Biopaliva mají podíl na potravinové krizi

Praha - Svět trápí největší potravinová krize od druhé světové války. Z části za to podle odborníků mohou dnes velmi populární biopaliva. Po celém světě se šíří nepokoje, jejichž důvodem je v některých případech až trojnásobné zvýšení cen potravin za poslední dva roky. Důvodem těchto dramatických cenových skoků je vysoká cena ropy, která výrobu potravin prudce zdražuje. V poslední době se v této souvislosti také stále častěji mluví i o biopalivech, která měla původně pomoci spasit svět před katastrofou klimatických změn.

Podle řady odborníků je právě produkce biopaliv hlavním důvodem současného dramatického zvyšování cen potravin ve světě. Z potravinářských plodin se totiž stále více zpracovává biolíh nebo bionafta a ceny pšenice, kukuřice nebo například rýže se za rok zhruba zdvojnásobily, což má závažné sociální důsledky ve třetím světě, kde lidé většinu příjmů vydávají za potraviny. Podle Jeana Zieglera, zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny je výroba biopaliv v současné době zločinem proti lidskosti.

„Legislativa, která prosazuje povinné přimíchávání biopaliv, jednoznačně zdražuje potraviny,“ dodal k problému Petr Mach z Centra pro politiku a ekonomiku. Geolog Václav Cílek připomíná, že brzy nastane problém týkající se hladomoru ve třetím světě. „Člověk, kdyby se živil zrním, tak spotřebuje zhruba 260 kilogramů zrní ročně, což odpovídá 100 litrům biopaliva, a to je asi 2000 ujetých kilometrů. Brzy budeme řešit problém, zda ujet 2000 kilometrů, nebo zachránit jednoho Nigerijce či dvě súdánské děti.“ 

Boom obchodování s biopalivy také přispívá k děsivému tempu mýcení deštných pralesů. Vědci navíc stále častěji zjišťují, že řada druhů biopaliv prospívá životnímu prostředí jen velmi málo. I proto, že při jejich výrobě nebo přepravě se spálí velké množství běžné nafty. V některých případech dokonce více než vyprodukovaného biopaliva. 

Do kritiky biopaliv se pustil i britský premiér Gordon Brown. Pochybnosti přiznává i Evropská komise, pro kterou dosud byla biopaliva jednou z vlajkových lodí ekologické agendy. To ale nic nemění na velkorysém cíli unie. Biosložka má do roku 2020 tvořit celou desetinu evropských pohonných hmot. 

Přes všechny pochybnosti se v České republice do pohonných hmot ze zákona přimíchávají dvě procenta biosložky. Od příštího roku to bude ještě více. Evropská komise i Bursíkovi zelení argumentují tím, že nelze rozpoznat škodlivá biopaliva  od těch, která potraviny z polí nevytlačují. „Velmi pozorně se sleduje životní cyklus biopaliv, zkoumá se, jestli škodí, nebo ne. V podstatě nikdo, kdo tomu rozumí, biopaliva jako taková nezavrhuje,“ dodává k problému ministr životního prostředí Martin Bursík. 

Řešení by mohla nabídnout tzv. druhá generace biopaliv. Ta by se nevyráběla z potravin, ale z jakékoliv biomasy. Zatím ale mají k praktickému využití celé roky. Až do té doby zůstanou biopaliva velmi rozporuplným pokusem, jak léčit ekologické neduhy světa. A při návštěvě některé z desítek zemí, kterým hrozí hlad, je lepší se o spalování obilí v nádržích aut raději nezmiňovat.