„Chování objekta je klidné.“ Praha objektivem StB

• lj

20. 2. 201520. 2. 2015, 18:54|Zdroj: ČT24

Fotografie z archivu StB - objekt Aida

Zdroj: ČT24/Ústav pro studium totalitních režimů / ABS

Před 25 lety byla zrušena Státní bezpečnost. Tajná policie socialistického Československa měla ještě na začátku roku 1990 třináct tisíc příslušníků. Před povinným odchodem stihli zničit část složek, do kterých víc než čtyři dekády shromažďovali informace o milionech lidí. Dobrovolně nebo pod nátlakem k tomu StB pomáhalo 75 tisíc tajných spolupracovníků.

Rozkaz o zrušení tajné policie vydal lidovecký ministr vnitra Richard Sacher, který do federálního úřadu v pražské Bubenči nastoupil na přímé přání prezidenta Václava Havla. Krok zdůvodnil „společenskopolitickými změnami dotýkajícími se též Sboru národní bezpečnosti – složky státní bezpečnosti“, jakkoliv se StB snažila v novém režimu aklimatizovat, a sledovala proto i někdejšího generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše.

Sacher příslušníky StB svým rozkazem převedl do zálohy, což v praxi znamenalo, že přišli o svou zbraň i služební průkaz a museli být k zastižení na telefonu. Protože se Sacher obával odvety, estébáky tajně kontrolovali běžní pochůzkáři – a sám ministr se pohyboval jen s ochrankou a dvě noci kvůli bezpečnosti strávil ve vězení. Část vedení Občanského fóra kritizovala postup při rušení StB jako pomalý a nedůsledný.

„Naším zájmem bylo samozřejmě Státní bezpečnost co nejrychleji zrušit, aby nemohla nadále škodit, což samozřejmě jsme zjistili v pozdější době – škodili, i když StB byla takzvaně rozpuštěna,“ uvádí dnes bývalý poslanec za Občanské fórum Stanislav Devátý.

Někdejší disident, který měl z husákovského Československa zkušenost s výslechy a domovními prohlídkami, se přitom později setkal s lidmi z StB coby ředitel Bezpečnostní informační služby. Do české kontrarozvědky totiž přešly stovky bývalých příslušníků komunistické tajné policie. „Zůstala spousta lidí, kteří pracovali na technickém úseku a v týlových složkách. Nebyli až tak škodní,“ prohlašuje dnes Devátý.

Svědectví o praktikách komunistické tajné policie dnes vydávají archivy bezpečnostních složek a sta tisíce fotografií, které po listopadu 1989 unikly spěšné skartaci. V hledáčku StB se ocitli Češi i cizinci.

Xaviera Rouarda pod krycím jménem Alice 84 tajní sledovali v polovině osmdesátých let. Zaznamenali si mj. toto: „Dne 23. 8. 1984 v 8:34 hodin byl zachycen a poznán objekt Alice 84 při opouštění svého bydliště. Záchyt a poznání bylo provedeno dle fota s. Hlaváčkem, který předal objekt k dalšímu sledování pracovní skupině. Záchyt a poznání proběhlo bez narušení akce.“

Alena Hromádková, překřtěná na Ali, čelila pozornosti StB tři roky (1984–1987), podle záznamů agentů se aktivně podílela „na provádění nepřátelské činnosti proti ČSSR, a to zejména tvorbou, překládáním a rozepisováním nepřátelských materiálů. V souvislosti se svou nepřátelskou činností udržuje četné styky do zahraničí.“

Sledování objektu Ali

Zdroj: ČT24/Ústav pro studium totalitních režimů / ABS

V roce 1985 se v hledáčku StB objevil Stephane Rene Yves Cochet, jehož estébáci evidovali jako Alici 85. „Během své chůze se často otáčí, dívá se po kolemjdoucích. Chování objekta je klidné, bez známek kontroly. V dopoledních hodinách byl objekt viděn, jak se prochází s dětmi na dvoře uvedené instituce. Objekta zná celá pracovní skupina,“ poznamenali si.

Po tři roky neušel pozornosti ani kardinál František Tomášek (sledovaný jako objekt Palác 1): „Provedení dokumentace odchodu kardinála Tomáška z katedrály sv. Víta do Arcibiskupského paláce se zaměřením na osoby, které se budou snažit s ním navázat osobní kontakt. Dokumentovat negativní projevy jedinců, které se budou projevovat zejména tleskáním, výkřiky a skandováním.“

Zdeněk Neubauer (Filozof 3) je na snímcích StB zaznamenán v letech 1984–1986. „Jedná se o organizátora filozofických přednášek určených pro osoby z CH-77 a antisoc. síly,“ zapsali si agenti. „Schůzky uvedených osob jsou nepravidelně konány v bytě objekta na Praze 4, kam by měli docházet I. HAVEL, HEJDÁNEK, R. PALOUŠ, M. PALOUŠ, D. KROUPA aj. Cílem sledování je zdokumentovat (foto) osoby docházející do bytu, případně ztotožnění osob a dále dle dohody.“

Od začátku 80. let až do roku 1986 sledovala tajná policie také Věru Vránovou: „Z chování objekta bylo zřejmé, že je dosti nervózní a během pohybu provádí laickou kontrolu. Tato spočívala v bezdůvodném otáčení za sebe. Během pohybu dosti kouřila.“