Praha - Položení základního kamene k pražskému Národnímu divadlu se stalo snad největší národní manifestací 19. století. Myšlenka vlastního českého divadla znamenala totiž pro vlastence ztělesnění národní svébytnosti. Slavnosti, které provázely založení „zlaté kapličky,“ byly stanoveny na dny 15. až 17. května 1868. Oslavy začaly plavbou večerní regaty na Vltavě. Poté se jásající lidé vydali na dvouhodinový pochod z karlínské Invalidovny na staveniště divadla. Na místě se tehdy sešlo na 80.000 lidí. Mezi dychtivými návštěvníky byli především členové mnoha spolků a cechů s prapory, sokolové, krojované delegace a jízdní skupiny ze všech krajů.
Založení Národního divadla provázely dvoudenní oslavy
Hlavním z památných kamenů Národního divadla se stal čedič z posvátné hory Říp. Do něj byla zazděna schránka, která kromě zakládací listiny malované Josefem Mánesem ukrývala plány divadla, pamětní brožuru, mince, bankovky, noviny, časopisy a kus malty z kostnického vězení mistra Jana Husa.
Základy Národního divadla vedle kamene z hory Říp doplnilo ještě asi dalších 20 kamenů. Dochovaný soupis uvádí Radhošť, Blaník, Prácheň, Domažlice, Boubín, Svatobor, Trocnov a další. Památné základy jsou dnes návštěvníkům zpřístupněny v prostoru pod centrální šatnou divadla.