher na drink) je vybavená lehátky, slunečníky a osuškami; k dispozici jsou čtyři bazény (od listopadu do března vyhřívané) a bazén pro děti, vířivka, sauna, fitness, bar a vodní sporty. Na tzv. „Jižních plážích“, asi čtvrthodinu jízdy autem z centra, se nacházejí veřejné pláže 1, 2, 3 a 4, spadající pod správu chráněného území Aqaba Marine Park, s dostupnými korálovými útesy pro šnorchlování. K dispozici jsou sprchy a toalety, občerstvení na stáncích, slunečníky a přístřešky proti slunci, několik stanic první pomoci, informační tabule a návštěvnické centrum. Jsou zde tři typy bójí: bílé pro kotvení (lodní kotvy by korály poškodily), oranžové (označují hranice chráněného území) a bójky vymezující místa, kam nesmí čluny. Dřevěná mola umožňují vstup do vody bez poškození korálů a nástup do lodí. Pro potápění jsou stanovena pravidla.
Asi 14 km jižně od Aqaby leží Tala Bay Beach Club (hotel Radison SAS Tala Bay Resort 5*, nabízí mj. zdarma kyvadlový bus mezi hotelem a centrem města). Vstupné na písečnou pláž je 20 JOD, k dispozici jsou dva bazény (jeden vyhřívaný), dětský bazén, lehátka, slunečníky i osušky, plážová restaurace, bar a fitness centrum. Royal Diving Club 18 km jižně od Aqaby nabízí za 10 JOD čistou pláž, lehátka a slunečníky, hlubokou vodu, korálové útesy vhodné pro šnorchlování i potápění, bazén a bazén pro děti, restauraci a hotel Coral Bay. Kyvadlový bus do centra města stojí 2 JOD.
Pláže u Mrtvého moře patří jednotlivým hotelovým resortům, pro jejichž klienty jsou lehátka, slunečníky a osušky zdarma; mezi tyto resorty patří např. Dead Sea Spa Hotel 4*, Mövenpick Resort and Spa 5*, Kempinski Hotel Ishtar Dead Sea 5* a Jordan Valley Marriot Resort and Spa 5*. Za veřejnou pláž je považována Amman Beach (vstupné 10 JOD; k dispozici jsou dřevěné lavičky, převlékárny a úschovna oděvů, sprchy, restaurace a kavárna). Natření léčivým bahnem se nabízí přímo u vody za poplatek.
Protože voda je devětkrát slanější než v oceánu, neměli byste mít na kůži oděrky či zranění, protože soli v ráně pálí. Dbejte, aby se vám voda nedostala do očí a určitě ji nepolykejte. Ve vodě byste neměli být déle než 10 – 15 minut, protože sůl kůži vysuší; po koupání a případných bahenních procedurách se důkladně osprchujte sladkou vodou a tělo natřete kvalitním tělovým mlékem.
Pošta
Pošty jsou ve všech větších městech, otevřené obvykle od soboty do čtvrtka od 9 do 17 hodin (v létě někdy i déle), v sobotu od 9 do 12 hodin; v pátek a o svátcích je zavřeno. Pohodlné je odeslání pošty prostřednictvím hotelové recepce. Pohled do Evropy jde asi týden. Známka na pohled do EU stojí 0,80 JOD.
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Vozy zapůjčují mezinárodní společnosti jako Alamo, Avis, Europcar, Hertz a Budget, větší místní firmy jsou patří Rent a Reliable Car, Thrifty Car Rental, Omaish Rent a Car a Car Hire Jordan. Ceny jsou srovnatelné s Evropou; počítejte s půjčovným od minimální ceny 40 JOD na den, resp. 220 JOD na týden, podle typu a vybavení vozu.
Obecně je třeba k zapůjčení vozu pas a platný mezinárodní nebo národní řidičský průkaz; minimální věk řidiče je 21 let, maximální 70 let. Některé půjčovny vyžadují složení zálohy nebo předložení kreditní karty pro případ poškození vozidla; u velkých společností je platba kartou samozřejmostí. Vždy podrobně prostudujte smluvní podmínky, stav vozu a rozsah pojištění, zejména proti krádeži, nehodě a závažné poruše, a zda smlouva zahrnuje i neomezený počet ujetých kilometrů.
Silnic je v Jordánsku asi 8000 km a na regionální poměry jsou kvalitní. Hlavní trasy představují Desert Highway a King´s Highway, spojující Ammán a Aqabu. Použití dálnice je bezplatné, dopravní značení dvojjazyčné, v arabštině a angličtině. Směrovky k turistickým zajímavostem jsou v hnědé barvě. Jezdí se vpravo. Dopravní předpisy se nedodržují, zejména při předjíždění, najíždění do křižovatek a odbočování – nehody jsou v Jordánsku druhou nejčastější příčinou úmrtí. Mnoho aut je ve špatném technickém stavu, běžně nesvítí, mají sjeté pneumatiky a nefunkční blinkry. Viníkem nehody je ten, kdo má poškozenou přední část vozidla.
Čerpací stanice jsou poměrně daleko od sebe, zejména na jihu. Litr benzínu stojí 0,60 JOD, nafty 0,50 JOD. Platit kartou lze jen u novějších stanic.
V případě cesty vlastním vozidlem se vyžaduje mezinárodní řidičský průkaz a technický průkaz vozidla. Povinné pojištění vozidla se platí na hranicích (cca 40 USD na měsíc).
Autostop se nedoporučuje, ale funguje.
Restaurace, ceny, doporučení
Hotelové restaurace nabízejí jídla mezinárodní, arabské, asijské (čínské, indické) i středomořské kuchyně (zejména řecké, francouzské a italské). Mimo hotely jsou hojné zejména podniky rychlého občerstvení, nabízející šawermu (grilované jehněčí, hovězí nebo kuřecí maso ve chlebové placce) nebo falafel (karbanátek z mleté cizrny). Ve větších městech narazíte i na fastfoody – McDonald's, KFC, TGIF, Pizza Hut, Burger King, Chilli House a další. Konkrétní podnik vždy vybírejte dle celkové čistoty nebo počtu hostů, nejlépe na osobní doporučení. Vyhněte se neomytému ovoci i zelenině a rovněž salátům, u nichž nevíte, z čeho je zálivka.
Zatímco zejména v moderní části Ammánu narazíte i na diskotéky, bary a noční kluby, v menších městech a na venkově jsou dosud restaurace, které mají oddělené části pro muže a ženy, resp. pro muže nebo „rodiny“. Do kavárny, kde muži klábosí při pokuřování vodní dýmky, je pro ženu vstup nepředstavitelný. Možnost platby kartou je spíše výjimečná.
V restauraci, v plážovém baru:
kebab = JOD 2,00 – 3,00
menu ve fastfoodu (kuřecí sendvič + nealko) = JOD 5,00
pizza + velká láhev vody = JOD 4,50
běžné jídlo = od JOD 10,00
kompletní jídlo v lepší restauraci = od JOD 20,00 – 30,00
sklenice čerstvého džusu = JOD 2,00
nápoj s bublinkami 330 ml = JOD 1,20
pivo z dovozu = JOD 3,50
místní víno 2 dl = JOD 3,00
Různé
Demografie
Převládají Arabové (98 %), menšiny tvoří Čerkesové (1 %) a Arménii (1 %). Téměř 78 % obyvatel žije ve městech. Asi 1 milion Jordánců žije v zahraničí.
Jordánsko je „mladé“: 31 % obyvatel je mladších 14 let a pouze 4 % starší 65 let. Na jednu ženu připadá v průměru 2,5 dětí. Gramotnost je 90 %. Z celkového počtu 6,4 miliony obyvatel představuje pracovní sílu 1,7 milionu osob, z nichž 2 % pracují v zemědělství, 20 % v průmyslu a 78 % ve službách.
Beduíni
Etnikum označované jako beduíni (z arabského „badawi“, neusazení) jsou příslušníci arabských nomádských kmenů, žijící převážně v pouštích, od Sahary a Západní pouště v severní Africe, přes Sinajskou a Negevskou až k Arabské poušti. Dělí se do kmenů, které odvozují svůj původ od konkrétního předka; v čele kmenu je staršina, čili šejk. Kmen se skládá z rodin (což jsou všichni příbuzní); nejužší rodinu (bajt čili dům, eventuálně stan) tvoří manželský pár, případně ještě sourozenci, děti a prarodiče. Kmeny bývají propojeny sňatky nebo přátelskými vztahy. Silný je kodex cti a zvykové právo. Soudržnost vystihuje beduínské přísloví „Já proti mému bratrovi, já a moji bratři proti našim bratrancům, já, moji bratři a naši bratranci proti celému světu“. Bohatí beduíni chovají velbloudy, chudí ovce a kozí stáda pro mléko, maso a „jameed“ (druh jogurtu). Většina beduínů žije ve vesnicích, někdy se však po určitou část roku vracejí ke kočování se stády za zdroji vody a k nespaseným pastvinám. Ve 20. století bylo mnoho kmenů donuceno skončit s tradičním způsobem života, odejít do měst a najít si práci, například v Sýrii. Někteří opustili tradiční život v touze po lepší životní úrovni; ale mnoho jich zůstává žít v poušti, svém „milionhvězdičkovém hotelu“, přestože vlastní třeba džíp. Nicméně jen menšina je schopna trvalé nomádské existence a tradiční beduínský životní styl tak rychle mizí.
Dynastie Hášimovců
Dynastie je vládnoucím rodem v Jordánsku od roku 1921; v letech 1916 – 1925 vládla i v Hidžazu (odkud je vyhnal Abdul Aziz Al-Saud), v Iráku (1921 – 1958) a v Sýrii (1920). Za zakladatele dynastie je pokládán Hášim ibn Abd Manaf, praděd proroka Mohameda z rodu Kurajšovců. Současný král Abdalláh II. je ve 43. generaci přímým potomkem proroka Mohameda. Jeho dědeček byl Talal I. (Talal ibn Abdalláh al-Hášimí, 1909 – 1972), syn Abdalláha I., prvního jordánského krále, po jehož zavraždění (v červnu 1951) nastoupil na trůn, ze zdravotních důvodů však vládl pouhý rok. Po něm se králem stal jeho syn Husajn bin Talál (1935 – 1999), který dědečka Abdalláha I. v den atentátu doprovázel na modlitbu a život mu zachránila medaile, kterou od něj dostal. Na trůn nastoupil jako Husajn I. v sedmnácti letech; Jordánsku vládl 47 let a významně se zasadil o modernizaci země a izraelsko-jordánskou mírovou smlouvu v roce 1994. Jeho nástupcem se stal prvorozený syn, dnešní král Abdalláh II. bin al-Husajn (narozen 1962, vládne od 7. února 1999). Vystudoval v Anglii a USA a byl generálem jordánských speciálních sil. V roce 1993 se oženil s Ranijou al-Jasín, s níž má čtyři děti. Nejstarším z nich je korunní princ Husajn bin Abdalláh, narozený v roce 1994.
T. E. Lawrence
Thomas Edward Lawrence (1888 – 1935) byl britský důstojník, který se proslavil během arabského povstání v letech 1916 – 1918. Díky svým aktivitám a vypravěčskému talentu se stal známý jako Lawrence z Arábie. Narodil se ve Walesu, rodina se však často stěhovala a žil i v Oxfordu, kde studoval. Ve svých 21 letech se tři měsíce toulal po syrských křižáckých hradech (o čemž publikoval dílo Vliv křižáků na evropskou vojenskou architekturu) a osvojil si beduínské oblékání a zvyky. Po studiích získal místo archeologa na Středním Východě a kromě arabštiny a angličtiny ovládal i francouzštinu, němčinu, latinu, řečtinu, turečtinu a syrštinu. Během vykopávek v Mezopotámii získal mnoho zajímavých informací. Po vypuknutí 1. světové války byl Brity naverbován jako špión v Negevské poušti.
V té době byl již univerzitním profesorem a světově uznávaným odborníkem na Transjordánsko, Palestinu a Mezopotámii. Během války bojoval pod vedením emíra Fajsala na straně Arabů proti Otomanské říši a v partyzánské válce napadal zejména Hedžádskou dráhu. Roku 1917 dobyl přístav Aqabu překvapivým útokem z vnitrozemí, kdy poušť byla považována za nepřekonatelnou. Společně s Fajsalem a generálem Allendbym, velitelem Egyptských expedičních sborů, dobyli Damašek a Lawrence se podílel na nastolení Fajsala jako krále. V roce 1920 však Francouzi Lawrencův sen o nezávislé Arábii rozbili v bitvě u Maysalounu a zpětným dobytím Damašku. Po válce neúspěšně přesvědčoval britskou vládu, že arabská nezávislost je i v jejím vlastním zájmu.
Po válce se zúčastnil podpisu Pařížské mírové smlouvy jako člen Fajsalovy delegace a v roce 1921 byl poradcem Winstona Churchilla. Později sloužil v RAF až do roku 1935. Jen několik týdnů po opuštění služby, ve věku 46 let, byl smrtelně zraněn při motocyklové nehodě (jeho smrt vedla v Anglii k zavedení povinného používání přileb). Za jeho života vyšly „Seven Pillars of Wisdom“ (1926) a „Revolt in the Desert“ (1927), posmrtně „The Mint“ a některé z jeho četných dopisů.
Mojžíš
Hebrejsky „Moše“ („Z vody vytažený“) je významnou postavou Starého zákona a izraelského národa. Byl to náboženský vůdce a pravděpodobně autor pět knih Starého zákona, označovaných jako „knihy Mojžíšovy“, Pentateuch (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium). Na hoře Sinaj dal Bůh Mojžíšovi Desatero a uzavřel s ním smlouvu, kterou se Izrael stal Božím lidem.
Mojžíš žil pravděpodobně ve 13. stol. př. n. l.. Pocházel z kmene Levi. Podle bible se narodil židovským rodičům v Egyptě, kde tehdy žil celý národ. Protože faraón nařídil zabít všechny malé chlapce, rodiče ho vložili do košíku a pustili po Nilu. Novorozence nalezla faraónova dcera, přijala ho za svého a jako kojná byla vybrána skutečná matka (aniž by se to vědělo). Když Mojžíš dospěl, při obraně otroka zabil faraónova služebníka a musel uprchnout z Egypta. V Midjanu se oženil a brzy na to se mu v hořícím keři zjevil Bůh a přikázal mu vrátit se do Egypta, kde měl vysvobodit svůj lid z egyptského otroctví a odvést ho do zaslíbené země. Zároveň mu bylo zjeveno Boží jméno. Protože faraón (pravděpodobně Ramses II., ale mohl to být i Amenhotep IV. nebo Ramsesův syn Merenptah) Mojžíšovi nenaslouchal, potrestal Bůh Egypt deseti ranami, z nichž poslední byla smrt všech prvorozených zvířat i dětí. Židovské děti však byly ušetřeny díky krvi obětovaného beránka. Faraón poté Izraelce propustil, ale když si to rozmyslel, začal je pronásledovat. Bůh však nechal Mojžíšův lid projít Rudým mořem, zatímco faraónovi vojáci se utopili.
Poté Mojžíš provedl Izraelský lid pouští a po čtyřicetiletém putování jej přivedl do Moabu, kde na hoře Nebo zemřel. Po něm se stal vůdcem Izraele Jozue, který Izraelce převedl přes Jordán do zaslíbené země. Dodnes se odborníci neshodli, zda je Mojžíš reálná historická postava.
Náboženství
Oficiálním a převažujícím (92 %) náboženstvím je sunnitský islám, křesťanů žije v zemi asi 6 %. Ještě v roce 1950 tvořili téměř třetinu obyvatel, poměr se mění zejména vlivem vyšší porodnosti muslimů a emigrace křesťanů do jiných zemí. Mezi sebou vycházejí bez větších problémů či diskriminace, i když místní zvyklosti a tradice mohou někde vytvářet i náboženský tlak. Vláda prosazuje svobodu vyznání, je povoleno každé náboženství, které neporušuje veřejný pořádek a morálku.
Zeměpis, geografické poměry
Jordánské království (89 342 km2, 6,4 mil. obyv.) se nachází na Blízkém východě, nad severním cípem Rudého moře. Zde v Akabském zálivu mu patří asi 20 km pobřeží. Na východě tvoří tři čtvrtiny země kamenitá poušť. Jordánským údolím, jež je součástí Velké příkopové propadliny, protéká řeka Jordán, vlévající se do bezodtokého Mrtvého moře. Nejvyšší horou je Jebel um Adaami (1840 m n.m.), nejnižším Mrtvé moře (420 m pod hladinou světového oceánu).
Celková délka státních hranic je 1635 km, z toho s Irákem 181 km, Izraelem 238 km, Saudskou Arábií 744 km, Sýrií 375 km a se Západním břehem Jordánu 97 km.
Fauna a flora, ochrana přírody, chráněná území
Zatímco pouštní květena a zvířena je chudá, mnoho druhů žije v údolí Jordánu. V řece se vyskytují pstruzi a sumci, na březích nutrie říční, promyka ichneumon, prase divoké, šakal obecný a z chovaných zvířat buvol domácí. Vodu potřebují i mlok skvrnitý, skokan Bedriagův a rosnička Savignyho. Údolí Jordánu je významným migračním koridorem ptactva a v pobřežních porostech hnízdí kosi, vlaštovky, sojky, hrdlička senegalská, strdimil palestinský, kachna divoká, vodouš rudonohý, kormorán velký, jeřáb popelavý, pelikán bílý a další.
V porostech převládají platany, vrby, jasan syrský, fíkovník smokvoň a zimolez ovíjivý, v bylinném patře rákos obecný, šáchor papírodárný, kyprej vrbice a vrbovka chlupatá. V sadech se pěstují zejména datlové palmy, avokádo, fíkovník, guava a mango.
Jordánsko vyhlásilo šest přírodních rezervací, mezi nimi kaňon Mahmiyyat al Mujib, Wadi Dana s archeologickými nálezy nebo Mahmiyyat Zubya v Ajlun. Prioritou ochrany přírody jsou ekosystémy útesů ze 127 druhů tvrdých korálů v Akabském zálivu, pro něž jsou typické korálové ploché desky, oddělené od pobřeží písčinami a za odlivu často obnažené, s příkrým svahem na mořské straně až do hloubky 70 metrů. Hostí 161 druhů ryb 118 rodů a nespočet druhů měkkých korálů, měkkýšů, hvězdic, koníků, ježovek, sumek a mořských řas vytvářejících podmořské louky a pastviny. Častými návštěvníky jsou delfíni. Pro ochranu útesů a zároveň i jejich rekreačně vzdělávací využití byl vyhlášen víceúčelový Mořský park Aqaba (Aqaba Marine Park, AMP), sahající podél pobřeží v šířce 7 km, s výzkumnou stanicí.
Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
V Jordánsku se těží fosfáty (ročně 4 mil. tun), u Mrtvého moře potaš (uhličitan draselný, ročně 1 mil. tun), měděná, železná a železnato-nikelná ruda, mramor a keramické hlíny. Elektřina se získává zejména spalováním zemního plynu.
Hlavní průmyslová odvětví jsou zpracování fosfátů a ropy, výroba cementu a umělých hnojiv, potravinářství (mlékárenství, konzervárny ovoce a zeleniny), výroba cigaret, olivového oleje a mýdla, oděvnictví a farmaceutický průmysl; roste význam turistického ruchu. Exportují se fosfáty, hnojiva a potaš, dovážejí se dopravní zařízení, obiloviny a ropa (oboje ze Saudské Arábie). Jordánsko má uzavřenu smlouvu s EU o obchodu s agrárními komoditami.
Na 3,3 % obdělávatelné rozlohy země se pěstují olivy, tabák, citrusy, ovocné stromy, pšenice, jahody, rajčata a okurky; na pastvinách (8 % celkové rozlohy) se chovají ovce (1 milion), kozy (0,5 mil.), dobytek (33 tis.) a velbloudi (14 tis.); z toho část chovají dosud kočovní Beduíni. V Jordánu se loví ryby a voda z řeky se využívá pro zavlažování.
Hrubý národní produkt v přepočtu parity kupní síly na hlavu je 5200 USD, na čemž se podílí zemědělství 4 %, průmysl 30 % a služby 66 %. Nezaměstnanost je 13 %, inflace 15 % (2008). Přírodní rizika jsou sucha a zemětřesení, hlavní problémy jsou nedostatek pitné vody, odlesnění, nadměrná pastva, půdní eroze a desertifikace.
Státní zřízení, administrativní uspořádání
Jordánské hášimovské království, dříve nazývané též Transjordánsko nebo Zajordánsko, je konstituční monarchií. Od 7. února 1999 je králem je Abdalláh II.; korunním princem je jeho nejstarší syn Hussejn (narozený 1994). Dvoukomorové Národní shromáždění (Majlis al-'Umma) se skládá ze senátu (House of Notables, Majlis al-Ayan), který má 55 senátorů jmenovaných králem na 4 roky a z poslanecké sněmovny (Majlis al-Nuwaab) o 110 poslancích. Ti jsou voleni na 4 roky, přičemž 6 míst je rezervováno pro ženy, 9 pro křesťany, 9 pro Beduíny a 3 pro Jordánce čečenského nebo čerkeského původu. Momentálně je mezi 110 poslanci 7 žen (jedna „navíc“ byla zvolena přímo).
Administrativně se dělí na 12 governorátů (muhafazat, j.č. muhafazah). Jsou to Ajlun, Al 'Aqabah, Al Balqa', Al Karak, Al Mafraq, 'Amman, At Tafilah, Az Zarqa', Irbid, Jarash, Ma'an a Madaba.
Historie v datech
50 tis. – 17. tis. př.n.l.: Doložené paleolitické osídlení.
8 tis. – 6 tis. př.n.l.: V neolitu vznikají z trhových osad trvale osídlená místa. Nejstarším doloženým sídlištěm v Jordánsku je Ain Ghazal poblíž Ammánu.
asi 2000 př.n.l.: Semitské kmeny Amorejců se usazují v zemi zvané Kanán, území dnešního Izraele.
13. stol. př.n.l.: V oblasti dnešního jihozápadního Jordánska vzniká království Edom.
9. stol. př.n.l.: V západním Jordánsku se vedle království Edom objevuje království Moab.
582 př.n.l.: Království Moab je dobyto Babylóňany.
6. – 4. stol. př.n.l.: Království Edom je ovládnuto Nabatejci, kteří mají centrum ve městě Petra.
64 př.n.l.: Řím zaručuje nezávislost deseti městům v oblasti Jordánu pod podmínkou placení daní – tzv. Dekapolis, hospodářská a vojenská aliance deseti nejdůležitějších měst na východ od Jordánu; na území Jordánska to byly Gedara (um Qasis), Philadelphia (Ammán), Gerasa (Jerash) a Pella.
1. stol. n.l.: Vzniká nová obchodní trasa do Palmyry východně od Damašku.
106: Římané dobyli Nabatejské království a zřizují provincii Arábie zahrnující i oblast Jordánska, s výjimkou Dekapolis.
114: Je dokončena římská silnice Via Nova Traiana, spojující Sýrii s přístavem Aqaba. Oblast Jordánska dosahuje vrcholu prosperity.
313: Císař Konstantin se stal křesťanem a křesťanství uznávaným náboženstvím. Na území dnešního Jordánska se usadil kmen Banú Ghassan, který křesťanství také přijal.
395: Po rozdělení Římské říše připadá Jordánsko Byzantské říši.
6. stol.: Mor vyhubil většinu obyvatel.
629: První útok muslimů pod vedením Abu Bakra z Karaku.
636: Muslimové vítězí u řeky Jarmuk v poslední bitvě o údolí Jordánu.
638: Chalíf Omar dobyl Jeruzalém a prohlásil ho Svatým městem islámu; místem, kde prorok Mohammed vystoupil na nebe z vrcholu Chrámové hory.
661: Hlavním městem muslimů se stává Damašek; vládne dynastie Ummajovců. Jordánsko prosperuje z polohy na cestě z Damašku do Mekky a Mediny. Podél trasy se staví obranné hrady.
749: Velké zemětřesení zasáhlo severní Sýrii a Jordánsko a vedle hmotných škod předznamenalo i konec Ummajovské dynastie.
969: Fátimovci (stoupenci Prorokovy dcery Fátimy) obsazují Jordánsko, Palestinu a jižní Sýrii.
11. stol.: Seldžudští Turci dobývají Jordánsko a Palestinu včetně Jeruzaléma, pro křesťany svatého města, což je podnět k sérii křižáckých válek.
1116: Křižáci získávají kontrolu nad většinou Jordánska; území nazývají Království Jeruzalém. Staví obranné vojenské pevnosti.
1187: Saladin, generál muslimských Kurdů, začlenil Jeruzalém do svých držav v Jordánsku; Jordánsko tak připadlo pod Káhiru, ovládanou nejprve Ajjúbovci a od roku 1250 Mamlúky.
1516: Ottomanští Turci porazili Mamlúky a Jordánsko začlenili pod svoje administrativní centrum v Damašku. O území nejevili zájem a počet obyvatel stále klesal.
17. – 18. stol.: Opakovaná povstání proti turecké nadvládě.
1831 - 1840: Území Jordánska a Sýrie dobyta Egyptem, ten se však později pod tlakem Británie a Rakouska z dobytých území stáhl.
19. stol.: Jordánsko přijalo několik vln utečenců, zejména Syřanů, Palestinců, Čerkesů a Čečenců.
1908: Zprovozněna Hedžádská železnice, což podnítilo rozvoj země.
1916: Velká arabská revolta, vůdcem Al-Hussejn bin Ali.
1917: V červenci král Fajsal, syn krále Hussejna z Hijazu, zabral přístav Aqaba.
1918: V září král Fajsal dobyl Ammán a Der´u a v listopadu zřídil administrativní centrum v Damašku. Během první světové války beduíni napomáhali Britům v boji proti tureckému vlivu.
1920: Konference v San Remo ustanovila francouzský mandát nad Sýrií a Libanonem a britský mandát nad Irákem, Palestinou a Jordánskem.
25.4.1920: Král Fajsal je vytlačen Brity ze Sýrie i Jordánska; země je přejmenována na Transjordánsko.
1921: Abdalláh ibn Hussejn získává kontrolu nad Ammánem. V červenci se stává vládcem Transjordánska (tehdy zde žilo 230 tis. obyv., z toho 200 tisíc muslimských Arabů).
1923: Transjordánsko se oddělilo od Palestiny a 15. května je uznáno jako nezávislý stát pod britskou správou.
1925: Král Abdalláh ibn Hussejn získává kontrolu nad jihem země včetně přístavu Aqaba.
1926/1927: Drúzové prchají ze Sýrie.
1946: 22. května končí britská správa; 25. května je vyhlášeno Nezávislé hášimovské království Transjordánsko v čele s králem Abdalláhem.
1948: Transjordánsko se angažuje v první palestinské válce proti vzniku státu Izrael. Po jejím skončení Jordánsko kontroluje Západní břeh.
1950: Transjordánsko anektuje Západní břeh a mění své jméno na Jordánsko.
1951: Král Abdalláh je zavražděn; na trůn nastupuje jeho syn král Talal.
1952: Král Talal přinucen k abdikaci ve prospěch svého sedmnáctiletého syna Hussejna.
1957: Jordánsko přerušuje vztahy s Británii a britští vojáci opouštějí zemi.
1958: V únoru vyhlášena federace dvou hášimovských království, Iráku a Jordánska. Po vojenském převratu v Iráku je federace v srpnu opět rozpuštěna.
1960: Zákon dává jordánské občanství všem palestinským uprchlíkům jako součást úsilí o začlenění Západního břehu. Boje s Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) o moc nad Jordánskem.
1967: Šestidenní válka; Jordánsko ztrácí Západní břeh včetně Jeruzaléma. Přichází další vlna palestinských uprchlíků.
1970-71: Boje s OOP vedou k jejímu vytlačení z Jordánska.
1974: V říjnu Jordánsko uznává OOP jako reprezentanta Palestinců.
1988: Jordánsko se vzdává Západního břehu a uznává jej za území Palestiny.
1991: Jako následek Války v zálivu přichází do Jordánska asi 500 tisíc uprchlíků, Palestinců i Jordánců. Nezaměstnanost stoupá na 30 % a projevuje se nedostatek vody.
1993: První parlamentní volby od roku 1956.
1994: 25. června ukončen válečný stav s Izraelem a 26. října uzavřena mírová smlouva.
1999: V únoru umírá král Hussejn a na trůn nastupuje jeho nejstarší syn Abdalláh II., jehož matka je původem britská občanka, která přijala islám až před sňatkem.
2003: Parlamentní volby vyhrávají strany nakloněné králi a schvalující jeho reformy. Do opozice se dostává Fronta islámské akce.
Spropitné
Spropitné je v Jordánsku zavedeným zvykem. Očekávají je řidiči i průvodci, pokojské i hoteloví nosiči (1 JOD za zavazadlo) či asistent na letišti. Menší částka se nechává v navštíveném svatostánku či mešitě. V restauracích činí spropitné 10 % z celkové částky, pokud není zahrnuto v účtu. Pokud jste výjimečně spokojeni, každá další částka je vítaná. Taxikářům se pouze zaokrouhluje cena nahoru.
Svátky
Kromě svátků s pevným datem se slaví i pohyblivé svátky, zejména muslimské, které se řídí lunárním kalendářem a tak se každý rok slaví asi o 10 dní dříve. Oficiální státní svátky jsou:
1. leden: Nový rok (volný den)
březen, únor (pohyblivý): Narozeniny Proroka Mohameda (volný den)
30. leden: Narozeniny krále Abdalláha II.
7. únor: Nástup krále Abdalláha II. na trůn
březen, duben (pohyblivý): Velikonoce
1. květen: Svátek práce (volný den)
25. květen: Den nezávislosti (volný den)
10. červen: Den armády
srpen, červenec (pohyblivý): začátek postního měsíce ramadánu
září, srpen (pohyblivý): Eid al-Fitr, konec ramadánu (volný den)
listopad, říjen (pohyblivý): Eid al-Adha, Svátek oběti
14. listopadu: Vzpomínkový den krále Husajna (jeho narozeniny)
prosinec, listopad (pohyblivý): islámský Nový rok: (volný den)
25. prosince: Vánoce (volný den)
Telefonování + roaming
Telefonické spojení do Evropy je možné z hotelů (nejdražší varianta), pošty nebo telefonních budek na karty (koupí se téměř v každém obchodě a stojí od 15 JOD). Ve veřejné telefonní stanici obsluha hovor vytočí a po skončení hovoru zaplatíte skutečně provolanou částku. Předvolba (národní číslo) při telefonování do Jordánska je +962, předvolba při volání do ČR je +420.
Čeští operátoři Telefónica O2, T-Mobile i Vodafone mají v Jordánsku partnera. Ceny roamingu v závislosti na vašem tarifu zjistíte u svého poskytovatele služeb. Při delším pobytu doporučujeme zakoupení místní SIM karty (od 25 JOD). Na všech pobočkách Čedoku lze zakoupit předplacenou telefonní kartu „X“.
Tísňová volání
policie: 191, 192
ambulance (první pomoc): 193
hasiči: 199
imigrační policie: 196
letiště Queen Alia: +962-6-4453200
pohotovostní služba Čedoku: +420 724 626 775
Víza, vstupní formality
Občané ČR mohou do Jordánska cestovat s cestovním pasem, jehož platnost přesahuje minimálně o 6 měsíců předpokládanou dobu pobytu. Pas musí být opatřen platným vízem, které lze obdržet na jordánském velvyslanectví ve Vídni.
Jednorázové vstupní vízum lze získat na počkání na letišti a pozemních hraničních přechodech, s výjimkou přechodu Allenby Bridge/King Hussein Bridge (přechod mezi Jordánskem a palestinskými územími Izraele) za poplatek přibližně 10 JOD.
Při odjezdu ze země se platí odjezdová taxa ve výši 15 JOD, v letecké dopravě obvykle zahrnutá do ceny letenky.
Zajímavá místa
Ammán
Hlavní město (2 mil. obyv.) se rozprostírá na původně sedmi, dnes devatenácti pahorcích (jabal) ve výšce 773 – 1029 m n.m. severozápadně od Jordánu. Díky nadmořské výšce zde panuje středozemní klima a čtyři roční období, kdy v zimě klesají noční teploty i pod nulu. Prší 85 dní v roce, sněží 5 – 7 dní.
S prokázaným osídlením již v neolitu (8500 př. n.l.) je Ammán jedním z nejdéle kontinuálně osídlených měst světa, kde se vystřídali Asyřané, Peršané i Řekové. Egyptský faraón Ptolemaios II. Philadelphus pak původní Rabat – Ammon skromně přejmenoval na Philadelphii. Později bylo město součástí Nabatejského království; roku 106 připadlo Římanům a stalo se jedním z měst známých jako Decapolis. O městě jsou zmínky i ve Starém zákoně. Po období prosperity za kalifátu Ummájovců (kdy dostalo jméno Ammán) a poté Abbásovců bylo zničeno opakovaným zemětřesením. Ztracenou pozici nabylo během stavby Hedžádské železnice z Damašku do Mediny, na níž se stalo významnou zastávkou. V roce 1921 si Abdalláh I. zvolil Ammán jako hlavní město nově vytvořeného emirátu Transjordánsko, pozdějšího Jordánského hášimovského království (zpočátku vládl ze železničního vagónu). V roce 1948 se sem uchýlili uprchlíci z dnešního území Izraele, po roce 1952 a 1967 z Iráku a Západního břehu Jordánu a po válce v Zálivu roku 1991 z Kuvajtu. V multikulturním městě dnes žijí vedle sebe Iráčané, Palestinci, Libanonci, Egypťané, Syřané, Arméni i Asiaté a metropole má dvě tváře: na východě arabské staré město s rodinnými domky a tržišti pod širým nebem, na západě bulváry, parky, nákupní centra, noční kluby a mrakodrapy. Pozoruhodnostmi Ammánu jsou visutý most Abdoun přes vádí Abdoun a největší jordánské letiště Queen Alia International Airport.
Zajímavosti Ammánu jsou mešita krále Hussejna z roku 1924, mešita krále Abdalláha I. s modrou obří kupolí (1989, 3000 věřících), černobílá mešita Abu Darweesh na nejvyšším bodě města Jabal Ashrafieh, centrum rukodělné výroby Culture Village, barvitá tržiště (súky) starého města, římské divadlo (2. stol.n.l., 5000 míst), četná muzea (královské automobilové, lidových tradic, folklórní) a zejména archeologické muzeum v Citadele obehnané opevněním na kopci Jabal al-Qal'a, osídleném od doby bronzové. Dnes mu dominují zříceniny Herkulova chrámu z doby císaře Marka Aurelia (2. stol.n.l.) a zbytky Ummajovského paláce.
Aqaba
Jediný jordánský přístav (100 tis. obyv.) v Aqabském zálivu Rudého moře hraničí s izraelským Eilatem. Exportují se odtud fosfáty, ale roste i popularita Aqaby coby letoviska pro koupání a potápění a východiska výletů do dalších částí země. Díky strategické poloze na křižovatce mezi Asií, Evropou a Afrikou zde vzniklo osídlení již před šesti tisíci lety; později zde bylo centrum Nabatejské říše a v bibli je zmínka, že zde král Šalamoun stavěl své lodě. Ptolemaiovci město nazývali Berenice, Římané Aila (Aelana) a římská silnice Via Traiana Nova odtud vedla přes Ammán do Damašku. Po arabské invazi se tu vystřídali Ummajovci, Abbásovci, Fátimovci a Mamlúkové. Připomínkou křižáckého státu Jeruzalém, který přístav ovládal ve 12. století, je dobře zachovaná pevnost Helim a opevnění ostrůvku Ile de Graye (dnes egyptský Pharaoh´s Island); křižáky však brzy vyhnal Saladin. Mamlúcký sultán Qansah al-Ghouri ve 14. století pevnost zásadně přebudoval.
Od 16. století vlastnili přístav Otomanští Turci, roku 1917 je však porazili Arabové pod vedením Lawrence z Arábie. Město se stalo součástí Hedžádského království pod vládou prince Fajsala a do roku 1925 součástí Transjordánska pod britským protektorátem. V roce 1965 umožnil král Hussejn rozvoj Aqaby tím, že vyměnil se Saudskou Arábií 6000 km2 vnitrozemské pouště za 12 km středozemního pobřeží jižně od města, až na dosah korálového útesu Yamanieh. Od roku 2000 má Aqaba zvláštní ekonomický statut, zažívá prudký růst a realizuje řadu staveb, včetně rezidenčních a hotelových komplexů (Saraya Aqaba, Ayla Oasis, Tala Bay, Marsa Zayed), rozšíření osobního přístavu a přemístění kontejnerového přístavu mimo centrum.
Turistické atraktivity Aqaby jsou „Vlajka velké arabské revolty“ na stejnojmenném náměstí. Vlajka o rozměrech 20 x 40 metrů na stožáru vysokém 137 metrů, uvnitř něhož je technický výtah pro 2 osoby, má na rozdíl od státní vlajky jiné pořadí barev a chybí jí hvězdička. Připomíná povstání proti Turkům roku 1916, které vedl Shariff Hussejn, předek současného krále Abdalláha II.. Mamlúcká pevnost Aqaba, přestavěná posledním mamlúckým sultánem roku 1587, hostí archeologické muzeum. Ruiny starého islámského města Ayla leží severozápadně od dnešního centra Aqaby; město Ayla založil (nedaleko předchozího byzantského města Ailana ležícího asi 500 m severovýchodně odtud) kolem r. 650 kalif Othman Ben Afan a prosperovalo až do konce 12. století, kdy jej zničilo zemětřesení, nájezdy beduínů a křižáků. Nálezy jsou uloženy v archeologickém muzeu v Aqaba a Jordánském archeologickém muzeu v Ammánu. V roce 1998 nalezli archeologové jeden z nejstarších křesťanských kostelů na světě, postavený v posledním desetiletí 3. století.
Zajímavé je akvárium s mořskou výzkumnou stanicí v chráněném území Aqaba Marine Park, zřízeném roku 1997 pro 7 km pobřeží a přilehlé vody (možnost výletu lodí se skleněným dnem – v Aqabském zálivu se vyskytuje asi 130 druhů korálů a stovky druhů ryb a dalších mořských živočichů). Turistické informační centrum se nachází vedle kruhové fontány na konci pěší promenády Al-Kornish. Nejčastějším cílem turistů jsou samozřejmě pláže (podrobněji viz příslušná kapitola).
Jordán
Pro křesťany posvátná řeka (hebrejsky Nahar ha-Jarden, arabsky Nahr al-Urdun) dlouhá 251 km, tvořící též hranici mezi Izraelem, Jordánskem a Západním břehem Jordánu, vzniká soutokem říček Dan, Hasbani a Banias v Chulském údolí; pramennou oblastí jsou svahy hory Hermon. Od soutoku sleduje Velkou příkopovou propadlinu, protéká sladkovodním Galilejským jezerem (210 m pod hladinou světového oceánu) a vlévá se do bezodtokého Mrtvého moře (420 m pod hladinou světového oceánu). Levostrannými přítoky jsou řeky Jarmuk (vymezující Golanské výšiny) a Jabuk. Po většinu roku je koryto řeky téměř suché, protože až 90 % vody se odebírá pro zavlažování (Izrael Národním vodním přivaděčem, Jordánsko kanálem na řece Jarmuk a Sýrie několika přehradami). Meandry Jordánu se považují za jeden z nejohroženějších ekosystémů světa. Dalším důsledkem je dramatický pokles hladiny Mrtvého moře, neboť vypařování převládá nad přítokem a v jižní části se již vytvořily solné pláně. Na jordánské straně řeky se pěstují pomeranče, banány, zelenina a cukrová třtina. Některé části toku zabírají uzavřené vojenské zóny. Dle bible byl Jordán místem několika zázraků, například když Izraelité pod Jozuovým vedením přešli Jordán poblíž Jericha.
Jardenit
Jardenit, místo kde řeka Jordán vytéká z Galilejského jezera, je pro křesťany jedním z nejvýznamnějších poutních míst, neboť údajně právě zde Jan Křtitel pokřtil Ježíše Nazaretského a označil ho jako syna Božího. Přestože některé prameny udávají, že ke křtu došlo na dnes nepřístupném místě poblíž Jericha, míří sem tisíce poutníků z celého světa, aby Jardenit spatřili, nebo se dali v Jordánu pokřtít či obnovili křestní slib. Protože zájemců přibývá, bylo vedle Archeologického parku se zříceninami kostelíků, bazény pro křty a mozaikami otevřeno v březnu 2009 nové místo pro křty, určené pro všechny zájemce o křest z církví, které praktikují křest vstoupením (resp. ponořením se) do vody. Na obvodové zdi se nacházejí kachle s biblickými texty v různých světových jazycích a na lokalitě je v současnosti rozestavěno několik kostelů (ruský poutní, římskokatolický, arménský, anglikánský a koptský). Papež Jan Pavel II. navštívil Jardenit v březnu 2000, papež Benedikt XVI. v květnu 2009.
Jerash
Hlavní město (35 tis. obyv.) stejnojmenného governorátu, ležící asi 50 km severně od Ammánu, je centrem hustě osídlené oblasti. Turisty přitahují rozlehlé zříceniny města Gerasa, nejlépe zachovaného římského města na Blízkém východě. Slavným rodákem byl matematik Nicomachus (60 – 120 n.l.), jehož Úvod do aritmetiky byl základní učebnicí po dalších 1000 let. Vykopávky sahající až do neolitu dokládají souvislé osídlení lokality po více než 6 tisíc let. Římané se města zmocnili v roce 63 n.l. a začlenili je do římské provincie Sýrie. Poté se stalo jedním z měst Decapolis a významnou křižovatkou obchodních cest. Na počest návštěvy císaře Hadriána (129 – 130 n.l.) byl postaven Triumfální oblouk. Období prosperity ukončil vpád Peršanů roku 614. Poté, co se za vlády Ummajovců vzpamatovalo, zničilo ho v roce 749 zemětřesení. Křižáci přeměnili zbývající památky na vojenské pevnosti, včetně Artemidina chrámu. Po nich se zde vystřídali Ajjúbovci, Mamlúkové a Otomanští Turci.
Hlavní památky jsou korintské sloupořadí, Hadriánova brána, hipodrom, Diův chrám a Artemidin chrám, unikátní oválné fórum s kolonádou, cardo (kolonádou doprovázená hlavní třída), dvě divadla, dvoje lázně a téměř kompletní městské hradby. Od roku 350 n.l. zde žili křesťané; v letech 400 – 600 bylo postaveno 13 kostelů, mnohé s nádhernými podlahovými mozaikami. Byly objeveny i zbytky synagogy, s mozaikou zachycující příběh o Noemovi. Od roku 1980 se v historické části Jerashe každoročně odehrává třítýdenní divadelní letní festival tance a hudby, pravidelně navštěvovaný i členy královské rodiny. V turistické sezóně se na bývalém hipodromu předvádí dvakrát denně výcvik bojové taktiky 45 římských legionářů v plné zbroji, deset gladiátorů bojujících „až na smrt“ a závody římských dvoukolových vozíků.
Madaba
Hlavní město (60 tis. obyv.) stejnojmenného governorátu leží 30 km od Ammánu. Madaba byla osídlena již v rané době bronzové a několikrát je zmíněna v bibli. Když si císař Traianus podrobil nabatejské království Petra, stala se do 7. stol. n.l. součástí Římské a poté Byzantské říše, a prosperovala i za vlády Ummájovců. Dnes je světoznámá díky byzantským mozaikám, zejména nejstarší zachované mapě Svaté země ze 6. stol. n.l., objevené roku 1896 v bazilice Sv. Jiří. Jejích téměř 2 milióny barevných kamínků skládá obraz kopců, údolí i měst a vesnic Palestiny a delty Nilu a Jeruzalém je zde zřejmě poprvé nazván „Svaté město“.
Zatímco první mozaiky byly objeveny náhodou, když se pro stavbu nových domů začaly rozebírat původní stavby, byly další objeveny cíleně, zejména Giuseppem Manfredim. Největší skvosty se nacházejí zejména v severní části města v Kostele map, Hippolytově domě, kostele Panny Marie a apoštolů, kostele proroka Eliáše, v kostele Svatých mučedníků (Al Khadir) a v kostele rodiny Sunna. Některé mozaiky byly přeneseny do archeologického muzea, ale stovky dalších, zejména z 5. – 7. století, jsou dosud roztroušeny po celé Madabě. Jejich náměty jsou nejen mytologické, ale zobrazují i lov, rybolov, farmáře, rostlinstvo a ptactvo. Vykopávky mj. odkryly 7,5 m širokou opevňovací zeď, vystavěnou v 9. století př.n.l.
Již od Římanů zde byly největší atraktivitou horké minerální prameny v Hammamat Ma´in (Zarga Ma´in) jihozápadně od města, s léčivými účinky. Dnes u nich stojí luxusní lázeňský hotel, nabízející koupání ve vnitřních i venkovních bazénech a různé procedury. Zajímavostí je i místní odborná škola, vychovávající odborníky na restaurátorské práce i umělce vytvářející moderní mozaiky (a suvenýry pro turisty). V nedaleké vesnici Mukawir a několika místech ve městě jsou rukodělné dílny zaměřená na ruční tkaní a výrobu dekorativních svíček, rovněž přístupné pro návštěvníky.
Mrtvé moře
Nejníže položené jezero světa (420 metrů pod hladinou světového oceánu) má po jezeře Asal v Džibuti druhou nejvyšší salinitu vody na světě (35 %). Voda je devětkrát slanější než mořská a proto v ní není možný život; odtud název. Mrtvé moře leží na dně Velké příkopové propadliny a tvoří státní hranici mezi Jordánskem a Izraelem; průměrné roční srážky jsou zde 50 – 100 mm a průměrné teploty 32 – 39 °C. Nedaleko břehů se nacházejí historicky cenné lokality Kumrán (známý tzv. Kumránskými svitky) a Masada. Mrtvé moře je dnes 67 km dlouhé a maximálně 18 km široké. Je bezodtokové a jediným celoročním přítokem je řeka Jordán, jejíž průtok je zejména na konci léta minimální, takže vlivem nerovnováhy přítoku a silného výparu se jezero viditelně zmenšuje: za posledních 50 let poklesla jeho hladina o 10 metrů.
Aby byl odvrácen jeho zánik, vznikaly již od konce 19. století projekty, jak ho propojit s mořem Středozemním nebo Rudým. Předmětem současných úvah je návrh z roku 1977, propojit je s Rudým mořem kanálem, vedoucím údolím Arava (kterým byla obě moře propojena v geologické minulosti a právě tudy docházelo k naplavování mořských solí do prolákliny, až vznikly nánosy solí o mocnosti až 3000 metrů). Propagátorem tohoto projektu „jižního kanálu“ je Jordánsko, neboť by mohlo kanál kontrolovat; Izrael naopak prosazuje „severní kanál“, který by vedl ze Středozemního moře. Více pokročil jordánský projekt, jehož součástí je i přečerpávací vodní elektrárna a odsolovací zařízení, takže kanál by sladkou vodou zásoboval i okolí (Izraeli by dodával 70 % jeho potřeby vody); dále by vodou zásoboval i poušť Negev a jordánskou metropoli Ammán a zajistil by takový přítok vody, aby se hladina Mrtvého moře během prvních 10 – 20 let provozu kanálu zvýšila na úroveň minus 390 metrů (kde byla na začátku 20. století); poté by byla pouze udržována. Současná rozloha 640 km2 by se tak rozšířila na 950 km2. Ochránci přírody se staví proti projektu s argumentem, že výstavba kanálu by zničila současné ekosystémy.
Voda, bahno a soli z Mrtvého moře mají díky vysoké koncentraci minerálů (mezi nimiž jsou zejména hořčík, vápník, uhličitan draselný – potaš, draslík, sodík, jód, sulfáty a bromidy) vynikající výsledky při léčbě nervových onemocnění, nemocí oběhového systému, zmírňování kožních problémů (včetně ekzémů a psoriázy) a léčení svalových, revmatických a degenerativních onemocnění pohybového aparátu (zejména bahenními zábaly). Fyzioterapii napomáhá extrémní hustota vody, kdy je pacient doslova nadnášen. Vzduch bez pylů a alergenů, je prosycen oxidy brómu a hořčíku, jež snižují nervové napětí, je ideální pro nemocné trpící dýchacími potížemi, včetně chronických zápalů plic, cystické fibrózy a astmatu. Díky vyššímu barometrickému tlaku (v záporné nadmořské výšce) je zde o 8 – 10 % více kyslíku než jinde a psychiku povzbudí i 340 slunečných dní v roce. Upravené bahno se stále více využívá v kosmetice, zejména pro hluboké čištění pleti (známé jsou zejména kosmetické přípravky izraelské firmy AHAVA; soli však těží a exportují Jordánsko i Izrael, obě země v objemu asi 2 milion tun ročně).
Mrtvé moře je vzdálené 45 km od Ammánu, většina turistů vyhledává resort Sweimeh na severním pobřeží. Resort je přístupný za 2 JOD, vstup do samotného moře je zdarma.
Nebo
Hora Nebo (hebrejsky Har Nevo, arabsky Jabal Nivu, 817 m n.m.) je jedním z nejposvátnějších míst. Odtud Mojžíš po letech putování Moabskou pouští spatřil „Zemi zaslíbenou“. Dle bible zde rovněž zemřel a byl pohřben na dosud neznámém místě. Za jasného dne je odtud vidět Mrtvé moře, hradby Jericha a střechy Jeruzaléma. O lokalitu se od roku 1932 starali františkáni, kteří na nejvyšším bodě, Siyagha, odkryli roku 1933 rozvaliny byzantské baziliky a kláštera původně ze 4. stol. n.l., opakovaně přestavovaného. Pod mozaikovou podlahou bylo objeveno šest hrobek, vytesaných do skály; mozaiky jsou významnou součástí místní expozice. V březnu 2000 se na hoře Nebo zastavil papež Jan Pavel II. během poutě do Svaté země a vedle byzantské kaple vysadil olivovník. V květnu 2009 sem vystoupil i jeho nástupce, papež Benedikt XVI. Symbolem hory je bronzová hůl obtočená hadem od italského umělce Giovanni Fantoniho. Tvarem připomíná kříž a myšlenkou biblický příběh, kdy putující Izraelité reptali proti Bohu a za to byli napadeni množstvím jedovatých hadů. Bůh pak přikázal Mojžíšovi hůl obtočenou hadem vztyčit a kdo k ní vzhlédl, přežil. V několika posledních letech se na vrcholu slouží půlnoční vánoční mše.
Petra
Město (arabsky Al-Batrá) doslova vytesané do skal a tím dokonale ukryté v pahorkatině mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem bylo již ve starověku považováno za jeden ze sedmi divů světa; znovuobjeveno bylo roku 1812, kdy sem místní beduíni zavedli švýcarského cestovatele a dobrodruha Johanna Ludwiga Burckhardta. Od roku 1985 je součástí kulturního dědictví UNESCO. Řecké jméno znamená „Skála“; v bibli je nazýváno Selá a arabsky „Mojžíšovo údolí“. Jako hlavní město svého království ho vybudoval semitský kmen Nabatejců v letech 600 – 100 let př.n.l. na křižovatce obchodních cest mezi Gazou na východě, Akabou u Rudého moře, Damaškem na severu a napříč pouští k Perskému zálivu, v místě, kde ve skalách objevili vydatný pramen vody a dešťovou a přívalovou vodu dokázali zachytit systémem hrází, vodovodů a cisteren. Ve výsledku stvořili uprostřed pouště dokonalou umělou oázu a vodu dokonce prodávali. Poslední stavby jsou asi ze 2 – 3. stol. n.l., ale využívány byly ještě poté.
Přestože je dnes pro návštěvníky zpřístupněna pouhá pětina rozlohy původní metropole, místa jako Pokladnice (Al Khazneh), Urnová hrobka, Klášter (Ad-Deir, 1. stol. př. n.l.), divadlo na úpatí hory en-Neir pro 8 tisíc diváků a další doslova berou dech. Nikomu se nechce odejít, ať do nitra skal pronikl pěšky, či na hřbetě koně, osla nebo velblouda (asi nejméně romantický je příjezd bryčkou). Turistickou atrakcí je i křivolaká vstupní soutěska „siq“ (šachta), vedoucí do skalního labyrintu, kde v oranžových, žlutých, červených, bílých, purpurových i žíhaných pískovcových masívech byly vytesány chrámy, obydlí a několik typů hrobek (nabatejské, řecké, s fasádami kopírujícími průčelí římských chrámů). Barvy skal jsou nepopsatelné zejména za rozbřesku nebo naopak při západu slunce, kdy už zde také bývá nejméně návštěvníků. Nejlepším suvenýrem je lahvička naplněná barevným pískem, který smí několik místních lidí těžit v odlehlých soutěskách.
Nabatejci uctívali arabské bohy a bohyně některé své zbožštělé krále, z nichž nejvýznamnější byl Obodas I. Důležitým bohem byl Dushara, doprovázený trojicí manželek Uzza, Allat a Manah, jejichž sochy jsou zde často vytesány do skal. Křesťanství sem proniklo ve 4. stol. n.l. a dokonce několik hrobek bylo využíváno jako kostel, ale v 7. století bylo vytlačeno islámem. Za první křížové výpravy Petru okupoval jeruzalémský král Baldwin I. Podle islámské tradice se v Petře nachází místo, kde Mojžíš udeřil holí do skály a vytryskl pramen; a také kde je pohřben Mojžíšův brat Aaron, na hoře zvané dnes Jabal Haroun, resp. Jabal Aaron. Hlavní údolí na vstupu do Petry se nazývá Mojžíšovo (Wadi Musa, Wadi of Moses). Bohužel byly hrobky již v minulosti vykradeny a lokalita poškozena erozí, zemětřesením i nadměrnou návštěvností. Byly zde natáčeny filmy Indiana Jones, Poslední křižáci, Arabské noci, Vášeň v poušti, Sindibád a Tygří oko a další. Zvláštní turistickou atrakcí je návštěva Petry v noci (v sezóně třikrát týdně).
Wadi Rum
Impozantní údolí v pískovcových a žulových skalách asi 70 km severně od Aqaby je považováno za jednu z nejpůsobivějších pouštních krajin na světě. Z růžového písku se tyčí zvětralé pískovcové skalní masívy (oblíbené horolezecké terény). Právě odtud řídil Lawrence z Arábie Arabskou revoltu proti Britům. V roce 1980 jedna skalní skupina dostala jméno „Sedm pilířů moudrosti“ podle jeho knihy (přestože nemá s dějem nic společného).
Území, kde se střídají pískovcové a žulové hory o výšce kolem 1700 m n.m., široká písková údolí i úzké kaňony, zaujímá plochu 720 km2 a bylo vyhlášeno chráněným územím v roce 1998. Je rozděleno na turistickou volně přístupnou část, oblasti s omezenými aktivitami a uzavřené oblasti. Bylo osídleno již v prehistorických dobách, o čemž svědčí skalní kresby v Alameleh (prehistorická zvířata a velbloudi) a Anfashieh (thamudské a nabatejské nápisy a kresby zvířat, lidí a velbloudích karavan), rytiny a chrámy. Unikátní petroglyfy zobrazující lidské postavy a antilopy se nacházejí v kaňonu Khaz'ali.
V roce 1984 údolí objevili horolezci: skalní výstupy popisují dva průvodce (Treks & Climbs in Wadi Rum a Jordan – Walks, Treks, Caves, Climbs & Canyons). Nejvyšší horou oblasti je Jabal Rum (1734 m n.m.), druhou Jebel um Ishrin (1733 m n.m.); nedaleko leží i nejvyšší hora Jordánska, Jebel um Adaami (1840 m n.m.). Žije zde několik beduínských rodin, který nabízejí turistické služby: mají zde tradiční stany z kozí kůže, několik domků a obchůdků, školu a je tu i velitelství Pouštní policie. Žijí z ekoturistiky, nabízejí doprovod vycházek nebo lezení, svezení se na velbloudech nebo na koních, i táboření pod hvězdami. V místní scenérii se natáčely exteriéry filmů Lawrence z Arábie (1962), Rudá planeta (2000), Vášeň v poušti (1998) a Tvář (film BBC o skalním lezení). Všichni návštěvníci jsou povinni se registrovat v návštěvnickém centru, které se nachází naproti „Sedmi pilířům moudrosti“.
Zábava, kultura, sport
Hotelové komplexy na břehu Mrtvého i Středozemního moře nabízejí obvykle venkovní bazén, dětský bazén, tobogán, vířivky, tenisový kurt, plážový volejbal, fitness centrum, lázeňské a wellness centrum, popřípadě tradiční lázeň hamman. Dáváte-li některé z aktivit přednost, studujte pozorně katalogovou nabídku.
Atraktivní jsou vyjížďky na koních, výlety na velbloudech do pouště, džíp safari ve Wadi Rum windsurfing, šnorchlování a také potápění, které v Aqabě patří k hlavním turistickým atrakcím.
Je zde 10 moderně vybavených potápěčských center s kvalifikovanými instruktory, kteří zajišťují výuku začátečníků i ponory pro zkušené potápěče. Většina center má mezinárodní akreditace PADI 5* IDC, BSAC nebo CMAS. Vyhledávaná potápěčská centra jsou Aqaba Adventure Divers PADI 5 Star Dive Resort, Yasmena Dive Boat, Barracuda Diving Club, Dive Mr. Frogman, Red Sea Dive Center nebo Aqaba Diving with Seastar Watersports.
K adrenalinovým aktivitám patří možnost vyhlídkového letu ultralightem ve Wadi Rum (nabízí The Royal Aero Sports Club of Jordan), kdy bizarní pouštní formace spatříte z ptačí perspektivy ve výšce 1000 – 1200 m n.m., při rychlosti 80 – 90 km/hod. Let trvá 20 – 60 minut dle dohody a stojí 40 – 120 JOD, rovněž dle dohody a délky letu. S instruktorem může letět pouze jeden pasažér; jako oblečení se doporučuje bunda, dlouhé kalhoty a uzavřené boty; kamera nebo fotoaparát musí být připevněny k tělu. Zapůjčení výbavy (přilba, brýle a sluchátka) je v ceně. Firma má veškerá potřebná pojištění. Let může být zrušen z důvodu špatných povětrnostních podmínek (např. písečná bouře).
Zastupitelské úřady
Zastupitelským úřadem Jordánska s působností pro Českou republiku je velvyslanectví ve Vídni.
Velvyslanectví Jordánského hášimovského království ve Vídni
Botschaft des Haschemitischen Königreichs Jordanien
Rennweg 17/4, A-1030 Wien
tel.: 00431/405 10 25, 405 10 26
fax: 00431/405 10 31
e-mail: info@jordanembassy.at
web: www.jordanembassy.at
provozní hodiny: po – pá 09.00 – 17.00
Velvyslanectví České republiky v Jordánsku
Embassy of the Czech Republic
Halab Street 34, Abdoun, Amman, 11181
tel.: 00962/65927051-2
fax: 00962/65927053
e-mail: amman@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/amman
provozní hodiny: ne – čt 08.00 – 16.30
úřední hodiny pro veřejnost: ne, út, čt 09.00 – 12.00
Zdravotní péče, očkování, hygiena
V Jordánsku jsou kvalitní soukromé nemocnice, zejména v Ammánu a Aqabě, kde ošetří každého Evropana, který se prokáže mezinárodně platným pojištěním pro cesty a pobyt, popř. složí-li dostatečně vysokou zálohu na léčebné výlohy. Mnozí lékaři, zejména ve velkých městech, hovoří anglicky.
Doporučuje se, aby turisté měli vlastní léky na předpis a zdravotní pojištění. V menších zdravotnických zařízeních, která jsou prakticky v každém městě, může být platba požadována v hotovosti, a proto je třeba mít k dispozici finanční rezervu nebo kreditní kartu. Následná refundace výdajů je možná jen v případě, že k ošetření dojde ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny. Rozhodně doporučujeme svěřit se v případě potřeby výhradně nemocnici, která je smluvním partnerem České pojišťovny, jejíž pojištění je součástí zájezdu u CK Čedok. Jeho rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu. Před ošetřením je nutné se na smluvní zařízení (případně smluvního lékaře) obrátit a řídit se jejich pokyny.
Pokud budete ošetřeni, je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou (trvejte na angličtině nebo latině) a uschovat veškeré originály účtů, receptů a dalších dokladů (např. rtg snímků) pro jednání s pojišťovnami.
Žádné očkování není povinné a mezinárodní očkovací průkaz se nevyžaduje. Doporučuje se mít očkování proti tetanu, žloutence A i B, břišnímu tyfu a při delším pobytu i vzteklině, zejména pokud budete cestovat individuálně na venkov či do pouště.
Na cestovní průjem (diarhoea) jsou kromě Ercefurylu a Antinalu účinnější místní léky, poraďte se s lékárníkem. Nutná je dieta a dostatečné pití, nejlépe minerálek a iontových nápojů, nebo alespoň vody s cukrem a solí. Při eventuálním štípnutí pouštním štírem použijte histaminika nebo vyhledejte lékaře.
Lékárny
Veškeré, i předepsané léky se platí v hotovosti, proto si nezapomeňte vzít z domova v dostatečném množství léky, které pravidelně užíváte, nejlépe v originálním balení.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Antinal, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Voda z vodovodu není pitná. Pijte výhradně vodu kupovanou balenou a zkontrolujte neporušenost uzávěru. Vodou je třeba šetřit, je jí nedostatek. Použitý toaletní papír se odkládá do zvláštních košů, nikoli do záchodu.
Zvyklosti a obyčeje
Jordánci jsou hrdí, přátelští, vstřícní k cizincům. Mají velké rodiny, milují děti a využívají každé příležitosti k setkání jak s rodinnými příslušníky, tak s přáteli. Příležitostí k tomu jsou četné svátky a čas jídla, kdy nikdy nejde jen „o jídlo“, ale téměř vždy o „setkání se s někým“. Společné jídlo je pro Jordánce velmi důležité a účastníky spojuje (už jen tím, že se často jí ze společné mísy). Jordánci jsou velmi pohostinní, ale pozvání (do restaurace, na výlet, do rodiny ap.) je třeba nejprve zdvořile odmítnout. Pokud pozvání přijmete, vše nabídnuté snězte.
Pokud jdete na návštěvu do rodiny, očekává se drobný dárek (nikoli alkohol, pokud si nejste jisti, že obdarovaný není muslim). Nikomu nepodávejte levou ruku, která je v arabském světě „nečistá“, neboť se používá pro intimní hygienu po návštěvě toalety a levou rukou se samozřejmě nejí. Pokud si při sezení přehodíte nohu přes nohu, složte nohy tak, aby nebyly vidět vaše podrážky. Při konverzaci se vyhněte hovoru na citlivá témata (královská rodina, palestinsko-izraelský konflikt, vztah Jordánska k dalším arabským státům, životní úroveň, postavení ženy v arabském světě apod.).
Je třeba přijmout islámská konzervativní pravidla oblékání, která požadují na veřejnosti zakryté nohy a ramena, což platí zejména pro ženy. Před vstupem do mešity se zouvá a vyžadují se dlouhé kalhoty a rukávy, pokud ne rovnou důkladné zahalení. Žena nikdy nepodává ruku muži jako první, ani Evropanka. Důvěrné projevy mezi mužem a ženou na veřejnosti jsou nežádoucí, homosexuální vztahy nejsou tolerovány vůbec. Pití alkoholu na ulici je přísně zakázáno.
Je třeba respektovat náboženské zvyklosti, zejména zákaz jíst, pít a kouřit přes den v době ramadánu, platný pro muslimy. Nemuslimským návštěvníkům je jídlo a pití umožněno způsobem, který pravověrné muslimy neprovokuje. Při návštěvě beduínské komunity se setkáte s pohostinností, od návštěvníka se přitom očekává malý dárek. Král a královská rodina i jejich zobrazení se těší velké úctě a tentýž respekt se očekává i od návštěvníků.