Sofie/Brusel - Evropská komise schválila zmrazení stamilionových dotací určených pro bulharské zemědělství a infrastrukturu. Reaguje tak na nedostatečný boj Bulharska s mafií, která zemi paralyzuje již od pádu komunismu v roce 1989 a evropské dotace údajně využívá k vlastním účelům. Vedle Evropské unie si od zásahu Bruselu slibují změnu i obyčejní Bulhaři. Spjatost vládnoucích elit s nečistými byznysmeny vytváří špatný obraz země, která je kvůli mafiánským praktikám a nekalým obchodům také nejchudší zemí Evropské unie.
Dnešní Bulharsko? Mafie a znovu mafie
Brusel již dlouhodobě kritizuje neschopnost bulharské vlády účinně bojovat s organizovaným zločinem v zemi. Během jednoho a půl roku členství země v EU Evropská komise několikrát Sofii varovala a 23. července nakonec přistoupila ke zmrazení půl miliardy eur, která měla přispět k rozvoji bulharské ekonomiky. Podle bruselské zpravodajky ČT Barbory Šámalové existuje odůvodněné podezření, že se peníze z evropských fondů rozkrádají a vláda nejeví ochotu s tím něco udělat. Jde přitom o peníze daňových poplatníků.
„Bulharsko je v Evropě zemí, která se nejvíce podobá mafiánskému státu. Přátelství mezi politiky, byznysmeny a organizovaným zločinem je zde možná podobné jako v Sicílii. A děje se na úrovni vysoké politiky,“ popisuje bulharské prostředí novinář Respektu Tomáš Lindner. Například až po nátlaku z Bruselu musel letos v dubnu odstoupit ministr vnitra Rumen Petrov zapletený do obchodu se zbraněmi a informování mafie o vnitřních poměrech v policii.
Mafie ovládá letoviska, reality i drogový trh
Mafiáni, kteří sami sebe označují za byznysmeny, mají velký vliv i v černomořských letoviscích a přístavech, okupují trh s realitami. Stojí za černými obchody se zbraněmi a drogami, o Bulharsku se mluví jako o hlavním transportním státě pro asijský heroin na evropský trh. Kupování hlasů ve volbách je podle občanů běžnou praxí. „Tím, že je Bulharsko členem EU a že se považuje za demokratické, tak do něj nejezdí žádní volební pozorovatelé jako do států typu Zimbabwe nebo Keni,“ doplnil Lindner.
Pochybuje se i o nezaujatosti bulharské justice. Členské země EU dosud neuznávají bulharské rozsudky, protože k tamním soudům nemají důvěru. Špatnou práci soudů dokresluje i fakt, že za 150 vražd mafií, které se od roku 1990 udály jen v Sofii, nebyl obviněn ani jeden člověk. „Tyto vraždy se staly pravidlem, aniž by následovalo úspěšné stíhání,“ podotknul mluvčí Evropské komise Mark Gray. Sami Bulhaři proto více věří Bruselu než vlastní vládě. Poslední opatření EU chápu jako šanci, jak zvrátit korupční atmosféru v zemi.
Počátkem byla komunistická tajná policie
Kořeny bulharské mafie sahají až do komunistické éry, kdy byla bulharská tajná policie napojena na obchody se sovětskými zbraněmi do afrických a asijských zemí i do pašování drog. Tyto struktury se poté v 90. letech osamostatnily a lidé, kteří černý obchod řídili za komunismu, v něm nadále pokračovali. Komunistická strana se navíc po revoluci v roce 1989 nereformovala, jen se přejmenovala na socialistickou (dnes vládnoucí Bulharská socialistická strana), vyhrála první volby a dodnes se drží u moci.
GALERIE
Bulharské černomořské letovisko