Praha - Tragický osud českých Romů se začal naplňovat v roce 1939, kdy byli Romové na základě zákona nejprve umísťováni za porušení zákazu kočování do kárných pracovních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Ze sběrných táborů však postupně vznikly "cikánské tábory", které se staly symbolem holocaustu protektorátních Romů.
Pracovním táborem v Letech prošlo 1308 Romů
Podle tzv. norimberských zákonů byli označeni za rasově méněcenné, až bezcenné. Himmlerův rozkaz z 16. prosince 1942 měl přinést „konečné řešení cikánské otázky“. První krok k pronásledování Romů v Československu udělala poslední československá vláda pouhých třináct dnů před vyhlášením protektorátu. Podle nařízení vlády z 2. března 1939 měly být zřízeny kárné pracovní tábory „pro všechny osoby starší 18 let, které se vyhýbaly práci a nemohly prokázat, že si řádným způsobem zajišťovaly obživu“.
V Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu se začaly 10. srpna 1940 stavět kárné pracovní tábory. Jejich prvními obyvateli se stali Romové, kteří neuposlechli zákazu kočování vydaného v prosinci 1939.
Po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942 převzala řešení „romské otázky“ protektorátní tajná policie. Kárné tábory byly zrušeny a od 1. srpna byly na jejich místě zřízeny rodinné cikánské tábory, jejichž úkolem bylo „vyloučit Cikány, jejich míšence a osoby se potulující ze společnosti a vychovat je k práci, pořádku a kázni“. Koncem léta téhož roku začalo zatýkání nejen kočovníků, ale i usedlých romských rodin a jejich přesun do táborů v Letech a v Hodoníně.
Romům byl po příchodu do tábora odebrán majetek, byli ostříháni dohola a rozděleni do skupin na muže, ženy a děti. Podle táborového řádu nesměli mluvit romsky, pokus o útěk se trestal okamžitým odesláním do Osvětimi. Táborová správa Romy „pronajímala“ podnikatelům v okolí za mzdu 10 haléřů za hodinu.
V prosinci 1942 se v táboře v Letech objevila epidemie břišního tyfu, o měsíc později skvrnitého tyfu. V únoru 1943 byl tábor až do svého zrušení izolován. V prvních dnech epidemie umíralo na tyfus denně až deset vězňů a epidemii podlehla třetina Romů.
V květnu 1943 začala likvidace tábora, jímž prošlo 1308 Romů, z toho 500 dětí. Třicet dětí se zde narodilo uvězněným matkám.