Zemřel energický herec Jiří Vala

Praha - V polovině listopadu roku 2003 přišel soubor Národního divadla o dalšího vynikajícího herce naší scény 20. století, Jiřího Valu. Dlouholetý člen několika pražských divadel utkvěl v paměti diváků především energickým ztvárněním charakterových postav, které v sobě snoubily city i mužskou nesmlouvavost. Vitální výkony však nezabránily těžké rakovině, aby ukončila Valův život pár dní před 77. narozeninami. Vynikající byli jeho Andrej Bolkonský i Pierre Bezuchov v Tolstého Vojně a míru, Petruccio ze Shakespearova Zkrocení zlé ženy. V českém repertoáru se u diváků dobře zapsal jako Tylův Jan Hus, Kalafuna ze Strakonického dudáka či jako Dubský v Macháčkově režii Našich furiantů. Nemálo příležitostí dal Valovi i film. Snad nejpopulárnější zůstal jeho strážmistr Zeman z úspěšného Kachyňova Krále Šumavy. Televize mu přinesla především roli Martina Nedobyla v seriálu Sňatky z rozumu nebo svérázného malíře v seriálu Byl jednou jeden dům.

Vala se narodil 27. listopadu 1926 v Popradu. Divadlo ho přitáhlo už jako studenta. Nejprve statoval v pražské Uranii, později zběhl z gymnázia a začal hrát v Divadle pražských předměstí. Začínal tu od píky a stavěl i kulisy. Profesní základy si upevnil na konzervatoři.

Po škole nastoupil v roce 1947 do Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Potom krátce působil ve Státním divadle v Ostravě. Do Prahy se vrátil v roce 1951 do tehdejšího Divadla československé armády, pozdějšího Divadla na Vinohradech. Zdejších patnáct let označoval za nejkrásnější období svého divadelního života. Po čtyřech letech u E. F. Buriana byl angažován do Národního divadla, na jehož prknech stál až do roku 1999.

Do divadla i filmu vstoupil jako představitel energického a perspektivního mládí, mužů navenek drsných, ale poctivých a citlivých. Později ztvárňoval charakterní postavy, k nimž ho předurčoval jeho mužný vzhled a civilní projev. Jen výjimečně dostával role negativní, zbabělce či slabochy. Nevyhýbal se ani komediálním úlohám.

Vydáno pod