Praha - V šest hodin ráno 5. května 1945 ohlásil rozhlas v česko-německém hlášení začátek odporu proti hroutící se nacistické nadvládě. Praha povstala a tehdejší dějinné událostí známé pod názvem Pražské povstání se do historie zapsaly jako největší ozbrojený odpor proti nacismu. Jen v průběhu noci na 6. května vyrostlo v ulicích hlavního města tehdejšího protektorátu 1600 barikád. Boje s Němci trvaly až do 9. května 1945, kdy metropoli osvobodila Rudá armáda. Zemřelo během nich více jak tři a půl tisíce Čechů.
Praha povstala proti nacistům
Přípravou povstalecké akce se v závěru války zabývala jak exilová vláda v Londýně, tak i představitelé domácího odboje v Praze. Na konci dubna 1945 se sloučily všechny odbojářské složky a společně vytvořily nový orgán, Českou národní radu. Jejím předsedou se stal profesor Albert Pražák a místopředsedou Josef Smrkovský. V den, kdy povstání propuklo, se Česká národní rada v politickém i vojenském smyslu postavila do čela povstání a deklarovala konec protektorátu.
První se nacistům postavil Přerov
Praha přitom nebyla zdaleka prvním městem na území okleštěného českého státu, které na jaře posledního roku války proti nacistům povstalo. Vlna lokálních revolucí známých pod souhrnným názvem České povstání začala již 3. května v Přerově - tehdy byla ještě nacisty krvavě potlačena.
Situace byla ovlivněna především tím, že Adolf Hitler spáchal 30. dubna v Berlíně sebevraždu. Tato informace se do Čech dostala o dva dny později, tedy ve stejný den, kdy se hlavní město říše, Berlín, vzdalo Sovětům. Všeobecně se očekával pád nacistického Německa, což Čechy povzbudilo k ozbrojenému odporu.
Při bojích byla poničena Staromětstská radnice
Pražské povstání bylo závěrečnou fází českého ozbrojeného odporu. První boje se vedly o budovu rozhlasu. Povstalcům se podařilo získat podstatnou část středu města a částečně se ozbrojit ukořistěnými zbraněmi. Operace řízené generálem Karlem Kutlvašrem zajistily kontrolu nad veškerými komunikačními prostředky ve městě.
Praha se díky bojům na barikádách stala neprůchodnou, a tudíž nepoužitelnou pro ústupové plány Němců. Ti se totiž obávali sovětského zajetí a chtěli do amerických zajateckých táborů. Při bojích s nacisty bylo také zničeno novogotické křídlo Staroměstské radnice, která sloužila za jedno z center protifašistického odboje. Dne 8. května Němci kapitulovali.
Zbraně odzbrojováním Němců
Podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky Stanislava Kokošky bylo Pražské povstání velmi důležité, neboť z Prahy se povstání rozlilo po celém protektorátu a nabylo na intenzitě. „Povstalci měli k dispozici lehkou pěchotní výzbroj, základem byly pušky, lehké a těžké kulomety a pancéřové pěsti. Používali také těžší zbraně, například několik protiletadlových vlaků a dokonce improvizovanou tankovou jednotku,“ uvedl Kokoška.
Definitivní konec bojů v Čechách nastal až 11. května, kdy byly zneškodněny poslední zbytky německých jednotek ve středních Čechách.
- Barikáda během Pražského povstání zdroj: www.ahmp.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/841/84045.jpg
- Adolf Hitler autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/437/43610.jpg
- Staroměstská radnice zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/177/17644.jpg
- Povstalci při pražských bojích proti Němcům zdroj: www.ahmp.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/841/84048.jpg