Mexiko - Studentské hnutí roku 1968 v Mexiku považují mnozí historici za první velkou trhlinu režimu Institucionální revoluční strany (PRI). Podle nevládních organizací si demostrace vyžádala zhruba 300 životů i tisíce politických vězňů. Roztržky na náměstí Tří kultur ukončil až brutální zásah policie. Deset dnů nato zahájil ve stejném městě mexický prezident XIX. olympijské hry.
Demonstrace studentů v Mexiku - brutální zásah policie
Masakru předcházely několikatýdenní masové demonstrace studentů, k nimž se posléze připojila i část obyvatel hlavního města, nespokojená mimo jiné s vysokou nezaměstnaností a rozbujelou korupcí ve státní správě. K radikalizaci studentského hnutí roku 1968 přispěly i reformy ve školství, jimiž vláda prezidenta Gustava Díaze Ordaze zpřístupnila střední a vysoké školy širším vrstvám společnosti.
Rozbuškou hnutí se staly potyčky mezi studenty dvou vysokých škol v hlavním městě. Některé prameny uvádějí, že střet studentů byl ještě umocněn provokatéry, aby vláda mohla v době příprav na olympijské hry „uklidit nebezpečné živly.“ Krátce nato se nepokoje opět rozpoutaly. Protest proti nedávnému brutálnímu policejnímu zásahu a připomínka 15. výročí zahájení kubánské revoluce skončily srážkami s policií, které si vyžádaly několik stovek zraněných a desítky zatčených.
V následujících dnech vstoupilo do protestní stávky několik škol, které mimo jiné požadovaly zrušení paragrafu o „sociálním rozkladu,“ jenž umožňoval policii zasahovat proti manifestacím. Během srpna se připojily i školy mimo metropoli, takže počet stávkujících studentů vzrostl na asi 150 tisíc. Stupňovaly se však také policejní zásahy. Do ulic v centru města vyjely i obrněné vozy a věznice se plnily rebelujícími studenty. Nepokoje utichly až 2. října, ne tak policejní brutalita.