Praha - Pražský magistrát se bude snažit zabránit pochodu pravicových extremistů bývalou židovskou čtvrtí všemi možnými prostředky. K Nejvyššímu správnímu soudu podá kasační stížnost na rozsudek městského soudu, který zrušil předchozí úřední zákaz pochodu. Mluvčí magistrátu Jiří Wolf připustil, že v krajním případě může magistrát celou akci rozpustit přímo na místě v den konání.
Magistrát chce zabránit pochodu extremistů všemi možnými prostředky
Tzv. kasační stížnost nemá podle právníků odkladný účinek. Soud by jej musel přiznat. S největší pravděpodobností by to ale nestihl, protože pochod se má konat již v sobotu 10. listopadu.
První impuls k okamžitému rozpuštění dává úředník státní správy, který se účastní všech shromáždění. Ve spolupráci s policií lze pak akci ukončit. Podle Wolfa je třeba si uvědomit, že není možné, aby se dvě shromáždění konala na jednom místě. Příznivci pražské židovské obce se zde totiž setkávají každou sobotu, a z tohoto důvodu je tento prostor v tu dobu vždy chráněn a zabezpečen.
Pietní shromáždění, mimo jiné i k uctění památky obětí křišťálové noci, plánuje na tuto sobotu i pražská židovská obec. Uskuteční se u Staronové synagogy. Židovská obec chce radikálům v pochodu zabránit, ale problém bude řešit poklidnou cestou - odmítá aktivní odpor, k němuž vyzvala Židovská liberální unie.
Zákaz magistrát zdůvodnil tím, že oznámený účel shromáždění „směřuje k výzvě k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti občanů pro jejich národnost, původ a náboženské vyznání“. Akce ale byla ohlášena jako protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku. Magistrát dospěl na základě posudků k závěru, že oznámený účel je zástupný.
Soud ve verdiktu uvedl, že právní úvahy magistrátu jsou nesrozumitelné. V rozsudku stojí, že magistrát nemá podle něj pravomoc zkoumat, zda oznámený účel shromáždění je nebo není fiktivní a dovozovat, jaký je nebo mohl být skutečný důvod. Magistrát soudu oponuje tím, že předal dva posudky, podle nichž se prokazatelně jedná o neonacistické hnutí.
Úřad může podle soudu posuzovat pouze účel, který byl oznámen. Nemůže se zabývat údajnou souvislostí svolavatele s ultrapravicovým hnutím Národní odpor, jeho prý neonacistickými názory a souvislostmi pochodu s tzv. křišťálovou nocí. Historik Jan Uhlíř k tomu v ČT dodal, že účel pochodu lze v tomto případě dobře dopředu odhadnout.
Magistrát zakázal pochod již dříve, argumentoval možnými potížemi v dopravě. Podle svých představitelů udělá vše pro to, aby extremisté židovskou čtvrtí neprošli. Demonstrace vzbudila kritiku židovských organizací a do věci se vložil i prezident Václav Klaus. Vyzval odpovědné orgány, aby konání politicky a morálně nepřijatelné akce nedopustily.
Předseda Židovské obce v Praze František Bányai sice připustil, že magistrát ve svém postupu pravděpodobně zpočátku pochybil, nicméně v tuto chvíli se snaží všemi dostupnými prostředky zabránit plánované akci extremistů. Připomněl, že podobná situace zde byla již před čtyřmi lety. Židovská komunita se tam tehdy shromáždila a demonstrace kolem ní neprošla. Bányai sice ocenil skutečnost, že v České republice je antisemitismus společensky nepřijatelný, ale jeho projevy lze velmi často vidět na ulicích, na stadionech a na židovských hřbitovech. Přesto se domnívá, že policie je v poslední době zkušenější a ví, jakým způsobem se v obdobných situacích chovat.
Právě „křišťálová noc“ je mimo jiné hlavním důvodem odporu proti extremistické akci. Šlo o přímou odpověď nacistické strany na reakci polského Žida žijícího ve Francii, který se kvůli odsunu jeho židovských rodičů z Německa pokusil o demonstrativní vraždu německého velvyslance v Paříži. To se mu nepodařilo a jako náhradní osobu si vybral antinacistu Ernsta von Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil.
Když německý diplomat 9. listopadu zraněním podlehl, vystoupil nacistický ministr propagandy Josef Goebbels s plamenným protižidovským projevem vyzývajícím k pomstě. Sotva sestoupil od řečnického pultu, všem místním velitelům po celém Německu byly telegraficky předány rozkazy, aby jednotky SA vyšly do ulic a zasáhly proti židovskému majetku. Již v noci začaly oddíly SA vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočit na židovské objekty. Třpyt rozbitého skla výloh, oken a lustrů v noční tmě dal této brutální akci název Křišťálová noc.
Historik Jan Uhlíř v ČT k tomu připomněl, že následkem akce byl odsun více 26 tisíc německých Židů do koncentračních táborů, shořelo nebo poškozeno bylo 171 synagog a přímo při pogromu zemřelo 100 lidí. Rozbito bylo 7, 5 tisíce židovských obchodů. „Podílela se na tom samozřejmě NSDAP, ale na tom rabování se účastnili i normální Němci,“ dodal Uhlíř.