Praha - Reforma zdravotnictví je jedním ze zásadních témat ministra rezortu Tomáše Julínka a objevila se i jako základní prvek v programovém prohlášení současné vlády. Její uvedení do praxe však od začátku provázejí komplikace. V současnosti reforma narazila na úrovni vládního jednání na připomínky KDU-ČSL a zelených. Premiér vlády Mirek Topolánek chce alespoň část zákonů odeslat do sněmovny k projednávání co nejdříve.
Reforma zdravotnictví nastoupila trnitou cestu ke schválení
V dubnu tohoto roku představil Julínek šest legislativních pilířů chystané reformy, která má podle něj zlepšit postavení pacientů a přiblížit české zdravotnictví evropskému.
Podstata legislativních kroků
- Zákon o zdravotních službách stanovuje základní obecné podmínky poskytování zdravotní služby. Zajišťuje také třeba právo na informaci o zdravotním stavu pacienta i to, kdy může být ošetřen bez souhlasu.
- Zákon o specifických zdravotních službách upravuje podmínky pro umělé těhotenství a ukončení těhotenství.
- Zákon o univerzitních nemocnicích má umožnit převedení fakultních nemocnic na akciové společnosti. Dvě třetiny akcií by vlastnil stát a třetinu univerzita. Měl by však zaručit, že zařízení nebudou privatizována.
- Dojezdové časy vozů záchranných služeb mj. stanovuje Zákon o zdravotnické záchranné službě. Podle něj budou za provoz záchranek zodpovědné kraje.
- Cílem Zákona o zdravotních pojišťovnách je privatizace zhruba třetiny stávajících pojišťoven.Norma má vymezit činnost pojišťoven a stanovit podmínky pro získání licence.
- Dostupnost konkrétních zdravotních služeb má definovat Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Pojišťovny by mohly nabízet různé zdravotní plány, mohly by omezit nabídku péče neplatičům pojistného. Pacienti by si rovněž mohli připlatit na nadstandardní služby. Vzniknout by měl Úřad pro dohled nad zdravotními pojišťovnami, který bude kontrolovat jejich hospodaření a pojištěnec se bude moci k tomuto úřadu odvolat.
Vzhledem ke kontroverznosti posledních dvou jmenovaných zákonů musel ministr Julínek rozdělit balíček na dvě části. První čtyři zákony měla přijmout vláda v první fázi a později pak zbylé dva, které měly být do té doby přepracovány s ohledem na výtky koaličních partnerů. První balíček tedy dorazil do vlády ve středu 12. listopadu 2008, ale po několikahodinovém jednání přesunul premiér Topolánek projednávání zákonů na další středu. Čtyři předložené zákony z pera Tomáše Julínka totiž narazily na překážku v podobě lidovců a zelených. Do té doby se má reformními zákony zabývat expertní tým složený z 2 odborníků z každé koaliční strany, poslanců, kteří se chtějí podílet na připomínkách k zákonům, a z představitelů Julínkova týmu.
Co „nepřekousla“ KDU-ČSL
KDU-ČSL se v médiích již delší dobu staví především proti návrhu upravujícímu potraty. Podle něj by mohly interrupci v ČR podstoupit i cizinky, což by mohlo vést k „potratové turistice“. Podle ministerstva zdravotnictví je ale tato změna nutná kvůli souladu s evropským právem. Občané EU totiž mají v dané členské zemi nárok na stejné služby jako místní. Předseda lidovců Jiří Čunek označil současnou podobu zákona za eticky nepřijatelnou. Dále lidovcům překáží třeba také úprava umělého oplodnění, změny ve zdravotním pojištění či omezování a rušení některých zařízení.
Co odmítají zelení a ČLK
Zeleným se nelíbí především novela o pojištění. Odkazují se na legislativní radu vlády, která upozornila na to, že novela o pojištění je v rozporu s právem Evropských společenství. Zároveň se zelení vyjádřili v tom smyslu, že chystanou reformou by na rozdíl od lidovců chtěli zdravotnické legislativní normy liberalizovat. Česká lékařská komora již dříve vyzvala ministra Julínka, aby reformu zdravotnictví úplně stáhl a začal na ní pracovat znovu za přispění odborné veřejnosti.