Praha - Policejní spis Krakatice byl založen na konci 90. let a obsahuje informace o napojení organizovaného zločinu na politiky a státní správu. Spis byl založen protikorupční policií k vyšetřování deliktů spojených se skupinou později zavražděného mafiánského bosse Františka Mrázka včetně korupce a finančních machinací. Měl se zabývat prorůstáním státní správy a organizovaného zločinu. Nakonec ale k obvinění konkrétních lidí nedospěl. Spis obsahuje zejména informace o sledování a odposleších, které se ze spisu dostaly do rukou médiím.
Média využívají informace ze spisu Krakatice již od roku 2006
Detektivové již v roce 2000 konstatovali, že získané informace hovoří o napojení zájmových osob na politiky zejména z řad členů ODS a ČSSD, poradce ministrů, pracovníky ministerstev, vysoké bankovní úředníky, pracovníky NBÚ, státní zástupce, policisty, finanční úřady, významné advokátní kanceláře, média a další oblasti.
Od loňského roku se postupně objevují v médiích jména vysokých českých politiků, kteří podle informací ze spisu Krakatice měli styky s lidmi kolem zavražděného Františka Mrázka. V poslední době média ukazují na Vlastimila Tlustého, Ivana Langera a Jiřího Paroubka. Problémem úniku informací ze spisů se zabýval i Úřad na ochranu osobních údajů. Podle jeho šetření má k policejním spisům přístup příliš mnoho lidí.
Igor Němec (ÚOOÚ)
„Náš úřad prováděl kontrolu na ministerstvu vnitra, která ukázala, že systémově není zabezpečeno to, aby neunikaly takové věci, jako jsou odposlechy. Jsou to údaje osobního charakteru, ke kterým má přístup mnoho lidí. K některým údajům může mít přístup až tři tisíce lidí.“
Tlustý, Langer, Paroubek a další - všichni jsou v Krakatici
Právě policejní odposlechy, které se dostaly do rukou novinářů, jsou hlavním zdrojem spekulací, že všichni politici mohli být napojeni na organizovaný zločin. Z nich například vyplývá, že Mrázek prý nabízel bývalému ministrovi financí Tlustému mimo jiné třímilionový úplatek za protislužby. Nicméně z materiálů není jasné, zda Tlustý tyto peníze přijal. Tlustý popírá, že by se s Mrázkem někdy setkal.
Tlustého měl Mrázek řídit prostřednictvím svého spolupracovníka Igora Šafranka. V policejních odposleších, které byly před lety nasazeny na Mrázka, podnikatel poslance údajně nazývá „Téčko“ nebo „Tlusťoch“.
Informace o kontaktech Tlustého s Mrázkem, kterého neznámý pachatel zastřelil v lednu 2006 v Praze, se objevily již loni. Tlustý prý figuroval v policejních odposleších Mrázka z roku 2000, podle nichž se intenzivně stýkal se Šafrankem, s nímž od roku 1999 působil i ve společné firmě. Tlustý tehdy vysvětlil, že prý netušil, že lobbista je Mrázkův člověk. Nikdy mu údajně také nesděloval závažné informace.
Ve spisu se objevuje i jméno ministra vnitra Ivana Langera kvůli jeho kontaktům na právníka a podnikatele Luďka Sekyru, kterého tehdy detektivové zařadili do Mrázkovy skupiny a odposlouchávali ho. Odposlechnuté hovory údajně dokazují, že Langer za zájmy skupiny, která se na jaře 2000 snažila získat největší tuzemskou stavební společnost IPS, lobboval u šéfů Investiční a poštovní banky. Sekyra Langera požádal o přímluvu při zajišťování financí na koupi akcií. Ministr k tomu uvedl, že měl pouze zájem na tom, aby český stavební gigant zůstal v českých rukou. O Mrázkově roli a propojení s Luďkem Sekyrou prý neměl ani tušení.
Z přepisů odposlechů také údajně vyplývá, že se přes své spolupracovníky Mrázek snažil využít i současného předsedu sociální demokracie Jiřího Paroubka, který měl být podle plánů kontroverzního podnikatele a lidí v jeho okolí nápomocen při koupi stavební firmy Inženýrské a průmyslové stavby (IPS). Z telefonických rozhovorů však není zřejmé, zda se předseda lobbování za IPS aktivně zúčastnil. Paroubek byl v té době ekonomickým náměstkem pražského primátora a Mrázek chtěl využít jeho vlivných přátel. Mezi ně patřil i šéf Živnostenské banky Jiří Kurnet a Živnostenská banka v té době držela část akcií IPS. Právě Paroubek vyzval Langera kvůli spojení s Mrázkem k odstoupení z funkce.
V rámci šetření kolem spisu Krakatice policie narazila například i na bývalého šéfa hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Josefa Hojdara z ČSSD.
Mrázkovi lidé se angažovali i v bankách
Spis například obsahuje informace o tom, jak Mrázkovi lidé zařizovali v České spořitelně ještě před její privatizací pro spřízněného podnikatele vyřešení devadesátimilionového dluhu, který nakonec nebyl nikdy splacen. Bankéř ústavu - podle policejních záznamů jejich dlouhodobý kontakt - zařídil, že spořitelna případ ani nedávala k soudu. Další kauza popisuje, jak si skupina kolem Mrázka pojistila, aby vyhrála výběrové řízení na odkup lukrativní pohledávky vyhlášené Konsolidační agenturou. Předem totiž získala konkurenční nabídky.
Letos v březnu se objevila informace, že ze spisu zmizelo asi 1 600 stránek, dokument má celkem 10 000 stran. Langer tehdy řekl, že za ztrátou stojí tři bývalí policisté. Potrestáni ovšem prý nebudou, protože byl jejich skutek již promlčen. Inspekce ministerstva vnitra se začala případem zabývat loni na podzim, kdy novinář Jaroslav Kmenta začal zveřejňovat úryvky ze své knihy Kmotr Mrázek. Kmentovy články i kniha, kterou novinář vydal v závěru minulého roku, totiž prý vycházely právě ze spisu Krakatice.