Würzburg - Svůj nejvýznamnější objev zaznamenal fenomenální německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen 8. listopadu 1895. Při pokusech s katodovými paprsky objevil nový druh záření, které pojmenoval paprsky X. Měly několik pozoruhodných vlastností: působily na fotografické desky, ionizovaly vzduch, pronikaly různými materiály, dokonce i lidským tělem. Záhy se začaly využívat ve vědeckém výzkumu, technice a lékařství. Za objev těchto paprsků, které byly na jeho počest pojmenovány rentgenovými, získal v roce 1901 jako vůbec první vědec Nobelovu cenu za fyziku.
Wilhelm Conrad Röntgen objevil paprsky X
Podobně jako řada jiných fyziků zkoumal německý vědec Wilhelm Conrad Röntgen v 90. letech 19. století záření katodové trubice. Náhoda fyzikovi pomohla k objevu, který úplně změnil diagnózu i léčbu nemocí. Röntgen, který nepatřil k úzce zaměřeným vědcům, v roce 1895působil na univerzitě ve Würzburgu a studoval katodové paprsky - světlo, které vychází z jedné ze dvou elektrod uzavřených ve vakuu ve skleněné trubici a napojených na vysoké napětí.
Večer 8. listopadu 1895 zatemnil laboratoř a katodovou trubici zabalil do černého papíru, aby z ní neunikl ani paprsek světla. Když zapnul proud, na pracovním stole se rozsvítil nazelenalý obláček. Světélkovalo malé stínítko z lepenky pokryté solí barya. Bylo zřejmé, že z trubice kromě katodového záření vycházelo ještě záření zcela jiného druhu. Neviditelné paprsky, které procházely černým papírem a dopadaly na stínítko.
Pak Röntgen zjistil, že paprsky procházejí i jinými materiály kromě olova. Paprsky, schopné „fotografovat kosti v těle“, Röntgen pojmenoval prostě X, neboť netušil, jak vlastně vznikají, i když správně předpokládal, že by to mohl být určitý druh záření podobný světlu s mnohem kratší vlnovou délkou.
A to ještě nikdo nevěděl, že určitým druhem rentgenového záření lze ničit zhoubné nádory a léčit nemoci. Desetiletí trvalo, než bylo možné za pomoci kontrastních látek precizněji zobrazovat lidské orgány. Rentgen také umí odhalit skryté vady materiálů. Prozařováním olejových obrazů se zjišťují detaily jejich konstrukce, způsob nanášení barvy, a tak ověřuje pravost. Rentgenem se prosvěcují mumie, dinosauří vejce či podezřelé zásilky a zavazadla. Rentgenová astronomie umožňuje rozpoznat vzdálené hvězdy a sledovat časově nejvzdálenější období vesmíru.