Od karibské krize uplynulo 45 let

Praha – Svět si dnes připomíná 45. výročí karibské neboli kubánské krize z října 1962, která patří k jednomu z nejdůležitějších milníků studené války. Poté, co se Sovětský svaz rozhodl instalovat své rakety na Kubě a Spojené státy v reakci na tento fakt vyhlásily námořní blokádu ostrova, hrozilo vypuknutí konfliktu s dalekosáhlými následky.

Události, které později vyústily v krizi, se začaly odehrávat již v roce 1952, kdy se moci na Kubě za podpory CIA zmocnil diktátor Fulgencio Batista. Proti jeho vládě se utvořila opozice v čele s mladým právníkem Fidelem Castrem. Ten později odešel do mexického exilu, odkud v roce 1957 začal organizovat partyzánskou válku.

Povstalcům se roku 1959 podařilo zvítězit a Castro byl brzy jmenován předsedou nové vlády. Vliv komunistické strany postupně rostl a vláda začala stále více zasahovat do soukromého sektoru hospodářství. USA na to vyhlásily blokádu obchodu s Kubou a odstartovaly tím kubánský příklon k Sovětskému svazu. Jeho podpora Kuby začala roku 1960 - poskytl ji úvěr ve výši sto milionů amerických dolarů určený především na nákup zbraní.

19. října 1960 Spojené státy z Havany odvolaly svého velvyslance a úplně zablokovaly veškerý vývoz amerického zboží na Kubu. Opatření ale jen prohlubovala vztahy s Moskvou. USA začaly organizovat tajné operace proti havanské vládě a podporovaly kubánský exil.

V Moskvě se mezitím zrodila operace Anadyr, jejíž náplní byl projekt vybudování sovětských základen na Kubě. Plán měl být odpovědí na rozmístění amerických střel v Turecku a Itálii. Snímky sovětských základen se brzy dostaly i k americké vládě, která začala řešit otázku možného zásahu. Koncem října 1962 se Kennedy setkal se sovětským ministrem zahraničí Andrejem Gromykem, který existenci raket odmítl. Spojené státy se nakonec rozhodly na ohrožení reagovat námořní blokádou Kuby. První vojenská opatření vypukla 22. října 1962. Kubánské jednotky obléhaly Guantanámo a v zemích Varšavské smlouvy začala mobilizace.

27. října Chruščov poprvé uznal existenci raket na Kubě a naznačil možnost kompromisu. Základním požadavkem bylo stažení amerických raket z Turecka a Itálie. Nad Kubou byl ale sestřelen americký průzkumný letoun a Kennedy tehdy prohlásil, že jeho snaha o mírové řešení končí. Sovětský svaz dostal jasné ultimátum – stažení raket do 48 hodin.

Chruščovova kladná odpověď znamenala pro Kubu naprostý šok. „Castro to Sovětskému svazu nemohl dlouho zapomenout a odvoz rozmontovaných jaderných zbraní považoval pro Kubu za potupnou záležitost. Podle jiného pohledu na vyústění krize to bylo vnímáno spíše jako porážka Sovětského svazu, protože byl donucen rakety odvést,“ myslí si historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Vít Smetana. Hrozba jaderné katastrofy ale byla zažehnána.

„Koncepcí sovětských maršálů bylo udělat z Kuby nepotopitelnou letadlovou loď na břehu Ameriky. Kuba byla pro Sověty dlouhodobým klíčovým ohniskem ve studené válce,“ řekl Valtr Komárek. I přes americkou rezervovanost vůči původním slibům se ale Moskvě podařilo vyjednat stažení amerických raket z Turecka. Blokáda Kuby byla definitivně odvolána 20. listopadu 1962 po splnění Kennedyho požadavků.

V Americe se nyní nachází milionová kubánská exilová komunita. Podle nejnovějšího průzkumu, který na Kubě provedla americká organizace, není s dosavadním režimem spokojeno 80 procent občanů. „Přejí si změnu vlády, ale vlastně ani nevědí jakou. Jsou neinformovaní a izolovaní od okolního světa, takže vlastně ani netuší, koho by měli volit,“ dodal Nikola Hořejš ze společnosti Člověk v tísni. Současná situace na Kubě tak zůstává otevřenou otázkou.

Vydáno pod