Řecké banky dostanou peníze. Eurozóna souhlasí s půjčkou

Řecký parlamentem svým ANO potřebným reformám otevřel zemi cestu k dalším evropským penězům. Ministři financí eurozóny totiž už dali na vědomí, že v principu s poskytnutím tříleté finanční pomoci souhlasí. Než dohoda vznikne, potřebuje Řecko překlenovací půjčku. I na její podobě se ministři eurozóny údajně dohodli. Peníze půjdou ze staršího unijního záchranného fondu EFSM, za který ručí všechny země EU, tedy i Česká republika. Česko a další nespokojené země ale podle všeho o své peníze nepříjdou. Evropská centrální banka (ECB) mezitím ohlásila, že zvýšila objem nouzového financování řeckých bank.

Krátkodobá půjčka, která má být vyplacena v jedné či dvou splátkách, má zajistit předlužené zemi překlenovací financování do doby, než Atény s eurozónou dojednají celkový záchranný program z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), tedy záchranného fondu eurozóny. 

Překlenovací půjčka pomůže Řecku vyrovnat závazek ve výši 3,5 miliardy eur, který mají Atény uhradit Evropské centrální bance (ECB) v pondělí, a zajistit další financování země. Zaplatit by Atény mohly také dlužnou částku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Na dočasnou půjčku naváže program z ESM, který může dosáhnout objemu až 86 miliard eur. Ministři financí eurozóny „v principu“ souhlasili také se zahájením jednání o tomto, v pořadí už třetím programu pomoci Řecku.

O předběžné dohodě informovala agentura Bloomberg, na Twitteru ji odpoledne potvrdil také místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis.

Zvýšení stropu v rámci programu nouzového financování (ELA) z nynějších 89 miliard eur, kde jej ECB udržuje už tři týdny, je tedy prvním krokem ke znovuotevření řeckých bank, které jsou zavřené už déle než dva týdny. Podle posledních informací řeckého státního rozhlasu by se mohly otevřít v pondělí.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem řekl, že cílem krátkodobého úvěru je, aby Atény mohly zaplatit dlužnou částku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Ten by se pak mohl znovu plně zapojit do jednání o záchranném programu. MMF totiž nemůže poskytovat peníze zemím, které mu včas neuhradily splátku. Řecko se mezi tyto země zařadilo na konci června, kdy fondu nesplatilo 1,6 miliardy eur.

Na dočasnou půjčku naváže program z ESM, který může dosáhnout objemu až 86 miliard eur. Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho se MMF nebude podílet na první tranši z tohoto programu, která by měla být Řecku vyplacena v polovině srpna. Další zapojení fondu do pomoci Řecku prý bude záviset na výsledku podzimní revize programu a na posouzení udržitelnosti řeckého dluhu.

Schäuble si stojí za Grexitem

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nicméně nadále nevylučuje Grexit. Říká, že pro Řecko by bylo v cestě za oddlužením vůbec nejlepší, kdyby se vzdalo eura dobrovolně, neboť dosáhnout umazání dluhu a zároveň zůstat v eurozóně není možné. Prohlásil to ve vysílání rozhlasové stanice Deutschlandfunk. Souhlas řeckého parlamentu s navrhovanými refomami však považuje za důležitý krok.

Navzdory včerejšímu nočnímu souhlasu řeckého parlamentu s reformami, který otevřel Aténám cestu k jednání o třetím záchranném balíčku v hodnotě 86 miliard eur, mnoho ekonomů stále sdílí stejný názor jako německý ministr financí. Pochybují jednoduše o tom, že je možné obrovské předlužení Řecka vyřešit bez odpuštění dluhu (názory některých ekonomů a poslanců si můžete poslechnout i zde). „Skutečné umazání dluhu ale není s členstvím v měnové unii slučitelné,“ řekl Schäuble. Dobrovolný odchod Atén by tak prý byl tou lepší cestou. Schäuble již dříve konec eura v Řecku opakovaně navrhoval.

  • Podle předsedy výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Romana Váni (ČSSD) je možné, že ke Grexitu nakonec dojde, protože se ukazuje, že ten otřes vůči euru, který Řecko způsobilo, je významný pro země eurozóny. "A zdá se také, že se tyto země snaží do řešení tohoto problému zatáhnout všechny země včetně nás, které eurem neplatí, a to není úplně dobrá zpráva," naráží Váňa na přechodnou pomoc ve výši sedmi miliard eur na okamžité finanční potřeby země, o které se nyní intenzivně diskutuje.

Schäuble také řekl, že noční souhlas řeckého parlamentu s reformami byl důležitý krok, neboť nyní může eurozóna začít vyjednávat o dalších penězích pro Řecko. Nejdříve k tomu ale musí dát souhlas Spolkový sněm, tedy dolní komora německého parlamentu. Nynější vývoj v Řecku považuje Schäuble za poněkud podivný, neboť řečtí poslanci v noci na dnešek schválili přesně to, co Řekové na počátku měsíce v referendu odmítli.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Schäuble rovněž v rozhlase reagoval na kritiku, která se na Německo kvůli tvrdému postoji k řešení krize snáší. Berlínu podle ministra nejde o to, aby Řecku něco přikazovalo, ale aby mu pomohlo k tomu, že Řekové jednou dosáhnou takového životního standardu, jaký si přejí.

Řecký parlament v noci odsouhlasil první strukturální reformy, které požaduje eurozóna výměnou za nový záchranný program. Přijatá opatření však budou pro Řeky znamenat další utahování opasků. Premiér Alexis Tsipras, který hrozil před hlasováním demisí v případě, že ho nepodpoří celý jeho poslanecký klub, nakonec zůstává dále ve funkci, přestože 38 poslanců vládní Syrizy řeklo balíku reforem ne, popřípadě se hlasování zdrželo. Tsipras krátce před hlasováním své výroky totiž zmírnil konstatováním, že nebude utíkat před zodpovědností.  

Řecká krize
Zdroj: Federico Gambarini/ČTK/DPA

Podle politologa Thomase Kulidakise je nyní ale pozice premiéra do značné míry oslabená. Řekové ho sice stále z většiny podporují, ale již to není taková podpora jako před tím, kdy dosahovala 70–80 procent. „Dramaticky se snížila a předně záleží nyní na tom, kdy se otevřou banky a kdy se pošlou první peníze do Řecka, které by měly Aténám pomoci překlenout období, než se vyjedná další půjčka a která zemi pomůže vrátit se na růstovou trajektorii,“ říká. A dodává, že Řekové by se rádi k drachmě vrátili, pokud by však byl její kurz i hodnota tam, kde byla před tím, než přijali euro.

  • „Ale nyní se obávají, že návrat k samostatné měně by znamenal, že by byla velmi oslabená a věci by se ještě zhoršily. Takže spíše doufají, že nyní došlo k tomu, že se uznal omyl úsporných opatření a že nyní skutečně přijdou prorůstová opatření,“ říká politolog Thomas Kulidakis

Euro jako takové zatím podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy ohroženo není. „Kdyby Řecko vystoupilo z eurozóny, tak to ještě opravdu neznamená konec eura. Euro se zatím ukazuje jako velmi stabilní a dokonce s ním ani příliš nehýbou ty současné zprávy,“ dodává Kovanda.

Střety radikálů s policií v centru Atén
Zdroj: Reuters/Yannis Behrakis

To, že většina Řeků stojí za přijatými opatřeními, potvrzuje i zpravodaj České televize v Aténách Zdeněk Fučík. Po bouřlivé demonstrující noci je situace v tuto chvílí v Aténách klidná. „Schválení úsporných opatření vítají Řekové většinou s úlevou, očekávají od toho další stabilitu,  i když jedním dechem dodávají, že Řecko nečekají jednoduché časy,“ konstatuje Fučík.

Reakce ostatních států na výsledky hlasování řeckého parlamentu jsou pozitivní, nicméně někteří upozorňují na to, že to hlavní Řecko teprve čeká. Například slovenský ministr financí Peter Kažimír označil schválení prvního balíku reforem řeckým parlamentem „za snazší část dohody o nové pomoci“ a upozornil, že potíže mohou nastat s prosazením reforem v praxi.

To, že se Řecko přiblížilo k možnosti čerpat peníze, hodnotí publicista a odborník na EU Jaroslav Šonka pozitivně. „Je to nakročení stylem výhybky. Což je ale pozitivní, protože v Řecku se za poslední desetiletí nikdy nic takového nestalo. Ten tlak, který vyvinula EU, to  způsobil a stabilizuje to pozici Řecka v eurozóně, přičemž ten tlak neustane a bude to stát ještě hodně úsilí,“ míní Šonka. Tlak Německa vůči Řecku nepovažuje publicista Šonka za něco,co by bylo nefér. „Je nutné si připomenout, že pravdila, kerá obklopují společnou měnu, mají své hranice a že je vždy dobře, když někdo na ty hranice pouzkazje. To není ukázka toho, jak se chová k Řecku, ale jak poukazuje na pravidla,“ dodává.

Akcie na maximu

Evropské akciové trhy zahájily dnešní obchodování dalším vzestupem a jejich hlavní index vystoupil na maximum za více než šest týdnů. Investoři tím reagují na souhlas řeckého parlamentu s prvním balíkem reforem, které požaduje eurozóna výměnou za jednání o novém záchranném balíku pro tuto zadluženou zemi. Evropské akcie ve středu zpevňovaly už šestý den po sobě a vzhůru jim pomáhají naděje na záchranu Řecka před bankrotem a odchodem z eurozóny.