Praha - Česko, Francie a Švédsko se shodly na společném programu pro osmnáctiměsíční předsednictví Evropské unie. Mezi jeho prioritami bude energetika, energetická bezpečnost a klima. Kvůli následnému schvalování ministrů zahraničí nejsou doposud známy podrobnosti. Otázkou stále zůstává, zda se tyto země budou připravovat na předsednictví Evropské unie s Lisabonskou smlouvou nebo bez ní.
Podle předsedy Evropského parlamentu je důležitá silná a rozmanitá Evropa
Program předsednictví Rady Evropské unie a Lisabonská smlouva
Lisabonskou smlouvu zatím přijalo čtrnáct zemí. Česká republika nechává smlouvu posoudit Ústavním soudem a k něčemu podobnému se chystá Německo. V Irsku se smlouva bude schvalovat za dva týdny referendem. „Chceme mít silnou Evropu, ale zároveň chceme, aby si jednotlivé členské země zachovaly svoji identitu. Potřebujeme rozmanitou Evropu, ale tato Evropa musí být schopna jednotně jednat. Například pokud jde o velké otázky v oblasti ochrany klimatu nebo zahraniční politiky. Doufám, že 1. ledna 2009, když začne Česko s předsednictvím, bude reformní smlouva již v platnosti,“ řekl předseda Evropského paramentu Hans-Gert Pöttering.
Česká velvyslankyně při Evropské unii Milena Vicenová, před časem řekla, že odhaduje, že reformní smlouva bude schválena až na jaře roku 2009. Podle Pötteringa není jisté, co by tato kolize v rámci českého předsednictví znamenala. Doporučil, aby se udělalo vše pro to, aby smlouva vstoupila v platnost k původnímu plánovanému datu. Bude to podle něj podstatně jednodušší, než kdyby to bylo později.
Podle Lisabonské smlouvy by měla vzniknout nová funkce předsedy Evropské rady. „Máme spoustu kvalifikovaných osobností, které by mohly tuto funkci zastávat. Je důležité, aby předseda Evropské rady pracoval v kvalitním týmu, aby měl dobré pracovní vztahy s předsedou komise a s dalšími spolupracovníky. Mohla by to také být předsedkyně,“ zamýšlí se předseda Evropského parlamentu. Zároveň by bylo podle něj žádoucí, aby předseda Evropské rady pocházel ze země, která se spolupodílí na všech oblastech vytváření Evropské unie. To znamená země, která je členem Schengenského prostoru a zároveň členem evropské měnové unie.
Reformní smlouva má také přinést širší pravomoci Evropskému parlamentu. Ten nyní rozhoduje v sedmdesáti pěti procentech, ministerská rada ve zbytku záležitostí. V budoucnu bude v zákonodárských otázkách Evropské unie rozhodovat v plné míře Evropský parlament. Například o daňové problematice nebo naplnění evropských směrnic se bude rozhodovat na národních úrovních. Národní parlamenty budou posíleny ve své roli spolupodílení se na utváření zákonodárství Evropského společenství.
Problémy Evropského parlamentu
Velkou mediální ránu zasadily Evropskému parlamentu úniky z interní zprávy o zneužívání peněz na asistenty. „Máme 785 poslanců a jako všude dochází k rozbrojům, které by být neměly. Naší snahou je, aby všechno probíhalo hladce, aby každý zacházel rozumně a přiměřeně s prostředky Evropského parlamentu,“ podotkl Pöttering.
Diskutabilní jsou také dvě sídla parlamentu v Bruselu a Štrasburku. O otázce jednoho působiště však nerozhoduje Evropský parlament, ale vlády. „Pokud to vlády jednomyslně nezmění, tak to jako parlament budeme dodržovat. Ale určitě přijde den, kdy budeme pro Evropský parlament mít sídlo jedno,“ sdělil jeho současný předseda.