Poplatky ve zdravotnictví zůstávají, opozice uspěla pouze s nemocenskou

Praha - Ústavní soud dnes zamítavým stanoviskem opozičního návrhu na zrušení regulačních poplatků skončil projednávání vládní reformy veřejných financí, jeden z nejnáročnějších a nejsledovanějších případů posledních let. Posuzování reformního zákona předřadil většině ostatních kauz a věnoval se mu intenzivně více než půl roku. Z celého komplexu změn napříč právním řádem soudci zrušili jen část ustanovení, podle kterého lidé v prvních třech dnech choroby nepobírali nemocenskou.

Reforma veřejných financí provedená jediným zákonem je dosud asi největším projektem Topolánkovy vlády. Jejím cílem bylo stabilizovat veřejné rozpočty. Jako celek vstoupila v platnost letos 1. ledna. Podle kritiků reforma zatěžuje sociálně slabé. Reformní zákon je prý navíc pro laika naprosto nepřehledný a odporuje základním požadavkům kladeným na podobu právní normy.

Už loni ji ale napadli opoziční politici, kteří navrhovali zrušení celé reformy, případně jejích částí. Kvůli obsažnosti rozdělili ústavní soudci reformu na tři části - daňovou, zdravotnickou a sociální oblast.

Opozice uspěla jen se sociální částí reformy 

Zrušení daňové části v lednu soud odmítl, rozhodnutí ve věci druhé, týkající se zdravotnictví, odročil s tím, že potřebuje formulovat své stanovisko. Po projednání sociální části reformy pak ústavní soudci zrušili ustanovení, podle něhož lidé za první tři dny pracovní neschopnosti nedostávají nemocenskou. Do nové vládní úpravy tak budou zaměstnanci od července pobírat na začátku nemoci 60 procent platu. Zákon prý poškozoval ústavní práva zaměstnanců. Dnes soudci zamítli návrh na zrušení zdravotnické části, čili poplatků.

V řízení Ústavní soud použil i neobvyklé prostředky. Mezi ně patřilo i rozdělení reformy na tři tematické bloky a přizvání svědků - premiéra Mirka Topolánka a ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Způsob vedení výslechu některými soudci včetně předsedy Pavla Rychetského a místopředsedkyně Elišky Wagnerové pak vyvolal patrně nejostřejší kritiku Ústavního soudu za poslední roky. Podle místopředsedy vlády Petra Nečase část soudců jednání politizovala a hovořila jako zákonodárci ČSSD a KSČM.

Kromě posuzování reformy veřejných financí mají soudci na stole i další ostře sledované právní normy, které mají politický podtext. V nejbližší době to bude patrně Lisabonská smlouva, později možná také smlouva o umístění radaru v Brdech.

Vydáno pod