„Lidé v Barmě skoro dvacet let marně čekali, než svět zasáhne,“ říká Sabe Amthor Soe

Situace v Barmě se takzvaně zklidňuje. Vojáci odstraňují z ulic Rangúnu zátarasy, které měly bránit demonstrantům pokračovat v protestech proti vládnoucí vojenské juntě. Znamená to, že si jsou šéfové diktátorského režimu už v tuto chvíli jisti vítězstvím? O tom mluvila v Interview ČT24 z 1. října Sabe Amthor Soe, projektová manažerka a spoluzakladatelka Barma Center Prague. Moderoval Jan Němec.

Původně jste občanka Barmy. A dnes?
Dnes mám občanství České republiky.

Když se podíváte na situaci tak, jak ji dnes agentury přinesly: odstraňování barikád, vojáci se stahují z centra města. Je už podle vás junta vítězem protestů?
Junta si může myslet, že zvítězila, ale pořád věřím, že lidé se nevzdají a budou pokračovat ve svých protestech. Samozřejmě forma protestů se trochu změnila. Jak jste sami viděli, protesty byly brutálně potlačeny a myslím si, že nikdo není hrdinou, aby šel naproti střílejícímu vojákovi.
Strategie aktivistů se bude trochu měnit. Co jsem se dozvěděla z různých barmských zpravodajství, tak Barmánci a protestující se snaží protesty maskovat tak, že se shromáždí na jednom místě, jakmile se k nim vojáci blíží, tak utíkají a prchají do různých směrů. Pak se na jiných místech zase znovu shromáždí. Tím pádem se vojáci nemohou přemístit tak rychle jako demonstrující.
Nemyslím, že demonstrace skončí a lidé zapomenou, co bylo. Naopak teď je skutečně nejdůležitější doba, kdy svět musí dodat sílu a optimismus demonstrujícím lidem v Barmě. Jinak by lidé svoji povinnost občanů světa nesplnili.

Plníme teď svoji povinnost občanů světa, respektive to, co nazýváme mezinárodním společenstvím? Stalo se, co jste čekala, nebo vás to zklamalo?
Do určité míry ji plníme tím, že vlády různých demokratických států nahlas odsuzují barmský režim. To je velmi důležitý morální krok. Dalším krokem by mělo být už konkrétní řešení. Měla by nastat konkrétní jednání s vojenskou juntou, což není jednoduché. Proto bychom se měli zamyslet, kdo na ni může. Spoléháme na podporu hlavních kontaktů junty, což je Čína, Indie, státy ASEANu.
Pevně věřím, že Evropská unie, Spojené státy a další demokratické země donutí státy, jako je Čína a Rusko, aby si rozmyslely, co chtějí získat z dnešní situace v Barmě. Jestli jejich veto má skutečně význam, nebo aby nestabilita v jihovýchodním regionu Asie náhodou neměla dopad taky na jejich země. Tyto státy by skutečně měly začít o této problematice více přemýšlet a začít dělat vážné kroky.

Zmínila jste veto Číny a Ruska proti mezinárodním sankcím vůči Barmě. Když se podíváme na konkrétní kroky: Spojené státy uvalily další sankce na Barmu, ale Evropská unie stále jakoby přešlapuje na místě. Myslíte si, že tlak na vojenskou juntu je skutečně tak silný, aby ji přinutil k jednání, ke změnám?
Když se celý svět postaví proti jedné vládě, proti jedné juntě, tak tlak bude určitě velký. Ale teď je důležité, aby tlak byl jednotný a hlas také. Nemůžeme čekat, až se někdo rozmyslí, ale musíme přemluvit Čínu, Rusko a Indii, aby začaly mluvit stejným hlasem jako ostatní.

Na začátku jsme zmínili, že jste původem z Barmy, dnes máte české občanství. Pracujete tady, žijete tady, můžete Barmu navštěvovat?
Navštívila jsem Barmu zatím jednou za téměř dvacet let, co tady žiji. Nevrátila jsem se domů z obav, že bych se nemohla vrátit - nemohla opustit Barmu a zase pokračovat ve svém zaměstnání a ve svých aktivitách. Takže jsem vlastně čekala, dokud jsem nezískala české občanství, a Barmu jsem loni navštívila poprvé.

Když jste se bavila s příbuznými nebo známými, jak vnímali situaci v Barmě? Jak jste to viděla vy zvenku?
Před dvěma měsíci byste nepoznal, že v Barmě vládne vojenský režim. Vojenská vláda má dokonale zamaskované svoje nekalé aktivity. Návštěvníkům ukazuje jen pozlacenou část země: Barma je bohatá na kulturu a na skvělé usměvavé lidi. Na první pohled, když přijede západní turista, řekne, že je to krásná exotická země. Nepozná, že tato vláda zároveň praktikuje brutální činy, že vypaluje vesnice, vystěhovává vesničany, aniž by poskytovala náhradní ubytování, a že násilně nutí lidi pracovat atd.
Snažili jsme se celou dobu od roku osmdesát osm poskytovat informace o Barmě, o tom, že vláda je skutečně krutá a že to, co uvidíte na první pohled, není všechno. Doufám, že teď nám všichni věří, že tato vláda dokáže udělat krutosti svým vlastním lidem nejenom skrytě, ale teď i před očima všech lidí celého světa.

Nynější protesty začaly kvůli zdražování pohonných hmot, tím pádem kvůli zdražování dopravy a zdražování některých výrobků právě kvůli dopravě. Proč ale vyšli do ulic buddhističtí mniši?
Ekonomická situace občanů Barmy byla špatná celá léta. Vojenská junta vládne v Barmě už od roku šedesát dva a za tu dobu z Barmy udělala jednu z nejchudších zemí. Barma byla v padesátých letech jedním z největších vývozců rýže na světě a byla jednou z nejbohatších zemí v jihovýchodní Asii. Dnes patří mezi nejchudší země, ale lidé se přesto snažili trpělivě čekat, že se situace změní.
V roce osmdesát osm byla ekonomická i politická situace natolik neúnosná, že se lidé vydali do ulic demonstrovat svoje názory, tyto protesty však byly krvavě potlačeny. Od té doby vládne junta násilím. Lidé v Barmě skoro dvacet let marně doufali a čekali, že svět nějakým způsobem zasáhne a pomůže jim. Pravda je, že Organizace spojených národů se snažila udělat mnoho kroků, že posílala své vyslance, ale barmská vláda je víceméně ignorovala.
Dnes nastala situace, kdy se ekonomická situace znovu ještě zhoršila, a to viděla řada mnichů, kteří žijí z darů obyčejných lidí. Mniši nemají možnost vlastnit peníze, kupovat si věci a sami si vařit. Když mniši viděli, že dary obyčejných lidí jsou čím dál tím menší a že lidé přes potřebu dary věnovat je dávat nemohli, soucítili s nimi a jako projev solidarity se vydali do ulic. Takže lidé nežádali mnichy, aby šli za ně demonstrovat.

Svět asi zná nejznámější barmskou disidentku Su Ťij. Jak silná je vůbec politická opozice v Barmě? Má představu, co uspořádat, kdyby junta padla?
Po roce osmdesát osm muselo mnoho disidentů utéct a mnoho z nich bylo zavřeno, včetně paní Su Ťij. Takže exilové hnutí nebo takzvané demokratické hnutí exilu je velmi silné. Jsou organizovaní a taky se snaží zdokonalovat ve svých znalostech - jezdí na školení, dovzdělávají se a připravují se na transformaci země. Věřím, že když nastanou demokratické změny, tak je opozice schopna převzít zemi do své vlády. Neříkám, že to bude jednoduchá věc. Barma má spoustu komplikovaných záležitostí, jako jsou etnické skupiny apod.

Není opozice etnicky roztříštěna? Byla by schopna v případě, že by skutečně nynější režim padl, sjednotit se a začít budovat něco nového?
Nynější opozice je za jedno se všemi etnickými menšinami v tom, že nechce vojenskou juntu. Chceme mít demokratickou federaci se všemi etnickými skupinami. Samozřejmě otázka dělení pravomocí a úkolů bude další etapou transformace. Bude nutné spolupracovat se všemi demokratickými zeměmi, získávat jejich zkušenosti, rady. Věřím, že to půjde, ale bude to chvilku trvat. Jak sami vidíte, transformace v České republice probíhá i po sedmnácti letech.

Jste optimistka v tom, že Čína by si měla uvědomit, že Barma potřebuje klid, ale Čína má v Barmě své zájmy. Myslíte si, že Čína a Rusko couvnou a že třeba jen nebudou tlačit na juntu, aby zmírnila krvavý režim, ale aby zůstala u moci?
Můžu mluvit jenom za sebe. Samozřejmě bych byla ráda, kdyby tato situace skončila mírově bez další kapky krve. Jelikož mám doma vlastní rodinu a spoustu přátel a příbuzných, nerada bych, aby kdokoliv ještě ztratil život v této revoluci.
Na druhé straně věřím, že svět se nenechá urážet barmskou juntou a že se bude snažit, aby ho junta neobalamutila tím, že teď je vše úplně v pořádku a že jí všichni mohou věřit. Kdybychom to takto nechali, tak na tom bude asi něco špatně.

V těchto krizových dnech byl v Barmě přerušen i internet, telefonické spojení bylo sporadické. Byla jste nějakým způsobem ve spojení se svými známými nebo částí rodiny?
Dostala jsem poslední email od rodiny, než barmská vláda zastavila dva internetové servery, od té doby nemám žádné zprávy. Sledujeme zpravodajství z Barmy a jen doufáme a přejeme si, aby byli všichni v pořádku. Chci jen upozornit, že barmské exilové zpravodajství dělá velký kus dobré práce, jelikož má uvnitř země své zpravodaje, kteří jsou vmíšení mezi lidmi. Takže zprávy, které dostáváme i na různých serverech, jako je Mitsima, Iravady nebo Demokratický hlas Barmy, jsou velice důvěryhodné, protože přicházejí přímo zevnitř Barmy.

(redakčně kráceno)

Interview ČT24