Pardubice - Velká pardubická steeplechase je nejstarším a nejtěžším překážkovým dostihem u nás. Od ostatních závodů se liší především délkou dráhy, počtem a charakterem přírodních překážek a rozmanitostí povrchu. Délka trati a překážky se v průběhu historie závodu už několikrát změnily a upravily. Dnešní dostih měří 6900 metrů a obsahuje 30 překážek, z nichž nejtěžší a nejznámější je Taxisův příkop.
Velká pardubická steeplechase - poprvé startovalo 14 koní
Velká pardubická se poprvé pořádala v roce 1874. O založení tradice jezdeckého závodu se tehdy zasloužili členové parfosní společnosti v Pardubicích, hrabě Max Ugarte, princ Emil Fürstenberg a hrabě Octavian Kinský. Z pověření Českého závodního spolku vytyčili dráhu velkého překážkového dostihu, který se stal prvním ročníkem Velké pardubické steeplechase.
Na start premiérového závodu se tehdy postavilo čtrnáct koní. Nejrychlejším z nich se stal šestiletý hřebec Fantome vedený anglickým žokejem G. Sayersem. Ten se mohl těšit na největší díl z celkové dotace 8000 zlatých.
V roce 1890 zvítězil poprvé kůň trénovaný českým trenérem. Valacha Alphabeta tehdy připravoval trenér Dobrovský. O dvanáct let později stanul na stupních vítězů dokonce český žokej Ulrich Rosák. Historickým hrdinou soutěže se stal legendární kůň Železník, kterého přivedl čtyřikrát na prvním místě do cíle pětinásobný vítěz Josef Váňa.
Dostihu se v průběhu historie zúčastnilo také několik žen. Jako první Lata Brandisová, která s klisnou Normou zvítězila v roce 1937. V šedesátých letech byla pravidelnou účastnicí Eva Palyzová, která v letech 1965 a 1971 vybojovala s Cavaletem a Metálem druhá místa. Dalšími žokejkami pak byly Angličanka Charlotte Brew, Jana Nová a Martina Růžičková a Lucie Baluchová.