Washington - V roce 2000 John McCain v tvrdých republikánských primárkách na současného amerického prezidenta George Bushe ještě nestačil. Letos ale arizonský senátor a vietnamský veterán rychle získal rozhodující náskok a v dnešních primárkách směřuje k překročení hranice 1191 delegátů nutných pro nominaci do listopadových prezidentských voleb. Pokud by McCain (71) v Bílém domě nakonec usedl, nastoupil by k prvnímu mandátu vůbec v nejvyšším věku.
Republikány ne příliš oblíbený válečný veterán McCain bude bojovat o Bílý dům
Na scénu se rázně vrátil poté, co ho loni kvůli nedostatku financí (zachránila jej půjčka, za níž se zaručil životní pojistkou) a špatné kampani média odepsala. Svým příznivcům „Mac“ imponuje jako muž se železnou vůlí vyznávající hodnoty, s nimiž se mohou ztotožnit i běžní lidé. Sympatie vzbuzuje také fakt, že je ochoten připustit, že existují oblasti, v nichž má rezervy. Přiznává třeba, že by mohl lépe rozumět ekonomice.
Politik, který v Kongresu působí již od roku 1982, má mezi republikány pověst spíše umírněného straníka. I když mu svoji podporu nakonec vyjádřil i prezident Bush, řada konzervativců se na McCaina stále dívá skrz prsty. Zazlívají mu, že je schopen jít proti stranickým nařízením, jako je například návrh na snižování daní. Senátor by také rád uvolnil pravidla pro přistěhovalce a prosazuje změnu zákonů pro financování kampaní.
McCain ale schvaloval útok na Irák v březnu 2003. Bushe také podpořil, když souhlasil se strategií na posílení amerického kontingentu v době, kdy většina politiků i amerických občanů požadovala stahování vojsk. V otázkách zahraniční politiky přichází McCain s kontroverzními návrhy, například, že by ze seskupení G8 rád vyloučil Rusko nebo založil jakousi Ligu demokracií, která by zaskakovala tam, kde OSN nestačí.
Devizou výbušného McCaina je vojenská kariéra. V 31 letech byl jako pilot nasazen do Vietnamu, v roce 1967 ho sestřelili nad Hanojí. Poté, co se katapultoval, zlomil si obě ruce a nohu, a málem se utopil. Ihned po zajetí mu začalo pět a půl roku dlouhé peklo. Byl mučen, z čehož má trvalé následky (nemůže zvednout ruce nad hlavu). Na samotce se pokusil o sebevraždu. Nabídky na propuštění však odmítal, protože jako syna vysokého důstojníka jej chtěli Vietnamci využít k propagandě.
Nakonec byl McCain přinucen podepsat protiamerické přiznání. Aby naznačil, že bylo vynucené, použil komunistický jazyk a nespisovná slova. „Každý člověk má svůj bod zlomu. Tam jsem poznal ten svůj …“ řekl ve svých pamětech. Po návratu do USA v roce 1973 se léčil a dostal několik vyznamenání. Když američtí politici bagatelizovali nešetrné zacházení se zajatci z válek proti terorismu, on se i kvůli svým útrapám z vietnamského žaláře proti jakémukoliv mučení jasně postavil.
Poslední službou v armádě byl pro kapitána McCaina post přidělence námořnictva v americkém Senátu. V roce 1982, když se v Arizoně uvolnilo křeslo člena Sněmovny reprezentantů, válečný veterán kandidoval a vyhrál. O dva roky později tuto funkci obhájil. Poté, co v roce 1986 arizonský senátor Barry Goldwater oznámil, že odchází do důchodu, stal se jeho nástupcem McCain. V roce 1998 byl do Senátu zvolen potřetí se ziskem bezmála sedmdesáti procent hlasů.
John Sidney McCain se narodil 29. srpna 1936 v Coco Solo v zóně panamského průplavu, kde sloužil jeho otec. A protože kromě něj to na admirála dotáhl už i McCainův dědeček, bylo o profesi mladíka rozhodnuto. Absolvoval námořní akademii v Annapolisu (1958).
McCain, který si zakládá na morálce a od druhého sňatku vede příkladný rodinný život, je ženatý s podnikatelkou Cindy Hensleyovou. Má sedm dětí, přičemž nejmladší dceru Bridget manželé adoptovali v sirotčinci v Bangladéši. Rodina prozatím ustála i aféru, kterou nedávno rozpoutal tisk. Podle něj měl senátor v roce 1999 vztah s lobbistkou telekomunikačních společností Vicky Isemanovou a údajně jednal v zájmu jejích klientů. Nařčení ale McCain odmítl.