Bělehrad - Nevzdáme se ani Kosova, ani Evropy, prohlašoval na volebních mítincích Boris Tadić (50), který v nedělním druhém kole prezidentských voleb v Srbsku obhájil nejvyšší úřad v zemi. Předseda vládní Demokratické strany Tadić ale platí za umírněného a liberálního politika a nacionalismus odmítá. Během druhého funkčního období hodlá urychlit cestu Srbska do evropských struktur a pokračovat v liberálních reformách.
Staronový prezident Boris Tadić chce Srbsko dovést do EU
„Nikdy nepřipustím nezávislost Kosova,“ prohlásil Tadić poslední den kampaně právě v Kosovu. Zároveň ale ujišťuje, že Srbsko se nikdy neuchýlí k násilí ani k válce. Ostatně již pár měsíců po nástupu do funkce v roce 2004 navštívil Tadić Bosnu jako první srbský prezident od konce bosenské války a omluvil se za zločiny spáchané jménem srbského lidu. V roce 2005 se pak jako první vysoký srbský představitel zúčastnil uctění památky obětí srebrenického masakru.
Za Tadičova vedení učinila země také obrovský krok na cestě do EU, která hodlá se Srbskem v blízké době podepsat prozatímní dohodu o obchodu a vízové politice. Otazník zatím visí nad podpisem dohody o přidružení, o níž Brusel s Bělehradem jedná od října 2005 (jednání začínala se Srbskem a Černou Horou, která se ale od Srbska v červnu 2006 odtrhla a dohodu s EU podepsala loni v říjnu). V květnu 2006 Brusel rozhovory přerušil kvůli nedostatečné spolupráci při stíhání válečných zločinců a zejména kvůli tomu, že nebyl zadržen válečný zločinec Ratko Mladić. Jednání byla obnovena po roce po vytvoření nové vlády v čele s Vojislavem Koštunicou a po vydání generála Zdravka Tolimira do Haagu.
S proevropsky a proreformně laděnou kampaní porazil Tadić Nikoliče již v předchozích volbách v červnu 2004, kdy v prvním kole rovněž bodoval lépe Nikolić. V červenci 2004 se pak Tadić stal regulérní hlavou státu poté, co téměř dva roky (od prosince 2002) vládla Srbsku prozatímní prezidentka Nataša Mitičová.
Boris Tadić se narodil 15. ledna 1958 v bosenském Sarajevu do známé disidentské rodiny; jeho otec Ljuba byl oponentem jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita. Už za studií se angažoval v opozičních organizacích, během 80. let pomáhal organizovat poloilegální Otevřené univerzity. Do politiky vstoupil v roce 1990, kdy se stal členem Demokratické strany, do jejíhož čela byl zvolen po tragickém atentátu na jejího předsedu a srbského premiéra Zorana Djindjiče z března roku 2003.
V letech 1997 až 2002 stál Tadić jako první ředitel v čele Centra pro rozvoj demokracie a politiky, které pomáhal zakládat a které se snaží o rozvoj a kultivaci politického prostředí v Srbsku. V letech 1994 až 2004 byl Tadić poslancem parlamentu, zasedal také jako ministr telekomunikací v srbské Djindjičově vládě (2000-2001) a obrany ve vládě Srbska a Černé hory (2003 až 2004).