Kvůli rekonstrukci Národního muzea na pražském Václavském náměstí se stěhuje mozek Otce národa Františka Palackého. Exponát uschovaný ve skleněné nádobě s fixační tekutinou zaměstnanci muzea tento pátek pietně přemístí do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra na Novém Městě pražském.
Z Národního muzea se stěhuje mozek Františka Palackého
Mozek historika, politika, spisovatele a organizátora veřejného kulturního a vědeckého života Františka Palackého (1798–1876) byl po jeho smrti uschován a v černě mořené dřevěné skříňce dne 30. srpna 1958 uložen do stěny Pantheonu v budově. Pod mramorovou deskou bez označení byl dodnes.
Kvůli rekonstrukci novorenesančního sídla Národního muzea musí mozek své čestné místo v Pantheonu opustit a zamíří do Palackého památníku v jednom z bytů v Palackého ulici. „Novinářům ukážeme místo, kde byl Palackého mozek téměř šedesát let uložen, i ochrannou dřevěnou skříňku, ve které preparát zůstane i nadále ukrytý. Pozveme je i do památníku, kde bude skříňka po dobu rekonstrukce umístěna,“ řekla dnes mluvčí muzea Tereza Petáková.
Relikvie Františka Palackého
Palacký, jedna z předních postav českého politického života 19. století, zemřel 26. května 1876. Jeho smrt se dotkla široké veřejnosti a pohřeb „Otce národa“ se stal akcí celonárodního významu. Účastnily se ho tisíce lidí. Balzamované tělo bylo před pohřbem tři dny vystaveno na Staroměstské radnici. V poslední den se uskutečnila pitva Palackého hlavy.
„Ihned po pohřbu zemského historiografa Františka Palackého byl mozek slavného učence tohoto Museu odevzdán, aby pak panu med. dru. Václavu Šteflovi vydán byl k vůli chemicko-fysiologickému prozkoumání,“ začíná dopis z 10. prosince 1878. Dokládá dnes stěží pochopitelnou pozornost věnovanou Palackého mozku uchovanému jako relikvie.
„Myšlenka na to, že by se měl Palackého mozek uchovat, vzešla zřejmě z okruhu kulturní a politické elity národa. Zachránit tu část Palackého těla, ve které de facto 'vznikla' myšlenka vytvářet český národ prostřednictvím psaní jeho dějin a aktivní politické akce, se tak může jevit jako akt, který měl symbolicky spojit zesnulého se současností a budoucností národa,“ uvedla mluvčí Národního muzea Tereza Petáková. Upozornila, že kromě obvyklé posmrtné masky mu byl sejmut i odlitek ruky, která „psala dějiny českého národa“.
Historická budova Národního muzea byla koncem letošního dubna předána k rekonstrukci sdružení firem Metrostav, Průmstav a IMOS Brno. Rekonstrukce má trvat 42 měsíců a muzeum si má opravenou budovu převzít v polovině října 2018. Na expozice muzeum vypisuje veřejnou architektonickou soutěž; je na ně vyčleněno 483 milionů korun.