Hostem rubriky Studia 6 Profil z 8. října byl německý režisér Reinhard Hauff. Hauff ve svých filmech často velmi nekompromisně zobrazuje realitu německé společnosti. Například jeho filmy Nůž v hlavě a Stammheim (film získal Zlatého medvěda na Berlinale) se věnují problematice Frakce Rudé Armády (RAF). Právě tato filmová díla se ocitla na programu třetího ročníku Festivalu německy mluvených filmů - Der Film, který se koná od 1. do 9. října v Praze v kinech Aero a Světozor. Reinharda Hauffa zpovídala moderátorka Daniela Písařovicová.
„Měli bychom se vyjádřit k tomu, co se děje,“ říká režisér Reinhard Hauff
Vaše filmy pojednávají o levicovém extremismu, věnujete se problematice RAF. Čím vás toto téma natolik zaujalo, že jste mu věnoval dva z vašich filmů?
Tehdy mi bylo jako skutečným aktérům. Byl jsem mladý a velmi jsem se zajímal o roli těchto lidí stojících na okraji společnosti. Sám jsem měl podobné názory.
Máte tedy zkušenost s levicovým extremismem. Sympatizoval jste zpočátku s tímto hnutím?
Samozřejmě. Už jen z politických důvodů jsem mu byl velmi blízký. Ovšem pak jsem se rozhodl, že nechci jít cestou extremismu, a chtěl pracovat pro film a televizi.
Setkal jste se s někým z proslulé bandy Baader, Meinhofová, která stála za vznikem RAF?
Osobně jsem nikoho neznal. Jednou jsem se velmi krátce setkal s Baaderem, ale jinak je neznám.
Kde jste tedy čerpal podklady pro vyprávění vašich filmů?
Nikdy jsem nebyl osobně účasten soudního procesu. Nicméně jsem dostal kompletní soudní spis. Film Stammheim je potom rekonstruován pouze podle protokolů soudních spisů. Ani jedno slovo není vymyšlené, jde skutečně o jakousi komprimovanou rekonstrukci celého procesu.
Znamená to tedy, že jsou vaše filmy ryze realistické a není v nich žádná fikce?
V tomto filmu je málo fikce, nicméně všechny ostatní filmy, které jsem dělal, jsou fikce. Stammheim je výjimka.
O čem jsou vaše filmy Nůž v hlavě a Stammheim? Co je spojuje kromě levicového extremismu a v čem se odlišují?
Stammheim je skoro rekonstrukce skutečného soudního procesu. Jsou tam upravené, komprimované originální texty, protože proces byl velmi dlouhý. Ovšem Nůž v hlavě je úplně jiný případ. Jde o fiktivní příběh muže, který dostal nožem do hlavy od policisty. Díky tomu ztratil veškerou paměť a vše se musí učit od začátku. Zneužívá ho ale levice i jiné strany. Jde vlastně o příběh o politických hnutích té doby, který je vyjádřen velmi soukromě. Takže asi tak to funguje.
Nůž v hlavě je prý na festivalu německých filmů Der Film, který v těchto dnech probíhá v Praze, nejdrásavějším filmem této sekce. Točil jste ho s tímto záměrem? Je správné, že vyvolává takovéto reakce?
Nechápu, co myslíte, když říkáte, že je drásavý. Je to nejstarší film festivalu. Na druhé straně je to film, který vyvolal v Německu mnohé diskuze. A i když je starý, myslím si, že je to docela dobrý film.
Jeho problematika je pochopitelná i dnes. Jde o starý sen někoho, kdo by mohl už jako dospělý začít zcela znovu.
Jak vidíte stoupence hnutí RAF? Byli to naivní snílci, kteří se skutečně snažili změnit svět? Objevují se také názory, že to byli chladnokrevní zločinci, kteří sice něco kritizovali, ale ve své podstatě dělali to samé?
Dnes se tvrdí spíše druhá část vaší otázky, zejména u mladých lidí. Nicméně to je velmi špatné. Na začátku určitě měli politické snahy a jejich motivy byly jasné. Potom se více izolovali, jak to bylo i v jiných politických hnutích. Média si s tím hrají, ale RAF dnes už nehraje žádnou roli.
Jenže politické motivy mohou přijít znovu. V současnosti probíhají velké krize. Měli bychom se vyjádřit k tomu, co se děje. A jakmile přijde nějaké nové hnutí, budu u toho.
Proč je RAF v Německu stále živým tématem?
Osobně nevím. Několik mladých lidí to možná zajímá, protože si myslí, že se tehdy ve společnosti dělo více a bylo to dobrodružnější. Ono to ale nebylo tak akční a dobrodružné. Byl to opravdu docela nebezpečný život pro mnoho lidí a ne nadarmo si řada takových odseděla mnoho let ve vězení.
Nevím, proč v Německu panuje takový zájem o RAF. Někdy si myslím, že je to spíše otázka médií. Běžné obyvatelstvo už takový zájem nemá. Existují sice politické problémy, ale jsou jiné.
Viděl jste už na Oskara nominovaný snímek Baader Meinhof Komplex? Vidíte nějaké paralely s vašimi filmy Stammheim a Nůž v hlavě?
Viděl jsem ho. Je to zcela jiný film. Je to podobné téma, ale úplně jiný přístup. Domnívám se, že je to velmi nepolitický film. Tento film šel mimo mě.
Může po tolika letech film s touto tématikou přinést ještě něco nového a objevného, nebo jde jen o emoce, které má v lidech vyvolávat?
Ne.Nevím. Jde o akci a biják a prachy.
Která další témata jste ve svých filmech zpracovával?
Většinu svých filmů jsem věnoval sociálním problémům. Někdy to bylo historické, někdy ne. Dokonce jsem jednou začal točit v Československu film o uneseném dítěti od paní z Lidic. Byl to kluk, který pak odešel do Jižní Ameriky, kde se potom film odehrával. Film se ale začal točit tady, čehož si několik lidí v Jižní Americe cenilo. Tomuto klukovi se totiž jako dospělému stalo totéž, co se stalo jeho rodičům, když byl dítě. A to, že fašisté unesli jeho dítě.
Začínal jste jako herec. Co vás přimělo stoupnout si za kameru?
Nikdy jsem nebyl profesionální herec. Hrál jsem sice v mnoha filmech, ale spousta jiných režisérů hrála také.
(redakčně kráceno)