Berlín - Volkswagen Brouk, malý vůz s výraznými předními blatníky a kulatými světlomety, které mu spolu s tvarem víka kapoty propůjčují charakteristický výraz, se stal skutečnou automobilovou ikonou. Ale i legendy časem stárnou a odcházejí. Poslední evropský exemplář brouka s pevnou střechou vyjel z továrny v německém Emdenu právě 19. ledna 1978.
V Evropě se přestal vyrábět Volkswagen Brouk
Ukončení produkce v rodném Německu pro malý Volkswagen neznamenalo konec. Ještě dlouhou dobu vyjížděl z bran továrny v mexickém městě Puebla. Skutečně posledním původním broukem byl až bleděmodrý exemplář s pořadovým číslem 21,529.464. Z linky sjel 30. července 2003, 64 let od začátku výroby.
Historie brouka se začala psát na počátku třicátých let a byla úzce spjata s tehdejším politickým vývojem v Německu. Nastupující nacistický režim viděl v možnosti vyrábět levná osobní auta pro masy mocný propagandistický nástroj. Vývoje takového vozu se ujal konstruktér Ferdinand Porsche. První prototyp spatřil světlo světa v roce 1931, ale trvalo ještě několik let, než se vůz dopracoval k podobě, která jej proslavila. Tvůrcem aerodynamické karoserie, nápadně podobné české Tatře T97, ale nebyl Porsche, nýbrž designér Erwin Komenda. S Tatrou nemělo auto společný jen vzhled, ale i koncepci se vzduchem chlazeným motorem typu boxer umístěným vzadu.
- Brouci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2495/249425.jpg
- Volkswagen Brouk autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2324/232346.jpg
S výrobou lidového vozu se v dolnosaském Wolfsburgu začalo v roce 1939. Nesl označení KdF-Wagen, které odkazovalo na název organizace Kraft durch Freude („síla díky radosti“), odnože nacistické Německé pracovní fronty. Z pásů však sjelo jen několik stovek vozů, nahradila je zbrojní výroba. Zlatá éra brouků nastala až po skončení druhé světové války a do značné míry se stala symbolem německého hospodářského zázraku. Velký podíl na tom měl britský důstojník Ivan Hirst, který notně poničenou továrnu ve Wolfsburgu dokázal již během roku 1945 uvést do stavu umožňujícího obnovit výrobu. Na jaře 1946 už sjíždělo z výrobních pásů měsíčně kolem tisíce vozů.