Známá ruská politoložka Lilija Ševcovová vystudovala v roce 1971 historii a žurnalistiku na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů při tehdejším Ministerstvu zahraničních věcí Sovětského svazu. O pět let později absolvovala politická studia na Akademii sociálních věd. Na Moskevské státní univezitě profesorka Ševcovová do roku 2003 mezinárodní vztahy také přednášela.
„Dmitrij Medveděv je v podstatě tabula rasa,“ říká profesorka Lilija Ševcovová
Paní Ševcovová, Dmitrij Medveděv se s největší pravděpodobností stane novým ruským prezidentem. Jako už tradičně o něm, o jeho politickém stylu i zázemí nikdo nic neví. Můžete krátce popsat, co je to za člověka?
Víte, Dmitrij Medveděv je v podstatě tabula rasa, nepopsaný list. Ten člověk nikdy nebyl dlouho ve veřejné politice, je to jeden z nejbližších členů Putinova týmu, doposud skrytého v zákulisí. V politice je posledních pár let. Prezident si ho vybral za nástupce, protože Medveděv je jeho nejloajálnější spolupracovník. Také není z ruských silových struktur - to bylo zřejmě pro Putina důležité, což může být i důležitý signál do budoucna. Medveděv sám také zřejmě nemá velké politické ambice, a to může Putinovi také vyhovovat.
Problém je v tom, že vlastně nevíme, kdo je Medveděv sám, jaké má názory, jakou má sílu být samostatný politik. Je to liberál nebo spíš konzervativec? Pragmatik nebo ideologický člověk? Kdo je skutečně poctivý, musí říct - nevím. Ten člověk je na politické scéně tak krátce, že si zatím nemáme šanci udělat nějaký přesnější obrázek.
Doposud se projevoval ne jako politik, ale hlavně jako manažer z Gazpromu, předseda správní rady. Tam působil dojmem ukázněného a přesného člověka. Všímá si detailů, je inteligentní, vidí problém a snaží se jej pochopit. Říká se, že působí měkce. Já nic takového nevidím. Měkký, bojácný člověk by se nikdy nestal předsedou správní rady Gazpromu a neangažoval se v agresivní ruské kampani během oranžové revoluce na Ukrajině. Medveděv je manažer a umí být tvrdý.
Problém je ale v tom, že mnoho věcí nebude záležet na Medveděvovi, na jeho charakteru, názorech nebo chování. Důležité bude, jaký mu dá Putin prostor, jak si oba rozdělí kompetence, určitě sehrají roli i ekonomické okolnosti a očekávání společnosti. To všechno nám o Medveděvovi jako politikovi teprve napoví.
Zmínila jste Vladimíra Putina. Dokáže dát novému prezidentovi prostor? Putin byl dominantní, je stále obrovsky populární, navíc má v Medveděvovi loajálního člověka, který je - jak říkáte - bez ambicí? Bude mít Medveděv vůbec šanci se projevit?
Možná máte pravdu, možná ne. Víte, my zatím děláme závěry na základě vlastních pocitů, informace, které dostáváme z Kremlu, jsou totiž velice rozporuplné. Vůbec má člověk dojem, že Kreml nemá v tom předávání moci nějaký konečný scénář, mnohdy se řídí zásadou: žijeme ze dne na den, a pak uvidíme. Velmi mnoho věcí se v Kremlu dělá na základě intuice a v podstatě živelně. Teď zatím z nepřímých informací skutečně vzniká dojem, že Putin není připraven odejít do stínu, že chce zůstat a na mezinárodní a politické scéně dominovat dál jako ruský premiér. Nedávno zveřejnil ambiciózní plán rozvoje Ruska do roku 2020 a vystupoval jako lídr, který ho chce splnit. Pokud to tak skutečně je, budou samozřejmě možnosti Dmitrije Medveděva omezené. Uvidíme. Ze začátku bude Putin určitě dominovat. V první etapě, zdůrazňuji - v první etapě.
Má Medveděv vůbec dostatek síly se z toho vězení vymanit? Má se o koho opřít, vlastní základnu lidí, jako měl Putin z FSB? A dokáží ho podržet a vymanit z Putinova stínu? Kdo tvoří jeho nejbližší okolí?
Velice přesná a dobrá otázka. Logika moci velí, že když se dostanete do Kremlu, musíte se opřít o své okolí. To je jasné. Jakýkoli prezident se nemůže spoléhat na cizí lidi, zvlášť tady v Rusku. Může jít o nějaký dočasný krok - jako Putin, když se na začátku opíral o Jelcinovy lidi. Ale i on je postupně vyměnil za své. To samé určitě udělá Medveděv, pro kterého teď pracuje řada Putinových lidí. Spoléhá samozřejmě na právníky, lidi z Petrohradské univerzity. Mnohé z nich začal potichu přesouvat do Moskvy, už teď hraje celá řada jeho stoupenců stále silnější roli v soudnictví, prokuratuře a dalších sférách. Důležité jsou samozřejmě i ekonomické vazby z Gazpromu. Takže Medveděv svůj tým má, i když malý. A logika moci vyžaduje, aby ty lidi dostal co nejvýš a získal přes ně kontrolu nad situací.
Dmitrij Medveděv nemá ale jen přátele. Už jste zmínila, že není člověkem silových struktur. Pro ně je jeho jmenování do funkce prezidenta velkým zklamáním. Co silovci udělají, můžou Medveděva ohrozit?
Ano, je naprosto zřejmé, že Medveděv není člověk ze silových struktur. Ty v tomhle boji o Kreml evidentně prohrály. Podle mě ale nemají ve svých řadách osobnost, která by na sebe vzala riziko a šla do otevřeného střetu s tandemem Putin - Medveděv. Pro nového prezidenta to ale samozřejmě bude slabé místo. Právě proto mu také Putin - aspoň zčásti - kryje záda. Je ale jasné, že silovci jen tak ze scény nezmizí. Mnozí z nich zůstanou v čele mohutných státních korporací, jako je Rosněfť nebo další. Medveděv v nich bude mít soupeře a nepřátele a bude muset prokázat velký um a statečnost, aby se jich zbavil. Jestli to dokáže, není jasné, nevíme, jak Medveděv sám řeší problémy a krize. Určitě to ale pro něj bude jedna z největších zkoušek: jak naloží se svými odpůrci.
Co tedy může Česko a obecně Západ od nového ruského prezidenta čekat? V poslední době slyšíme z Moskvy poměrně agresivní tón. Změní se to nějak - dá se očekávat zmírnění toho tónu nebo spíš to samé, co jsme slyšeli už v minulých měsících?
Myslím, že pro Medveděva bude hodně těžké vymanit se z té agresivní zahraničněpolitické rétoriky Putina. Vzdát se jí hned na začátku pro něj bude dost obtížné. Proto čekejme agresivitu a tvrdost, i když nemusí být nouze o překvapení. Nový prezident určitě bude hledat svůj vlastní styl a nevylučuji, že se postupně aspoň pokusí vrátit do vztahů s Evropou a se Západem víc důvěry a pragmatismu. Jestli to dopadne úspěšně, to uvidíme.