Vlastním jménem Alexander Crichlow Barker mladší se narodil roku 1919 jako druhé dítě rodiny newyorkského stavitele. Mezi jeho předky patřili zakladatel osady na Rhode Islandu, Roger Williams, a guvernér Barbadosu, sir Henry Crichlow. Vyrůstal v bohaté domácnosti s mnohým služebnictvem, hrál na hoboj a věnoval se americkému fotbalu. Vystudoval prestižní střední Phillips Exeter Academy a dostal se na Princetonskou univerzitu, se studiem však brzy skončil a i přes nelibost rodičů se přidal k divadelní společnosti. V roce 1938 dostal roli na Broadwayi, v Shakespearových Veselých paničkách windsorských, a první filmovou smlouvu měl možnost podepsat v roce 1939 s Twentieth Century Fox. Nebyl však plnoletý a jeho rodiče odmítli smlouvu podepsat za něj.
Po rozkolu s rodinou pracoval v ocelárnách a po nocích studoval strojírenství. Na začátku roku 1941 narukoval do armády a později byl dvakrát raněn v bojích na Sicílii. První film natočil roku 1945 a následovala celá řada malých roliček. První velká role přišla v Tarzanové magické fontáně, ve které ztvárnil desátého filmového Tarzana. Následovaly ještě 4 tarzanovské filmy a mnoho westernů, ale v roce 1957 začal mít s americkým filmem problémy a přestěhoval se do Evropy (s čímž neměl díky své znalosti jazyků problémy). Hrál ve 40 evropských filmech - mezi nejznámější patří Felliniho Sladký život, ale nejvíce jej proslavila kinematografie německá.
V Německu v 60. letech hrál v nejznámějších „osternech“ své doby, a sedmkrát se zhostil role Old Shatterhanda. Postava se mu stala zároveň požehnáním i prokletím, neboť proslavila jeho tvář natolik, že pro něj Hollywood po návratu z Evropy nenašel místo. Lex Barker byl celkem pětkrát ženatý a i přes několik skandalizovaných, ale neprokázaných prohřešků (divoké rodinné hádky a nepřímé obvinění z obtěžování dcery) zanechal ve světě filmu stopu poctivého herce a muže s čistým štítem.
