„Michael Douglas je absolutně nejlepší,“ říká Danny DeVito

České televizi poskytl během své návštěvy Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary rozhovor americký herec, producent a režisér Danny DeVito. DeVito patří k předním postavám amerického filmového světa, spolupracoval s nejlepšími herci i režiséry. S režisérem Jakem Paltrowem představil v Karlových Varech film Hezké sny, ve kterém hraje. V rozhovoru s Otakarem Svobodou a Julií Urbišovou se DeVito představil jako vstřícný a srdečný muž, který netrpí hvězdnými manýry.

Četla jsem, že na filmové festivaly moc nejezdíte. Proč jste přijel do Karlových Varů? Bylo to kvůli Miloši Formanovi?
Jsou dva důvody. Miloš vždycky mluvil o České republice a jsem obrovský fanoušek Václava Havla, jeho díla i věcí, které udělal, jsem tím opravdu inspirován. Pak je tady film Hezké sny Jakea Paltrowa, ve kterém hraji a s kterým jsem přijel. Jsem opravdu rád, že tu jsem, je to tady nádherné, všechno funguje, lidé jsou skvělí, mají rádi filmy, jsou velmi vřelí a otevření. Cítím se opravdu skvěle. Chtěl bych, aby byl Miloš tady s námi. Určitě si vezmu dovolenou a pojedu sem znovu.

Je to obvyklé, že hrajete ve filmech začínajících režisérů?
Dívám se na scénář, a když mohu pomoci, pomůžu svým jménem. A je jedno, jestli je to nízkorozpočtový film nebo něco jiného. Jednou je to film, o který někdo dbá, a Jake Paltrow se o Hezké sny opravdu stará. Je fascinující v tomto filmu prozkoumávat snový svět. Všechno se mi na tom filmu líbilo, navíc to byl Jakeův první film. Měli bychom podporovat lidi, kteří mají nové nápady, a ne zůstávat stále při těch starých.

Jaké to pro vás jako herce-režiséra je být režírován?
Od prvního filmu, který jsem viděl, jsem chtěl být režisérem. Mám rád americké i světové filmy. V Přeletu nad kukaččím hnízdem, což byl můj první velký film, jsem pracoval s Milošem Formanem. On má vlastní styl natáčení, dovede skvěle obsadit herce, ví, co chce, a umí vysvětlit hercům, co se děje uvnitř jejich postavy. Byla to obrovská lekce z režie. Umí vytáhnout podstatu postav a nechá herce dýchat. Tak jsem si říkal, jestli je vůbec možné naučit se dělat tak skvělé věci jako Miloš. Řekl jsem si, že by se mi mohlo podařit umožnit hercům takovýto typ spolupráce. Také se snažím, aby za mnou mohli režiséři přijít a aby z mojí strany cítili podporu. Dělají možná nízkorozpočtové filmy, ale od těch se mohou odrazit k něčemu dalšímu. Pomáhám jim, aby se necítili pod tlakem, sháním peníze. Myslím, že to funguje skvěle – všichni režiséři, kterým jsem pomáhal, jsou velice úspěšní.

Vyrostl jste v Asbury Park, po kterém Bruce Springsteen pojmenoval svoji desku. Máte rád jeho muziku?
Ano. Bruce se narodil v malém městě Freehold třicet mil od Asbury. Kdyby se to album jmenovalo Greetings from Freehold, nefungovalo by to. Je to vynikající člověk, básník, skvělý muzikant. Kdykoliv slyším jeho muziku, cítím rodné město.

Ještě k muzice. Před třemi lety jste navštívil koncert Fish…
Ano. To byl poslední koncert Fish, kde jsem byl se svým synem, kterému je teď devatenáct a který je jejich velký fanoušek. Protože jsme se dozvěděli, že jde o jejich poslední koncert, vyrazili jsme na ně s partou kamarádů. Zůstali jsme tam asi tři dny. Bylo tam asi osmdesát tisíc lidí a spousta bláta. Bylo to skvělé. Každý rok jezdíme na festival do pouště v Kalifornii u Palm Springs. Mám rád Michaela Pattona, který kdysi vedl kapelu Faith no more. On pak rozjel mnoho projektů, dnes má kapelu Peeping Tom. Je to skvělý, progresivní, vynalézavý muzikant, jeho muzika vám vyčistí hlavu. Mám rád eklektickou hudbu, také poslouchám Verdiho.

Lidi vás znají jako filmovou hvězdu, ale začínal jste v divadle. Jaké to bylo?
Když se rozhodnete pro tuto cestu, je pravděpodobné, že začnete v divadle. Tam poznáte různé lidi, vyzkoušíte si různé techniky, styly, pokoušíte se najít si svůj vlastní projev. Dozvíte se tam o Shakespearovi a dalších velkých autorech. Právě v divadle se naučíte profesi. Dělal jsem hodně Shakespeara, byť v malých rolích. Hrál jsem ve hrách Luigiho Pirandela, což je také jeden z největších dramatiků. Na divadle člověk postavu procítí, vše je mnohem skutečnější – scéna i postavy, ve filmu je to mnohem méně skutečné.

Chtěl bych se vás zeptat na Arnolda Schwarzeneggera, guvernéra Kalifornie. Narodil se blízko italských hranic. Je pro vás dobré mít guvernéra trochu z vaší země?
Kdo to je Arnold Schwarzenneger? To je ten chlápek, co se mnou hrál? On se narodil u italských hranic? To jsem nevěděl. Vždycky jsem si myslel, že je Ital. Alespoň už vím, proč jí pořád špagety. Je to velice cílevědomý člověk, má rád lidi, má skvělou ženu. Doufám, že si dá pozor, aby se nenakazil od lidí, kteří ho obklopují – někým z Bushova tábora. Nemám rád George Bushe a Dicka Cheneyho.

A co Michael Douglas?
Michale Dougles je šašek. Mám ho rád, je absolutně nejlepší. Pracoval bych s ním hned.

Byl jste vegetarián. Teď jste si otevřel restauraci, to byl život bez masa tak špatný?
Přestal jsem jíst maso na škole. Pak jsem znovu začal – ryby, kuřata. Teď mám na South beach na Floridě restauraci. Doufám, že ji budete moci navštívit. Poznávám i česká jídla a včera večer jsem se opravdu dobře najedl.

(redakčně kráceno)

Vydáno pod