V neděli bude Rusko volit desátou hlavu státu od roku 1917

Moskva - V neděli budou Rusové v prvním kole prezidentské volby rozhodovat o jménu desátého muže, který od roku 1917 stane v čele země. Mandát současného prezidenta Vladimira Putina končí v květnu, o prezidentské křeslo se ucházejí čtyři kandidáti.

KDY
Už v úterý začali ruští voliči žijící v odlehlých končinách za polárním kruhem odevzdávat do přenosných volebních uren na motorových saních své hlasy pro novou hlavu státu. Ruská federace zasahuje do jedenácti časových pásem. Volební místnosti pro první kolo prezidentské volby se otevírají v neděli 2. března v 08:00 a uzavírají ve 20:00 místního času.

KDO
Jasným favoritem volebního klání je vicepremiér Dmitrij Medveděv díky podpoře stávajícího prezidenta Vladimira Putina. Na prezidenta kandidují také nacionalista Vladimir Žirinovskij, vůdce komunistů Gennadij Zjuganov a donedávna neznámý předseda mimoparlamentní Demokratické strany Andrej Bogdanov.
 
JAK
Kandidát na funkci ruského prezidenta musí být starší 35 let a žít na území Ruské federace nejméně deset let. Je volen všelidovým hlasováním občanů starších 18 let na čtyři roky, funkci může vykonávat nejvýše dvě období po sobě. Žádný limit naopak neexistuje pro eventuální pozdější návrat do nejvyšší funkce. Aby byly volby platné, musí volební účast přesáhnout 50 procent. K vítězství v prvním kole je třeba získat více než 50 procent hlasů, jinak postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola, které se koná za tři týdny.
K vítězství ve druhém kole stačí prostá většina hlasů. Vítěz ale musí obdržet více hlasů, než bylo odevzdáno proti oběma kandidátům, jinak se volby nejpozději do čtyř měsíců opakují. Ruský volební zákon totiž v prvním i ve druhém kole umožňuje hlasovat nejen pro jednotlivé kandidáty, ale i „proti všem“. V Rusku je 109 milionů registrovaných voličů.
 
PROČ
Ruský prezidentský systém je svou silou srovnáván s americkým. Ruský prezident má od přijetí nové ústavy v roce 1993 téměř veškerou moc v zemi: navrhuje parlamentu premiéra, na jeho doporučení jmenuje členy vlády, může vládu odvolat, jmenuje a odvolává vrchní velení armády, podepisuje a vyhlašuje zákony, řídí zahraniční politiku a schvaluje vojenskou doktrínu. Má právo rozpustit parlament, jestliže ten třikrát po sobě neschválí jeho kandidáta na premiéra či pokusí-li se dvakrát během tří měsíců vynutit si hlasování o důvěře vládě. Státní dumě prezident doporučuje jmenování či odvolání předsedy centrální banky. Radě federace, horní komoře parlamentu, navrhuje jmenování ústavních a nejvyšších soudců a generálního prokurátora. Téměř neproveditelný je také proces vedoucí k sesazení prezidenta.
 
PŘEDCHŮDCI
V čele Sovětského svazu a Ruska se od Velké říjnové socialistické revoluce v roce 1917 vystřídalo devět mužů: Vladimír Iljič Lenin, Josif Vissarionovič Stalin, Nikita Chruščov, Leonid Brežněv, Jurij Andropov, Konstantin Černěnko, Michail Gorbačov (první a zároveň poslední sovětský prezident), Boris Jelcin a Vladimir Putin (od prosince 1999). O nástupnictví pětapadesátiletého Putina se ucházejí čtyři kandidáti.
 
KANDIDÁTI
Dvaačtyřicetiletý první místopředseda ruské vlády Dmitrij Medveděv platí za umírněného liberála, schopného manažera a jednoho z nejmocnějších mužů v Rusku. Zastává rovněž klíčovou pozici v plynárenském gigantu Gazprom. Podle průzkumů se s největší pravděpodobností stane prezidentem, protože Putin jej veřejně označil za svého nástupce a podporuje jej nejsilnější strana Jednotné Rusko. Narodil se 14. září 1965 v Leningradu, dnešním Petrohradu. Tam vystudoval práva a na místní univerzitě působil jako asistent a docent a záhy si vysloužil pověst brilantního právníka. Právě zde se také seznámil s Putinem, který měl zásadní vliv na další průběh jeho kariéry. Do nové Putinovy administrativy nastoupil jako zástupce šéfa prezidentského úřadu a v listopadu 2003 vedení mocné instituce převzal. O dva roky později byl jmenován prvním místopředsedou ruské vlády. V zahraniční politice vidí klíč k úspěchu v úzké spolupráci se Spojenými státy. Je ženatý, s manželkou Světlanou mají jednoho syna.
 
Třiašedesátiletý bývalý učitel Gennadij Zjuganov stál v roce 1993 u zrodu Komunistické strany Ruské federace (KPFR) a stal se jejím předsedou, kterým je dodnes. Pod jeho vedením strana prakticky převzala struktury KSSS na území Ruska a komunisté stále těží z přetrvávající nostalgie u části Rusů po „starých dobrých časech“ SSSR. KPFR byla dlouhá léta nejsilnější stranou v zemi a Zjuganov se v letech 1996 a 2000 zúčastnil prezidentských voleb a vždy skončil na druhém místě. V roce 1996 mu chyběla tři procenta k vítězství v prvním kole. Pravidelně také zasedá ve Státní dumě. Zjuganov se narodil 26. června 1944 v městečku Mymrino v Orelské oblasti jižně od Moskvy. Vystudoval matematicko-fyzikální fakultu Orelského státního pedagogického institutu a absolvoval Akademii společenských věd při ÚV KSSS. Po učitelské praxi začal od 60. let postupně stoupat po stranickém žebříčku. S manželkou Naděždou mají syna Andreje a dceru Taťjanu.
 
Jednašedesátiletý Vladimir Žirinovskij je předsedou nacionalistické Liberálnědemokratické strany Ruska (LDPR), která je populární zejména mezi extremisty a lidmi, podle nichž Rusko ztratilo velmocenské postavení. Strana pod jeho vedením vystupuje proti menšinám a proti všem neruským prvkům ve společnosti. Nechvalně proslulé se staly Žirinovského nevybíravé útoky proti oponentům, výtržnosti a nacionalistické a antisemitské výroky. Na prezidenta kandidoval i v letech 1991, 1996 a 2000. Narodil se 25. dubna 1946 v kazašské Alma-Atě (dnešní Almaty). Vystudoval Institut asijských a afrických zemí v Moskvě (specializoval se na turečtinu) a později večerně i práva. Před rozpadem SSSR pracoval například na ministerstvu spravedlnosti. V roce 1989 stál u zrodu LDPR a o rok později se stal jejím předsedou. V roce 2001 poprvé přiznal, že rodina jeho otce Volfa Isaakoviče Ejdelšteina byla židovského původu, původně z Polska. Od roku 1971 je ženatý, s ženou Galinou mají syna Igora.
 
Osmatřicetiletý předseda neparlamentní Demokratické strany Ruska (DPR)Andrej Bogdanov bývá spíše označován za kandidáta do počtu. V roce 1993 byl za DPR zvolen do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, prošel ale i řadou dalších formací a dva roky byl například členem prokremelské strany Jednotné Rusko. Byl ale vyloučen, podle svých slov za snahu o demokratizaci strany. Bogdanov se narodil 31. ledna 1970 v Moskvě. Je ženatý a vychovává tři syny. V roce 1993 vystudoval Moskevský institut národního hospodářství G. V. Plechanova.

Vydáno pod