Podpisem hlavní dohody o radaru končí patnáct měsíců vyjednávání

Praha - Česká vláda oficiálně zahájila jednání se Spojenými státy o vybudování americké protiraketové základny v Brdech loni v březnu. Přesto, že většina české veřejnosti stále nesouhlasí s umístěním americké radarové základny na českém území, podepíše zítra v Praze šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem hlavní smlouvu o umístění amerického radaru v Česku a dohodu o vědecké a průmyslové spolupráci. Podpis důležité třetí smlouvy o statutu sil, tzv. SOFA zatím není na pořadu dne. Jednání stále pokračují, zbývá uzavřít kapitola, která se zabývá daněmi a poplatky.

Obě smlouvy, které jsou předpokladem pro umístění radaru ve vojenském prostoru v Brdech, musí ještě schválit parlament. Dokumenty budou schvalovány stejným způsobem jako ostatní mezinárodní smlouvy, což znamená, že sněmovna je bude schvalovat jako celek, bez možnosti cokoliv v dokumentech změnit.

Poprvé Američané přijeli kvůli radaru v létě 2006

25. ledna 2007 USA požádaly o umístění radaru v Brdech.

28. března 2007 Česko oficiálně zahájilo jednání o základně.

8. července 2008 Podpis hlavní dohody o radaru

Předběžné konzultace o rozmístění prvků protiraketové obrany zahájily USA se zeměmi regionu již v roce 2002. V únoru 2004 se česká vláda rozhodla zahájit jednání o technických parametrech případné základy. Lokality vhodné pro vybudování radarové základny si Američané přijeli obhlédnout v červenci 2006. Experti tehdy zkoumali vojenské prostory Boletice, Libavá a Brdy. Vláda o americké snaze začala veřejnost informovat až v lednu 2007. Tehdy premiér Mirek Topolánek oznámil, že Američané chtějí na českém území vybudovat pouze radarovou část základny, s raketovou pak počítají na polském území. Na konci ledna 2007 pak Spojené státy oficiálně požádaly českou stranu o umístění radaru v Brdech.

Oznámení dohody o základně na summitu v Bukurešti

Letos v únoru se jednání o radaru začala pomalu chýlit ke konci. Česko se s USA mimo jiné dohodlo i na tom, že v hlavní smlouvě upravující podmínky pro případnou stavbu radaru v Česku bude samostatná kapitola o propojení stanice s NATO. Právě skutečnost, že jak americká, tak i česká strana chtěly, aby systém protiraketové obrany ve střední Evropě byl začleněn do alianční obrany, vedla obě zúčastněné strany k tomu, aby se snažily vyjednání ukončit do zahájení summitu NATO v Bukurešti. Obě země přípravu smluv nakonec zvládly a právě letos v dubnu se zástupci na summitu NATO v Bukurešti dohodli podpořit projekt vybudování americké protiraketové obrany v Evropě. NATO podle závěrů summitu počítá s jejím začleněním do vlastní protiraketové obrany.

Jak to bude s kontrolou ruských inspektorů

Jedním ze sporů, které se objevily ve vzájemném vyjednávání, byly kontroly ruských inspektorů. V říjnu 2007 jednal americký ministr obrany Robert Gates s premiérem Topolánkem. Gates tehdy uvedl, že na amerických základnách v ČR a Polsku by mohli působit i ruští zástupci. Topolánek později řekl, že ruští inspektoři by mohli základnu občas kontrolovat, trvalou přítomnost ruských vojáků však vyloučil. Toto stanovisko české vlády je zatím neměnné. Přístup ruských inspektorů k uvažované základně v Česku by měl být možný pouze se souhlasem České republiky, nicméně ruská strana stále trvá na stálé přítomnosti ruských expertů na základně.

Počínaní vlády nelibě sleduje kromě veřejnosti i celá opozice

Od loňska pokračují protestní akce proti základně, většinou je organizuje iniciativa Ne základnám, Liga starostů proti radaru, Komunistický svaz mládeže či Greenpeace. Některé obce z Brd a okolí v místních referendech stavbu radaru odmítly. Z parlamentních politických stran základnu odmítají zejména komunisté. Sociální demokracie chce o základně minimálně vyhlásit referendum. Avšak speciální zákon o referendu k umístění americké radarové základny sněmovna zamítla. Problém s radarem má i nejmenší koaliční Strana zelených, hlasovat pro například nechtějí ani dvě její poslankyně. Záměr také ostře kritizují ruští představitelé, kteří opakovaně hrozí odvetnými opatřeními, pokud bude americký plán realizován.

Vydáno pod